Hodně poučný zápas prožil jeden z nejlepších střelců Olomoucka František Váňa proti Opavě. V prvním poločase proměnil čtyři z pěti trojek, nasbíral ale tři osobní chyby a sám se musel smiřovat s tím, že fauly na jeho osobu zůstaly bez trestu. Rostoucí frustrace vyvrcholila ve 23. minutě, kdy po faulu dostal navíc technickou chybu a utkání pro něj skončilo. „Byla to blbost,“ uznal Váňa.
* Cítil jste křivdu. Nešlo už emoce zastavit?
„Vybouchl jsem úplně zbytečně, měl jsem černo před očima. Škoda že mě kluci nezastavili, což se v takových situacích děje. Pomohlo by to. Ale byla to moje blbost. Pak už jsem jen trpěl na střídačce, že nemůžu do zápasu zasáhnout.“
* První poločas byl jako sen, souhlasíte?
„Sedlo nám to v útoku jak dlouho ne. Byl to zřejmě nejlepší poločas v sezóně. Půjčili jsme si míč. Hráli vážně dobře. Bohužel to nevydrželo až do konce. Ale mladí kluci hráli opravdu dobře.“
* Na konci poločasu musel kvůli zranění odstoupit Radovan Kouřil. Byla to klíčová ztráta?
„Na rozehrávce zůstal už jen Lukáš Feštr, Radovan chyběl. Trošku nás to zastavilo, protože do pauzy hrál parádně. Dirigoval tým a měl osm asistencí. Najížděl pod koš, téměř nešel zastavit. Teď musíme věřit, že zranění ramene nebude vážné a on se rychle vrátí.“
* Opava se bála o vítězství. Znamená to, že jdete herně nahoru?
„Určitě ano. Cítíme to od zápasu s Hradcem Králové. Postupně se lepšíme. Půjčujeme si míč. V útoku to začíná fungovat, posunujeme se v obraně. Víme, že už to musí jednou vyjít! Snad příště...“
