Těžký podzim mají za sebou hráči Vrchoslavic. Tým potkala řada změn, hlavně se ale musel potýkat s nevyrovnanými výsledky. Ve dvou případech pak Vrchoslavice podle trenéra zařízli rozhodčí. Výsledkem je jedenácté místo, s nímž pochopitelně velká spokojenost nepanuje. I tak ale tým zatím bez problémů druhým rokem po sobě hájí svou příslušnost do I.B třídy Olomouckého KFS. Jak trenér Miroslav Panáček hodnotí nedohranou první polovinu sezóny? S čím je více a s čím méně spokojený? A jaký guláš dokáže udělat jedno dvě zranění v sestavě? O tom právě pohovořil v exkluzivním interview pro Večerník.

* Jak byste zhodnotil podzimní část ročníku?

„Rozdělil bych ji na dvě části. Nejprve jsme opravdu pracovali, výkony byly dobré, měli jsme dva tři tréninky týdně. Pak se to ale pokazilo. Po taktické stránce to přestalo fungovat, byla tam i zranění. Mrzí mě nejvíce zápasy s Radslavicemi a Pivínem, které svým výkonem výrazně ovlivnili rozhodčí. To je ztracených šest bodů s pachutí... Jinak jsem celkem spokojený. Na to, že jsme před sezónou obměnili kádr, a dá se říct, že i omladili, tak to nebylo špatné. Třeba stoperská dvojka se hodně měnila, jednou jsem tam neměl ani koho dát a beky jsem taky přehazoval zprava doleva...“

* Podobné změny jsou určitě znát.

„Ano, u obrany je to poznat hodně, když máte pokaždé jiné složení. A nám se to vymstilo.“

* Kdo chyběl nejvíce? Všiml jsem si, že třeba prostřední z Pavlů Hradilů měl málo odehráno minut.

„Přesně tak. Byl zraněný a brzo odešel. Třeba stoper Aleš Holub, který toho nechal, teď má dvaačtyřicet let a musel naskočit. Zraněn byl totiž i Coufalík. Stejně jako Lukáš Král, co už byl sehraný s Kaňkovským. Musel jsem tak vytvořit novou stoperskou dvojici a komunikace po změně pak nebyla už taková, jaká má být. Dostávali jsme z toho laciné góly. Pořád jsem prostě s něčím šachoval, furt jsem to tam veksloval.“

* Berete to jako největší slabinu. Co byla naopak největší přednost?

„Přednost týmu je bojovnost, snaha výsledek zvrátit. Snažíme se hrát technický fotbal a nastolil jsem ještě něco nového, co se týká rozestavení mužstva, co se musí teprve vžít. A na to musíme udělat pořádnou zimní přípravu. Ale dostávali jsme opravdu strašně laciné góly. Příkladem je nevydařený zápas s Kojetínem, ten do čeho kopl, to mu tam spadlo. Dokonce i náš brankář měl mizerný den... (úsměv)“

* Vraťme se ještě k Radslavicím. Tam jste byl hodně naštvaný na rozhodčí...

„Bylo to hrozné. Dokonce i já jsem dostal neprávem žlutou kartu, když jsem nic neříkal. A hráč vyloženě fauloval našeho, spadl na zem, položil si rukou balón a dal gól. To se přece nehodí, ne? Nebo fauloval našeho hráče v šestnáctce a soupeř z toho naopak dal taky gól. Bylo to špatné, jednoznačně ovlivněné, přitom to byla otázka deseti minut na konci zápasu. Potom mě zvedl ze židle ještě regulérní gól v Pivíně na 3:2, kdy dostal hráč za obranu balón, ani s obráncem neměl kontakt, prostě ho nestihl a konkrétně Tomáš Hradil dal gól. A sudí to pískne, že měl obránce faulovat… To je pak těžké. Tyto dva zápasy klíčové mě dost mrzely.“

* Hrajete v I.B třídě druhou sezónu po sobě. S jedenáctým místem jste spokojený?

„To nejsem, ale když se podívá člověk na tabulku, tak vidí, že je to hodně vyrovnané. Dvakrát vyhrajete a nad vámi se něco vyvrbilo, můžete být i čtvrtý. Pokud si vzpomínáte, jak jsem říkal, že Mostkovice hrály jeden z nejlepších fotbalů, a vidíte, pomalu se neodlepily ode dna.“

* Jak moc připravenost týmu ovlivňuje koronavirus?

„Kluci měli individuální plán, poslal jsem jim SMS, ať se pohnou. (směje se)

* Jaký máte nejbližší plán?

S přípravou chci začít co nejdříve, pokud to situace povolí, tak už druhý týden v lednu bychom měli běhat a připravovat se. Samozřejmě do tělocvičny chodit nebudeme, vše budeme dělat venku. I kdybychom se měli scházet jen jednou v týdnu, tak je to plus, že se chlapi pohnou.“