Nový hlas slýchají od začátku letní přípravy z komentátorského stanoviště fanoušci hokejových Jestřábů. Ano, tým po letech zažil kromě změn v kádru nebo realizačním týmu také jednu spíše slyšitelnou než viditelnou změnu. Po Janu Švejcarovi se totiž ujal mikrofonu o generaci mladší Vojtěch Ošlejšek (na snímku). Středoškolský student se chopil v přípravě moderování zápasů a zároveň rozbouření atmosféry v hledišti. Minulo pár měsíců a ukazuje se, že se mu obě činnosti velmi daří. Zatímco tak fanoušci jsou pověstným šestým hráčem v poli, mladý moderátor Jestřábů je číslem sedm.

* Kdy jste začal chodit na hokej? Jaké máte na své začátky na stadionu vzpomínky?

„Hokej jsem už od malička sledoval pravidelně v televizi. Na stadionu jsem se poprvé objevil, když mi bylo asi pět nebo šest let. To mě táta vzal k nám do Hodonína na zápas Drtičů proti Opavě. Sice jsme tehdy prohráli 3:6, ale i přesto jsem od té doby bral tátu na hokej spíš já, než on mě. (smích) Uplynuly asi dvě nebo tři sezóny a taťku napadlo, že místo obyčejného sezení na tribuně by se mi mohlo líbit jít si stoupnout do kotle a fandit. Pamatuji si, jak jsme stáli na okraji sektoru a já poprvé přímo nasál hokejovou atmosféru. V tu chvíli jsem věděl, že tam je moje místo a že tam chci chodit každý zápas. Tak jsme místo koukání na hokej začali chodit fandit. Čas plynul a v Hodoníně jsem to dotáhl až na speakera, tedy fanouška, který vede kotel. Bylo to něco, co mě bavilo a naplňovalo, a na co jsem byl hrdý. Bylo to krásné období. Velmi rád na něj vzpomínám…“

* A tehdy někdy jste začal uvažovat o komentování?

„V té době se taky začalo řešit, kam vyrazím na střední školu. Rodiče se ptali, co rád dělám, co by mě bavilo. No vždyť to znáte… A já odpověděl, že chci dělat něco s hokejem. Trvalo to pár dní, než jsem to konkretizoval na to, že chci být komentátorem. Toho už jsem se nepustil. Nejsem rodilý ´Prostějovák´, pocházím z jihu Moravy, konkrétně z Dubňan – osm kilometrů právě od Hodonína. V Prostějově jsem se ocitl díky střední škole, jsem tady na internátu a momentálně studuji třetí ročník na SOŠ podnikání a obchodu, konkrétně obor marketingová komunikace a žurnalistika.“

* Kdy vás poprvé oslovila práce hlasatele? A čím?

„Ihned, jak mi došlo, že něco takového můžu dělat. (úsměv) Tato práce si mě získala tím, že to rozhodně bude – a teď můžu potvrdit – výborná průprava pro mé vysněné zaměstnání. Obrovsky si cením toho, že pracuji v hokejovém prostředí a procházím okolo tváří, které jsem doteď znal jen z televizních obrazovek. Dalším důležitým aspektem je to, že mě ta práce prostě baví.“