Ještě předloni nastupovali za mužstvo prostějovských házenkářů tři Flajsarové, teď v dresu Sokola II úřaduje jiný rodinný klan.

Jeho kápem je ostřílený brankář Zdeněk Micka (současně asistent trenéra), mezi tyčemi se ohání jeho mladší syn Matyáš. A k oporám základní sestavy už patří na spojce starší synátor, stále teprve jednadvacetiletý Vojtěch Micka. Právě toho jsme v exkluzivním rozhovoru pro Večerník vyzpovídali po sobotním zdolání Velkého Meziříčí (29:25).

* Hosté dorazili v dost oslabené sestavě, přesto jste se proti nim v úvodní půli hodně trápili. Proč?

„Hlavně šlo o to, že nám nefungovala obrana. S mladýma klukama, kteří naskakují na hostování, nejsme sehraní. A pak se často stává, že čtyři bráníme tři útočící, vznikne díra a protihráč zakončuje úplně sám. Přesně takový problém jsme měli minule v Ivančicích. Tentokrát jsme si k tomu něco řekli o přestávce, ve druhém poločase to už potom bylo lepší.“

* Také jste do pauzy tápali v ofenzivě, ne?

„Ano, měli jsme strašně nízkou úspěšnost střelby. I tohle jsme během přestávky rozebrali a po ní se naštěstí rozstříleli, gólmana soupeře se nám dařilo mnohem častěji překonávat. Hru jsme dostali víc do pohybu, sjednotili obranu, vzadu na sebe mluvili, korigovali dvojky protihráčů, jako tým zabrali. I Kosa (Jiří Kosina – pozn.red.) ve druhé půlce předvedl do obrany až nečekaně výborný výkon.“ (úsměv)

* Plus nesmíme zapomenout na skvělé zákroky vašeho otce mezi tyčemi, že?

„Přesně tak, hodně nás podržel. Brácha se v úvodu trochu trápil, ale pak šel do brány táta a chytal parádně. Společně s obranou se to vzadu srovnalo, tím pádem jsme mohli otočit průběh zápasu a vyhrát.“

* Ještě pět minut před koncem však Meziříčí srovnalo na 24:24. Nebál jste se další zbytečné remízy doma, kterých jste v minulé sezóně zažili nespočet?

„Hostům se najednou chytil střelec, a než jsme se tomu přizpůsobili, tak dal několik gólů, náhle bylo vyrovnáno. Zvlášť po srážce s brankářem, který do mě při svém zákroku naskočil na pěti metrech a rozhodčí nás vyloučil oba, jsem už docela tekl. Nějaké obavy ze ztráty vítězství tam určitě byly, naštěstí závěr jsme zvládli dobře a utkání dotáhli do zdárného konce. Což je moc důležité.“

* Věříte, že letošní ročník bude úspěšnější než ten minulý nepovedený?

„Určitě věřím. Pomáhají nám šikovní mladí kluci, už loni hru dost pozvedl Vojta Pospíšil, teď v létě přišel Adam Kolář. Škoda že tihle dva dneska chyběli, s nimi mohl zápas možná vypadat úplně jinak. Každopádně máme dva body a věřím, že i silnější tým, který by se ve druhé lize neměl pohybovat nikde dole.“

* Jaké to je hrát za jeden mančaft s bratrem a tátou?

„Paráda, užíváme si to. (smích) Navíc mám teď malého syna, který určitě taky chytne balón do ruky, a povedu ho k házené. S mým tátou si už sice asi nezahraje, ale házenkářskou tradici v rodině Micků rozhodně budeme dál držet.“