Jsou stopeři, kteří se do střelecké listiny zapíší vzácně, jsou tací, kteří tomu jdou aktivně naproti. Jan Schaffartzik (na snímku) patří mezi ty druhé. S Večerníkem se podělil nejen o hodnocení zápasu s Duklou a vlastní hráčskou alchymii, ale ohlédl se v čase za první polovinou tohoto ročníku.

 

* Vstup do zápasu z říše snů, třicet minut, tři góly. Jak si vysvětlit takový vynikající nástup do utkání?

„Máme za sebou nějakou šňůru bez prohry. Odpíchneme se vždycky od nějaké agresivity, je tady těžký terén, takže technika nám trošku pokulhává. Věděli jsme, že Dukla je celkově techničtější typ, takže podle toho, jak jsem viděl dva jejich poslední zápasy, na ně agresivita platí. Do utkání jsme vstoupili fantasticky, to se mi tady dlouho nestalo, abychom za první poločas dali tři góly, proto jsem si to náležitě užíval. Zase jsme si to ale trochu zkomplikovali, což je škoda.“

* Užil jste si to i osobně třetí brankou, což zase není u stopera tak běžná záležitost. Jaká to byla situace?

„Není, ale já se snažím po standardních situacích zůstávat vpředu, když třeba přijde druhý balón a někteří už spěchají dozadu, já zůstávám v pozici útočníka. Každý další hráč udělá trochu neplechu, protože se neví, kdo si ho má hlídat. Jsem rád, že to tam zase spadlo, že jsem byl na hrotu zapomenut.“

* Po snížení na 3:1 už to zejména ve druhém poločase nebylo z naší strany tak aktivní, nebyli jste příliš ukolébaní náskokem?

„Soupeř zahrával v prvním poločase moc standardek, z čehož také pramenil gól, který jsme dostali. To byla standardka na šestnáctce. O přestávce jsme si řekli, že ve druhém poločase chceme přistupovat k hráčům, nedávat jim tam nohy, nevypíchnout balón, prostě zůstávat na nohách, aby se neotočili, a to jsme plnili. Standardních situací tam bylo méně, z toho pramenilo, že hra byla trochu klidnější. Dostali jsme sice gól, ale až v úplném závěru, na to jsme zkušené mužstvo, abychom si to pohlídali.“

* Do Třince předpokládám s předsevzetím exportu tří bodů?

„Jak jinak než na této vlně podzim zakončit. (smích) Když budou všichni šlapat na sto procent, odměna za to je fantastická, proto fotbal hrajeme.“

* Jak byste jako kapitán krátce zhodnotil první polovinu ročníku?

„Jako nebe a dudy. První polovinu jsme prohospodařili, potom jsme si v kabině něco řekli, pár věcí se změnilo, bylo hodně pohovorů, takové to mytí hlav, ale pak si vše kluci vzali do hlavy. Začalo to být znát na tréninku i potom v zápasech. Bez tvrdé dřiny to fakt nejde, navíc ve druhé lize, kde je to sám souboj, agresivita. Vzali jsme si to k srdci a přináší to své ovoce.“