Do Prostějova si jej přivedl trenér Jiří Jarošík a dobře věděl, proč tohoto hbitého ofenzivního hráče z Ústí nad Labem přetáhl. Vasil Kušej (na snímku) se uplynulou sobotu proti „béčku“ Sparty výborně doplňoval s Janem Koudelkou. Je to rychlostní typ, který dokáže po stranách nadělat v soupeřově obraně hodně zmatku. Uplynulou sobotu měl ještě ofenzivnější roli než obvykle. Večerníku exkluzivně vysvětlil, proč tomu tak bylo a v jaké situaci se tým teď nachází.

 

* Do zápasu F:NL nemohli kvůli karetním trestům nastoupit oba obvyklí útočníci. Bylo to tedy nezvykle na vás s Janem Koudelkou?

„Zpočátku hrál Koudy na hrotu, já hrál zprava, pak se to vyměnilo, já šel na podhrot, Koudy napravo, Torfiq nahoru. Mohli jsme rotovat, během zápasu jsme museli reagovat na každou situaci. Pinc ale bude k dispozici už příští zápas, budeme mít hroťáka a už to bude vpředu zase o něčem jiném.“

* Po úvodních deseti minutách jste hru vyrovnali, měli nějaké šance. Ale ten první gól asi zanechal nepříjemné stopy…

„Řeknu to tak, jak to je. Jsme dole a momentálně nás sráží každá maličkost. Tohle se nesmí stávat. Bohužel se nám to v této situaci zrovna přihodí, když naopak potřebujeme pevnou obranu a spolehlivého brankáře. A zrovna dostaneme gól snad z pětatřiceti metrů, čistý balón bez tečování. Z ničeho nic pak doháníme zápas, který byl vyrovnaný, který jsme mohli my zlomit na svoji stranu. Zase my doma inkasujeme gól a zase my uděláme takovouto věc. Jsou to maličkosti, které teď jdou proti nám. Nic nám přitom nepomáhá. My sobě nepomůžeme, diváci nám nepomohou. V této situaci musíme držet jako tým v kabině.“

* Večer hraje áčko Sparty v první lize, takže bylo jasné, že do rezervy nemohou přijít posily. Vnímali jste to jako výhodu?

„Nám by bylo úplně jedno, jestli soupeř má posily z áčka. Je to pořád Sparta, patří mezi ty nejlepší. Kdyby přijel někdo z áčka, měli bychom o to větší motivaci. Zápas je ale jinak jenom o nás. Jestli přijede Barcelona nebo Real Madrid, je úplně jedno.“

* Takže jaký vidíte recept na cestu vzhůru?

„Potřebujeme vyhrát nějaký zápas, ubojovat ho, vyhrát třeba 1:0 a dostat se do pohody, vyhrát pak dva tři zápasy po sobě a tím se chytnout. Jedeme do Jihlavy, tam to bude o všechno, jestli tam nevyhrajeme, bude to hodně špatné. Situace je vážná, vzhledem k ambicím se to neposlouchá lehce. Sám nevím, čím to je...“ (pokrčí rameny)