V gesci náměstkyně primátora Milady Sokolové (ODS a nezávislé osobnosti města Prostějov) je kultura a životní prostředí v Prostějově. Za jejího opětovného působení ve vedení radnice došlo k posunu v akcí pořádaných nejen na zdejším náměstí. Pod jejím vedením se dařilo i dalším projektům s vysokou návštěvností, jako jsou v první řadě Prostějovské léto, Prostějovské hanácké slavnosti či oslavy 30. výročí listopadových událostí během loňského roku. Za zmínku bezesporu stojí i další počiny nejen v kulturní sféře. V Zastupitelstvu města Prostějova působí Milada Sokolová již od roku 2010, v předminulém volebním období byla členkou rady. Je zároveň předsedkyní Okrašlovacího spolku města Prostějova.

* Už dva roky jste ve své funkci zodpovědná za kulturu a životní prostředí ve městě. Jak byste celkově zhodnotila toto období z hlediska vašich resortů?

„Mám radost, že se v obou oblastech podařilo navázat na řadu úspěšných projektů a mnoho dalších rozjet. V oblasti kultury sice v posledních měsících většině aktivit zamezil koronavirus, ale přesto si myslím, že se za posledními dvěma roky můžeme ohlédnout jako za obdobím, kdy se ve městě na kulturním poli stále něco dělo. Kdybych měla vypíchnout jeden z mnoha nových projektů, určitě bych zmínila vybudování stálého pódia na nádvoří prostějovského zámku, kde teď mohou bez vysokých nákladů na stavbu pódia vystupovat pěvecké sbory, amatérská divadla, taneční školy i nejrůznější hudební interpreti. Připomenout bych ale chtěla i naše snahy vytáhnout kulturu ‚na město‘ a předvést lidem, co naše spolky dokáží. Myslím, že nejen já jsem měla slzy v očích například při vystoupení malých tanečnic a tanečníků na premiérové akci Prostějov tančí. Věřím, že se jak tahle akce, tak i módní přehlídka pod širým nebem, která měla podtrhnout, že jsme stále městem módy, po koronavirové pauze zase vrátí. Z čeho mám ještě velikou radost, je obrovské zapojení města do projektů Brány památek dokořán či Dny evropského dědictví. Lidem nabízíme možnost prohlédnout si místa, která nejsou běžně otevřená, jako je například zákulisí kina Metro 70, historické protiletecké kryty na Husově náměstí či sladovna Castello bratří Winterů.“

* Začněme u Prostějovského léta. Jak se dařilo v uplynulých dvou letech naplňovat program těchto akcí a na co jste nejvíce pyšná?

„Prostějovskému létu se podařilo v obou ročnících splnit hlavní cíl, se kterým tuto akci pořádáme, a sice oživit centrum města tak, že do něj za zábavou přilákáme lidi z našeho města i okolí. To, jak náměstí praskalo ve švech při koncertu kapely Mirai i letos i při vystoupení No Name, snad potvrdilo, že máme s kolegy z Duhy při výběru hvězdných interpretů šťastnou ruku. Své diváky si ale našla i naše snaha zapojit do Prostějovského léta zástupce různých žánrů a hlavně místní interprety. Už jsem několikrát zaslechla ohlasy lidí mimo Prostějovsko, kteří říkali, že ve svých městech akce podobného rozsahu a přímo v centru nemají a nám Prostějovanům proto naše kulturní léto i trochu závidí.“

* Je podle vás obecně kultury a příležitostí, kde se lidé mohou vyžít, v Prostějově dost?

„Snažím se jako náměstkyně odpovědná za tuto oblast osobně navštěvovat maximum akcí, které se ve městě konají, mohu tedy z vlastní zkušenosti potvrdit, že paleta kulturních aktivit je v Prostějově opravdu velmi široká. Někdy bych se musela skoro ‚roztrhnout‘, abych všechno stíhala. (úsměv) I z toho soudím, že kulturní nabídka u nás vysoce přesahuje standard města naší velikosti, a to mě velmi těší.“

* Je podle vás podpora ze strany města věnovaná kulturním a společenským organizacím dostatečná?

„Samozřejmě vždy existuje názor, že peněz na kulturu není nikdy dost, ale na druhou stranu je podle mě důležité, aby město motivovalo pořadatele akcí, kteří chtějí pomoci s organizací či finančním zabezpečením jejich akce, ale také hledají prostředky i jinými cestami. V tom je přece kouzlo dobrovolných aktivit. Zodpovědně mohu říci, že jsme v minulých letech finance na rozdělování dotací do kultury navýšili. Prostějov naštěstí díky dobrému hospodaření v uplynulých letech nemusel ani nyní sáhnout k drastickým škrtům na poli podpory kultury, budeme tedy pomáhat aktivním lidem v kulturní oblasti i v dalších letech. Někdo možná namítne, že peníze teď mají jít jinam, ale já věřím, že právě teď potřebují kulturní instituce a spolky nejvíce pomoci, protože pro ně je snad vedle malých obchodů a restaurací doba teď nejtěžší.“ 

* Jak jste osobně spokojena například s provozem kina Metro či Městským divadlem v Prostějově?

„Myslím si, že obě ředitelky vedou tyto významné městské kulturní instituce správným směrem. Nominace Barbory Kucsa-Prágerové do poroty mezinárodního festivalu v Canes mluví za vše. Stejně jako nově upravený vstup do kina s novou kinokavárnou a řada originálních akcí, které kino rozhýbaly, než i tam zasáhl koronavirus. Nejinak je na tom nově zrekonstruované divadlo s velmi aktivní ředitelkou Maršálkovou. Drží si dlouhodobě svou úroveň a ředitelka a její tým přichází s mnoha novými nápady, nad kterými Prostějovanům jistě srdce zaplesá.“

* Určitě nesmíme zapomenout ani na programy Prostějovské zimy. Tu letošní ale do značné míry ovlivnil koronavirus. Co s tím? A jak moc vás mrzí spousta zrušených akcí?

„Letos Prostějovskou zimu zasáhl koronavirus asi nejvíce. Moc mě to mrzí, protože jsem přesvědčená, že loňský ročník s pravidelnými kulturními výstupy prostějovských interpretů byl velmi povedený. Program, rozsvěcování stromečku, kluziště i punčování mi velmi chybí, ale snad již příští rok bude vše v pořádku a Prostějovskou zimu si užijeme v plné parádě. Když už jsme u negativních dopadů koronaviru, zmíním i to, že někdy nás tyhle pro kulturu složité časy přivedou i k zajímavým nápadům, které využijeme i v době, kdy virus snad bude pryč. Viděla jsem to, když jsem chystala letošní hody. Protiepidemická opatření si vynutila větší rozestupy mezi stánky a v praxi se pak ukázalo, že rozdělit stánky na víc míst je vlastně lepší, protože se lidé tolik netlačí na jednom místě. Ponecháme proto tohle uspořádání hodů v platnosti i pro příští rok. Inu, jak se říká, všechno špatné může být i k něčemu dobré.“

* V loňském roce proběhla v Prostějově vskutku vydařená série připomínkových akcí ke 30. výročí událostí 17. listopadu. Jak na vás tyto akce působily a bylo těžké je organizačně zvládnout?

„Loňské připomínky 17. listopadu pro mě byly velkou radostí. Zaplněné náměstí a příjemná atmosféra vyplněná zpěvem z mnoha hrdel na něm byly dokladem toho, že máme co slavit a Prostějované si své svobody umí vážit. Ostatně kde jinde bychom si měli připomínat konec komunismu než ve městě, kde došlo v březnu 1953 snad k vůbec prvnímu protikomunistickému vystoupení nejen u nás, ale v celém tehdejším východním bloku.“

* Je vůbec něco, co vám po kulturní stránce v Prostějově chybí a čeho byste chtěla ještě dosáhnout?

„Mám jeden velký cíl a tím je snaha využít pestrý kulturní život ve městě k propagaci města jako turistického cíle pro návštěvníky z větší i menší vzdálenosti. Už na letošní léto jsme třeba chystali turistický balíček, který by propojil prostějovské památky a ubytovací kapacity s takovou významnou akcí jako je Josefkol. Chtěli jsme nabídnout lidem, kteří přijedou třeba právě na Josefkol či na kulturní akci na zámku Plumlov, aby u nás pár dní zůstali a navštívili i další zajímavosti. V tomhle chci pokračovat, protože považuji kulturu a památkovou péči za velmi blízkou podpoře cestovního ruchu. Chtěla bych obě oblasti v Prostějově ještě výrazněji propojit. Může to pomoci místním podnikatelům i v udržení, či dokonce vytvoření pracovních míst.“    

* Jste ale zodpovědná také za životní prostředí v Prostějově. Žijeme podle vás ve zdravém městě, a co všechno se pro to podařilo v uplynulých dvou letech udělat?

„Musíme stále bojovat proti problémům s kvalitou ovzduší, které k nám bohužel přichází z jiných regionů. To, co ale můžeme sami zásadně ovlivnit, jsou místní ‚vstupy‘ do životního prostředí. Na tomto poli určitě nezahálíme a napříč rezorty se snažíme rozjíždět například projekty v oblasti hospodaření s vodou či rozšiřování zelených ploch. Hrdá jsem na startující novostavbu sídla ochránců přírody z Iris na Husově náměstí, kde bude pro ekologickou organizaci vybudována budova hodná jejich zaměření, která bude moci sloužit jako vzor stavby vstřícné k přírodě. Část střechy nového Iris bude zelená a bude provedena extenzivní vegetační výsadba. Na střeše budou instalovány fotovoltaické panely. Na sloupcích ve dvorní části budou vysazeny popínavé rostliny. Šedá splašková voda bude zaústěna do čistírny odpadních vod a po přečištění bude tato voda vedena do retenční nádrže, která je vybavena technologií pro využití přečištěných vod v objektu. Dešťové vody budou také svedeny do retenční nádrže. Retenční nádrž bude vybavena čerpadlem pro možnost využití dešťových vod pro zálivku. Ráda bych ale připomněla i menší projekty, protože každý krok vstřícný k přírodě se podle mě počítá...“

* Povídejte.

„Snažíme se například hodně myslet na zvířata, která s námi žijí ve městě. Polepili jsme konečně zastávky městské dopravy siluetami dravců, aby na jejich sklech zbytečně nehynuli ptáci. Nezapomněli jsme na ježky či drobné živočichy, kterým na zimu připravujeme ‚pelíšky‘ v hromadách listí… Někomu to může připadat jako maličkost, ale rozumná politika ochrany životního prostředí potřebuje jak velké projekty, tak tyhle zdánlivě maličké krůčky.“

* Velmi diskutovaným tématem u Prostějovanů je veřejná zeleň. Je jí podle vašeho názoru v našem městě dost a na co jste během posledních dvou let v tomto ohledu nejvíce pyšná?

„Vlajkovou lodí je bezpochyby vybudování nového parku na jihu města, pro který nyní hledáme formou ankety vhodné jméno. I při budování tohoto nového parku jsme využili moderní postupy a počítáme například s tím, že jezírko uprostřed parku bude zásobováno dešťovou vodou ze zástavby, která v okolí má vznikat. Musím se přiznat, že by se mi líbilo, aby se tento park jmenoval Havránkův, protože by to propojilo to, co dnes děláme s aktivitami našich předků, kteří vysázeli třeba lesopark Hloučela. V jeho rámci také neleníme. Došlo k revitalizaci a rozšíření výsadby pravého břehu od Olomoucké po lávku k OBI. Zároveň dokončujeme projekt dalšího rozvoje celého lesoparku Hloučela, aby v budoucnu nenastal okamžik, kdy většina stromů bude stará a bude nutná jejich náhrada novými v jedné vlně. My chceme porost obnovovat průběžně a přidat nové prvky, které ještě vylepší Hloučelu jako místo aktivního odpočinku Prostějovanů.“