Už před startem komunálních voleb na Prostějovsku šel s kůži na trh. A nejinak tomu bylo i po nich, kdy jsme předpovědi srovnávali s realitou. Známý politolog Ladislav Mrklas (na snímku) patří mezi přední české experty na tuzemské dění a zdejší subjekty.
Vystudoval politologii na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, kde také v letech 2000 až 2009 vyučoval. V letech 1998 až 2006 působil v Poslanecké sněmovně PČR jako tajemník mediální komise, resp. poradce místopředsedy. Patří mezi spoluzakladatele vysoké školy CEVRO Institut, v letech 2002 až 2009 byl ředitelem Liberálně-konzervativní akademie, od roku 2009 až do roku 2020 byl jejím prorektorem pro rozvoj a od roku 2013 je místopředsedou správní rady. Dne 15. června tohoto roku jej Poslanecká sněmovna PČR zvolila členem Rady České televize. Odborně se zaměřuje zvlášť na komunální a krajské volby.
* Na úvod se zeptám na celkové hodnocení prostějovských komunálních voleb…
„Výsledky v Prostějově potvrzují, že v tomto městě se naplnil scénář referenda o vládě. Prostějované masivně podpořili opoziční strany a velkým vítězem je proto hnutí ANO. To bylo před čtyřmi lety v Prostějově ve srovnání s okolními městy v kraji o něco slabší, letos už ale uspělo v plné síle. Velkým úspěchem je letošní volební klání také pro hnutí SPD, které zdvojnásobilo počet hlasů, a dokonce ztrojnásobilo množství mandátů.“
* Odkud se přesunuli voliči, kteří svými hlasy způsobili takový nárůst u ANO a SPD?
„V případě ANO 2011 jeho nárůst téměř přesně kopíruje propad u třech jiných volebních stran. Sociální demokraté klesli o sedm procent, komunisté o pět a PéVéčko o více než tři procenta. Kandidátka vedená Františkem Jurou přitom posílila patnáct procent hlasů. Byly tam asi i další přesuny, ale tohle považuji za tři základní zdroje posílení prostějovského ANO. U SPD šlo asi hlavně o lidi, kteří letos přišli k volbám nově, protože se celková účast zvýšila o dvě procenta. Někam tímto směrem se asi rozpustila i velká část voličů Změny pro Prostějov, která už letos nekandidovala.“
* Proč až tak neuspělo místní hnutí PéVéčko, které dlouho vypadalo jako černý kůň voleb?
„Protivládní protest se letos projevil jinou formou. Naštvaní voliči šli hlasovat pro ANO a SPD a často přitom různá místní hnutí spíše opouštěli. To byl i případ Prostějova. Roli mohla hrát i výměna lídra. Před čtyřmi lety byl tahounem Jan Krchňavý, který tehdy kandidoval souběžně i do Senátu. I letos obdržel nakonec nejvyšší počet hlasů, ale celkový úspěch už se zopakovat nepodařilo.“
* Další stranou, která oproti volbám v roce 2018 narostla, byla kandidátka ODS spolu s nezávislými osobnostmi…
„Občanští demokraté dosáhli úspěch v podobě posílení v počtu hlasů a připsali si i jeden mandát navíc. Můžete to vypadat jako málo, ale musíme se na to podívat v rámci celokrajského a možná i celostátního srovnání. Prostějovská ODS jako jediná posílila v rámci okresních měst v Olomouckém kraji, takže dokázala jako jedna z mála čelit nepříznivému celostátnímu trendu. Ukázalo se, že se silnou kandidátkou lze minimálně zmírnit vliv politiky na vyšších úrovních.“
* Jak hodnotit výsledek koalice STAN, TOP 09 a Zelených, která šla do voleb opět jako koalice Na rovinu!?
„Procentuálně Na rovinu! nepatrně oslabilo a připsalo si stejný počet křesel v zastupitelstvu jako před čtyřmi lety. Koalici se proto zřejmě podařilo trochu skrýt svoji identitu v podobě dvou nepříliš populárních vládních stran a prezentovat se jako voličský tábor těch, kteří jsou nespokojení s místní politikou. Samozřejmě platí, že výsledek koalice ovlivnilo, že v ní už letos nebyli Piráti, ale na druhou stranu je faktem, že právě sem měla zamířit drtivá většina hlasů již nekandidující nezávislé formace – Změna pro Prostějov. Když přitom porovnáme výsledek samostatně kandidujících Pirátů, ti nedosáhli ani na všechny hlasy Změny.“
* Jak je možné, že Piráti budou zasedat v zastupitelstvu, přestože nedosáhli na hranici pěti procent pro vstup do něj?
„Tady sehrála roli část volebního zákona, která zohledňuje situace, kdy některá strana nenaplní celou kandidátní listinu. Potom na ní, možná trochu překvapivě platí mírnější hranice pro vstup do zastupitelstva. Při ní se, zjednodušeně řečeno, přepočítá jejich výsledek, jako kdyby měli plnou kandidátku. Tento přepočet Pirátům v Prostějově dal výsledek 5,3 procenta, který už na vstup do zastupitelstva alespoň pro jejich jediného zástupce stačil.“
* Hned tři tradiční politické strany naopak skončily pod „čarou ponoru“. Co to způsobilo?
„Sociální demokraté a komunisté se svezli s celostátním propadem a v Prostějově nedokázali najít místní recept, jak mu čelit. Obě strany pokračují celostátně i ve městě v sestupné tendenci.
Jiný příběh jsou prostějovští lidovci, kteří mají ve srovnání s jinými městy na Moravě značně podprůměrný výsledek. Do zastupitelstva se dostali v Přerově, Šumperku a v koalici SPOLU i v Olomouci. Naopak v Prostějově zvolili taktiku, kdy ‚schovali‘ svoje jméno a zkoušeli se tvářit jako nezávislí. Navíc tradičního lídra vystřídala nová tvář a ta nezabrala. Možná i tím odradili i některé tradiční lidovecké voliče.“
