Velice důležitým členem sestavy byl v neděli pro prostějovský Sokol Šimon Kintr (na snímku). Hráč operující zejména na levé straně hřiště se dostával do rychlých kontrů, byl na konci několika akcí i postupných útoků. Ukázal, že všechny tyto situace dokáže zakončit a být jak efektním, tak efektivním. Druhý poločas se mu velice povedl, když zprvu táhl ofenzivu Prostějova. A měl velký podíl na tom, že domácí Sokol velmi dlouho, a hlavně nečekaně vedl. V závěru pak navíc – jak jinak než z levé strany – vsítil branku na 28:28, postaral se o poslední bod zápasu i nečekanou remízu. Jaké tedy byly pocity hráče bezprostředně po utkání nám pověděl v exkluzivním rozhovoru pro Večerníku.

 

* Jak byste po tom průběhu zhodnotil výsledek?

„Tak myslím si, že můžeme být moc spokojení. S favoritem ligy, který snad ještě neprohrál, je to úžasný výsledek.“

* Dokonce jste většinu druhého poločasu vedli…

„Je to tak. Podle mě tam byly i sporné fauly, které rozhodčí vyhodnotil jinak, než měl. To nás trochu stahovalo ke dnu. Na konci zápasu jsme se ale hecli a zvládli jsme to.“

* První poločas byl zprvu ospalejší, pak jste to ale trochu nakopl. Nejdřív brankou, pak založením další úspěšné šance. Co říkáte na to, že jste trochu to tempo zápasu zvýšil?

„Osobně jsem se svým výkonem spokojený. Myslím si, že když jsme se dostali v obraně pod tlak a následně jsme se dostali do útočné akce, a já z ní skóroval, tak nás to nakoplo. Po pořádné obraně taková odměna, dalo by se říct. To si myslím bylo super.“

* Konečné skóre 28:28, slušné skóre dopředu i dozadu?

„To rozhodně souhlasím.“

* Museli jste přečkat během utkání také hru ve čtyřech. Byl to pro tým důležitý, možná rozhodující moment?

„Přesně tak. Bylo to moc důležité. Když má náskok dvou hráčů a nemá z toho nakonec nic, nepromění, tak ho to akorát demoralizuje. Bylo to v náš prospěch, že jsme to ubránili. A i díky tomu jsme zvládli závěr zápasu.“

* V závěru to bylo s fanoušky trochu ostřejší. Čekal jste vyhození některého z diváků z tribuny?

„Vůbec bych se tomu nedivil. Všechno, co řvali, jsem slyšel! Takže moc dobře vím, co tam bylo. Nedivil bych se tedy.“