Máme za sebou další Prostějovské léto nabité kulturou, takže nás zajímalo jeho hodnocení z úst náměstkyně Milady Sokolové (ODS a nezávislé osobnosti města Prostějov), která má kulturu ve vedení města na starost. Organizátorům z Kulturního klubu Duha se v letošním roce podařilo sestavit skutečně pestrý a nabitý program a vysoká návštěvnost všech akcí, zejména těch na náměstí T. G. Masaryka, svědčí o tom, že po dvouletém strastiplném období plného nejrůznějších zákazů a protiepidemických opatření se mohli Prostějované opět bavit. Řeč padla ovšem nejen na tuto oblast.

* Máme za sebou první letní kulturní sezónu po dvou letech proticovidových omezení. Jak se po těchto těžkých časech daří prostějovské kultuře?

„Navzdory dvouletému ‚covidovému‘ období jsem přesvědčena, že se podařilo udržet kulturní nabídku ve městě na velmi slušné úrovni a kulturu ve městě navíc rozhýbat. Velmi si cením nejen toho, že složité období ‚přežily‘ akce Prostějovského léta a Prostějovské zimy, ale že se nám podařilo dotáhnout do konce vznik nového kulturního stánku, kterým je stálá letní scéna na nádvoří prostějovského zámku. Ta nalákala k využití řadu hudebních i divadelních uskupení z Prostějova a okolí. Díky této nové scéně se zde mohou konat kulturní vystoupení všech žánrů a pro všechny generace. Letos v létě na zámku třeba proběhl festival country na jedné straně a na druhé straně víkend taneční hudby pro mladou generaci. Také akce pod širým nebem u hvězdárny, zejména představení Moravského divadla, se setkaly s velmi pozitivním ohlasem veřejnosti. Jsem přesvědčena, že jak loňská Noc na Karlštejně, tak letošní Podskalák se staly pro mnohé opravdu silným kulturním zážitkem. Chtěla bych ale ještě zdůraznit důležitost těchto městských kulturních akcí v nelehké době, kdy mnozí musí přemýšlet nad tím, zda své peníze vydají za lístky na kulturu, nebo si koupí něco jiného. I proto budu vždy prosazovat, aby se na akcích Prostějovského léta a Prostějovské zimy neplatilo vstupné.“

* Kulturní Prostějovské léto se vám podařilo rozšířit ale nejen o divadelní vystoupení v Kolářových sadech, ale také o akci, která pohladí po duši všechny Prostějovany, kteří mají rádi tradici oděvního průmyslu v našem městě… 

„Osobně pevně věřím, že je důležité udržovat prostějovské tradice, které nás spojují se slavnou minulostí našeho města a dávají nám motivaci Prostějov dále rozvíjet. Jsem proto nesmírně ráda, že se ve ‚městě módy‘ podařilo jednu takovou prostějovskou tradici připomenout i pořádáním módních přehlídek prostějovských návrhářů přímo na hlavním náměstí. Z reakcí zaplněného publika bylo i letos vidět, že móda je u nás zkrátka srdeční záležitostí. A když jsme u udržování tradic, připomenu, že ty národopisné jsme si na jaře připomněli premiérovým obnovením vynášení smrtky.“

* Velmi výrazně se věnujete také podpoře cestovního ruchu. Co konkrétně se povedlo v této oblasti?

„K propagaci našich památek a k přilákání dalších návštěvníků do Prostějova sloužilo premiérové zapojení města do projektu Dny evropského dědictví i akce Brány památek dokořán. V jejich rámci se podařilo veřejnosti připomenout známé prostějovské památky, zdůraznit silnou židovskou tradici našeho města i zpřístupnit řadu neobvyklých a někdy i trochu zapomenutých míst. Propojení kultury s gastronomií a podporou místních živnostníků pak nabídly už dva ročníky Festivalu dobrého jídla ProstěJOV, na které k mé velké radosti přijela i řada lidí odjinud, takže se povedlo nejen pobavit velkou řadu Prostějovanů, ale také přilákat do města návštěvníky, kteří by jinak nedorazili.“

* Vedle kultury máte ve vedení města na starost také oblast životního prostředí. Jaké novinky zlepšily prostředí v našem městě?

„Jsem skutečně hrdá na to, že se nám v uplynulém období podařilo dát nové impulsy v oblasti životního prostředí. Byl vybudován nový park Mládkovy sady. Na řadě míst se nám ve městě podařilo vysázet květinové pásy a vybudovat kvetoucí louky. Povedla se hned tři komunitní sázení, při kterých obyvatelé města sami sázeli na připravených místech desítky nových stromů. Rozhýbala se i obnova lesoparku Hloučela. Podařilo se postavit úplně nové, k přírodě vstřícné sídlo s modro-zelenou infrastrukturou pro ochránce přírody na Husově náměstí. Daří se upravovat veřejná prostranství, jako je například prostor před hlavním nádražím či započatá revitalizace prostoru před budovou bývalé základní školy na Husově náměstí. Osobně mě velmi těší finišující revitalizace pivovarského rybníčku ve Vrahovicích, což je další místo, které zkrášlí prostředí kolem nás a nabídne Prostějovanům prostor pro odpočinek a procházky.“

* Zmínila jste Hloučelu, která je vždy velkým tématem. Jak s ní město nyní pracuje?

„S kolegou a předsedou komise životního prostředí Liborem Marčanem poslední roky pracujeme na tom, aby Hloučela zůstala zelenou oázou obklopující velkou část města. Povedlo se ji například rozšířit v oblasti mezi Olomouckou a Močidýlky nebo připravit plán výsadby stromů, aby nám Hloučela ‚nezestárla‘ před očima.“

* Jak byste na závěr zhodnotila, v jaké kondici se dnes Prostějov jako celek nachází?

„Zejména na sociálních sítích často čteme jen negativní věci, co všechno je ve městě špatně, a tak občas neuškodí připomenout, že tomu skutečně tak není, naopak. Nezřídka dostáváme od návštěvníků města e-maily, v nichž píšou, jak krásné je naše město. A i když není vždy všechno ideální, je dobré mít na paměti, že na velikost města, jakým je právě Prostějov, se máme pořád čím pyšnit a z čeho se těšit.

 

  Speciální příloha ŽIVOT VE MĚSTĚ II byla součástí tištěného vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vyšlo v pondělí 12. září