Největšího posunu v žebříčku dvouhry ze všech českých tenistů se letos dočkal Jiří Lehečka. Devatenáctiletý tenista předchozí sezónu zakončil na 623. místě, rok 2020 zakončil na 351. pozici. „Výsledkově to byla hodně slušná sezóna,“ hodnotí tenista TK Agrofert Prostějov.
* Jste se svými výkony absolutně spokojený?
„Povedlo se mi uhrát pár slušných výsledků, budu se snažit v tom pokračovat a posouvat se i v další sezóně. Ale úplně spokojený nejsem, měli jsme o něco vyšší plány. V průběhu sezoóny jsme ale hráli nějakých šest nebo sedm měsíců, turnajů bylo méně. I díky tomu se nepodařilo plán splnit. S ohledem na to, co se ve světě dělo, se podařilo uhrát, co šlo.“
* Letošní vrchol byl na domácích turnajích?
„Zřejmě ano. Na MONETA Czech Open jsem se dostal mezi poslední čtyři, pak přišlo vítězství v Praze. Pak ale přišel útlum. Prohrál jsem několik zápasů, pak se sezóna zase na měsíc přerušila. Není snadné se opakovaně vracet do herního rytmu. Ale naštěstí se na konci roku podařilo postoupit do finále na menším turnaji v Heraklionu, což byla docela pěkná tečka.“
* Získal jste hodně zkušeností. Které si ceníte nejvíce?
„Možná právě té, že si uvědomíte, že nikdy nebudete jen na vítězné vlně. Přichází rychle, stejně jako pád. Je dobré si to zažít. A uvědomit si, že každý týden přijde na dalším turnaji šance na obrat. Že není důvod se v porážkách nějak příliš hrabat.“
* To ovšem platí, pokud se hraje…
„To je pravda. Letos to tak úplně nefungovalo. A v první části příštího roku to zřejmě nebude jiné. Není ani hotový kalendář turnajů. Snad se to zlepší, zatím se řeší pouze Austrálie, která se mě zatím netýká.“
* Máte vůbec svůj osobní plán na příští sezónu?
„Je těžké něco plánovat, když nevíte, jaké turnaje budou. Je fajn, že na menších challengerech půjdu přímo do hlavní soutěže, snad se mi bude dařit. Hovořit o nějakých ambicích ale vlastně nejde. Musíme se s tím smířit a jít opravdu zápas od zápasu.“
* Součástí přípravy je extraliga. Jaký k ní máte vztah?
„Tu soutěž mám rád. Je to možnost zahrát si za svůj tým, navíc v domácí hale. Potkat kamarády. Pokaždé se těším a extraligu si užívám.“