Je nejzkušenější hráčkou prostějovského korfbalového družstva. Proto nepřekvapuje, že zrovna dlouholetá reprezentantka ČR Aneta Lešanská je kapitánkou SK RG a z této pozice maximálně bojovala o domácí úspěch v evropské Lize mistrů. Který se alespoň zčásti dostavil.

* Jaký máte z vystoupení na mezinárodní scéně pocit?

„Před turnajem druhého kola Champions League bylo naším tajným přáním postoupit do semifinále a bojovat doma aspoň o bronz jako na Europa Shieldu 2019. Přitom jsme věděli, že konkurence je tvrdá a bude to hodně těžké, že klidně můžeme hrát dole spodního pavouka o páté místo. Kromě Katalánců jsme tyhle soupeře nikdy dřív nepotkali, proto jsme sami byli zvědaví na jejich kvality i na celkovou úroveň této fáze Ligy mistrů. Byla vysoká, semifinálová účast je tak určitě příjemným úspěchem. Samozřejmě jsme už chtěli projít až do finále, když se nám trochu se štěstím povedlo dostat mezi nejlepší čtyřku, ale Schildgen byl jasně lepší. Naopak v utkání o třetí pozici jsme dokázali bojovat vyrovnaně až do konce s německým mistrem, stačilo málo a mohli jsme v závěru vyrovnat, v případném prodloužení pak třeba i zvítězit. Nevadí, celkově jsme při tomto vystoupení na mezinárodní scéně zanechali myslím dobrý dojem.“

* Váš trenér dost často střídal ve všech střetnutích a zvláště v duelu o bronz. Pomáhalo to k udržení vysokého tempa hry?

„Přesně tak. Už před turnajem jsme se bavili o tom, že bude velmi náročný, pět utkání ve třech dnech. A že je potřeba častěji střídat. Speciálně před posledním zápasem pak byla jasná domluva, že na hřiště od začátku půjdou ti nejčerstvější, s nejvíc silami. A jakmile někdo už nebude moct, tak pustí do hry odpočinutého. Ukázalo se, že současná síla naší lavičky je veliká. Kdokoliv nastoupil, dal do boje všechno a nebylo znát, že bychom s někým na hřišti ztráceli. Naopak obrana fungovala právě díky prostřídávání ve většině zápasů výborně, například Frantovi Valentovi vyšel poslední duel skvěle. Všichni makali, z hlediska defenzivy nám turnaj vyšel celkově dobře a dostávali jsme spíš málo košů. V útoku to bylo horší.“

* Proč?

„Naší slabinou je neproměňování šancí, které si vytvoříme. Na tomhle musíme hodně pracovat v přípravě, abychom to nějak prolomili a zvýšili nízkou úspěšnost střelby. Jde přitom hlavně o opravdu vyložené příležitosti zpod koše. My často nedáme úplnou tutovku zblízka včetně penalt, soupeř získá míč, jde dopředu a vzápětí se trefí třeba z osmi metrů. Což během utkání psychicky moc nepomáhá.“

* Čtvrtá příčka v pořadí druhého kola Champions League není zklamáním?

„Určitě ne. Ze čtvrtého místa jsme postoupili na závěrečný turnaj Ligy mistrů o konečnou pátou až osmou pozici, což v konkurenci nejlepších klubů Evropy není vůbec špatné. Naopak si myslím, že při naší premiéře v Champions League je to velice dobrý dílčí úspěch. Vyrovnaně bojujeme s nejlepšími družstvy Německa a Anglie, teď se musíme ještě dál zlepšovat.“

* Dá vám slušné vystoupení v Evropě pozitivní impuls po ne zrovna optimálním vstupu do české extraligy?

„Věřím tomu. Jak už jsem řekla, musíme zamakat hlavně na tom zakončení. Jinak jsou velkým přínosem mladí, kteří během tohoto turnaje dostávali hodně prostoru a ukázali, že mají na to hrát dobře. Oni tím získali větší jistotu i motivaci, budou tlačit na dosavadní členy základní sestavy. A ty může právě zvýšená konkurence v týmu také namotivovat, aby do tréninků dávali maximum. Což dohromady může výkonnostně posouvat výš celý náš tým. Přesně o to jde, zvednout se společně, jako mančaft. Nikdo nemá nic jistého, každý musí naplno makat. Věřím, že jsme tímhle turnajem nabrali novou chuť do korfbalu i spoustu cenných zkušeností.“

* Co role kapitánky, kterou teď vykonáváte?

„Už v minulé sezóně se kapitánství vzdal Peťa Galíček a trenér tehdy určil jako novou kapitánku mě. Na začátku tohoto ročníku pak nový kouč řekl, že nechce nic měnit, tak jsem ve funkci zůstala. Nejde o nic zásadního, že bychom to v týmu nějak extra řešili. Plním formální záležitosti jako podepisování zápisu a podobně, výhoda to je při řešení věcí s rozhodčím během utkání. Protože kluci kapitáni často mívají horké hlavy a jsou v emocích, zatímco já jako holka jsem přece jen klidnější. A oni se potřebují víc soustředit na sebe. (smích) V šatně si své může říct každý bez ohledu na věk, my všechno řešíme kolektivně.“