Neočekávané se stalo realitou. U Jestřábů skončil rok a půl po příchodu útočník a kapitán Martin Novák. Novák v Prostějově odehrál dvě stě zápasů a během dvou angažmá se stal u fanoušků velmi populární. Snad to bylo příjemnou povahou, zároveň ale také bojovností na ledě a řadou pěkných akcí. To je však nyní pryč. Martina Nováka těsně před Vánoci zastihla zpráva o tom, že se stěhuje. A to do prostředí pro něj neznámého a do týmu, kterému se zdaleka nedaří tolik jako Jestřábům. Jak svůj přesun hodnotí? A co říká k výměně?

* Jak hodnotíte zpětně své druhé angažmá v Prostějově?

„Já to hodnotím určitě kladně. Byl jsem v Prostějově rád, byl jsem zde spokojený. Byla zde pokaždé super parta. Ten rok a půl tedy hodnotím určitě kladně.“

* Berete jej takto pozitivně i proto, že jste měl roli lídra kabiny a kapitána?

„Ano, tak přišel se mnou i trenér Totter, který mě znal. Věděl, jaký jsem člověk a hráč. Dal mi tu roli. Snažil jsem se to dělat nejlíp, jak umím. A byl za to vděčný.“

* Byl pro vás vrcholem v Prostějově postup do semifinále letos na jaře?

„Ano, samozřejmě. Říkal jsem před sezónou, že mám cíl, který si nechám pro sebe. Nechtěl jsem ho tehdy zveřejňovat. Součástí přání bylo semifinále, které v Prostějově 19 let nebylo. Takže jsem byl rád, že jsme se tam dostali. Byla to super jízda. A jsem rád, že jsem mohl být součástí takového týmu.“

* Jak byste zhodnotil ze svého pohledu aktuální ročník?

„To se nehodnotí úplně dobře. Hned ve třetím zápase jsem se zranil. Čekala mě spousta práce s návratem do sestavy. Ale když jsem se vrátil, tak na to, že jsem skočil do rozjetého vlaku, nebyl návrat vůbec špatný. A i bodově se mi dařilo. Jsem za to rád, že mi to vyšlo takto bodově. Ale jak říkám, kaňka je na tom to zranění.“

* Pojďme k vašemu přesunu. Byly tam nějaké náznaky, že vás čeká změna?

„Ne, žádné náznaky nebyly. Prostě to nějak přišlo. Zatím to nebudu komentovat, nějaký důvod výměna měla. Zatím si to ale nechám pro sebe. A uvidím, jaké budou další okolnosti, co případně vypluje na povrch. Nechám si to ale pro sebe.“

* Říkáte tedy, že to šlo ze strany klubu…

„Ano, já jsem určitě chtěl zůstat.“

* Nyní jste v Kolíně, který je farmou extraligového Hradce Králové. Berete nastalou změnu i tak, že máte blíže k extralize?

„Jo, už mi volali i z Hradce, že mě mají napsaného na střídavé starty. A je to jen na mně a na mých výkonech. A kdyby byla nějaká marodka, mohli by po mě sáhnout. Je to tedy jen na mně. A co se týká angažmá v Kolíně, tak je to pro mě samozřejmě složitější situace. Odcházím z týmu, který bojuje nahoře, k tomu, který se pohybuje v nižších patrech tabulky. To bývá vždycky těžší někam takto přijít. Je to ale pro mě výzva. Vedení po mně chce, abych dostal kabinu na správnou vlnu, ukázal hráčům správný přístup k hokeji. Hlavně pro mladší kluky. S tím za mnou přišli. A už samozřejmě vědí, jaký jsem hráč a co ode mě očekávat.“

* Je to pro vás těžká změna i proto, že se odehrává před Vánoci? A navíc pro vás nejspíš znamená stěhování s rodinou?

„Tato změna by byla nepříjemná kdykoli. Teď je to o to víc. Člověk všechno plánoval, co bude, jak bude. A ze dne na den se to vše rozpadne. Takový je ale hokejový život. Mě to ale nejvíce mrzí kvůli rodině. Jinak se odchází ve dvaceti, když je člověk sám, a jinak takhle. Určitě to není jednoduché.“

* Co byste na závěr vzkázal fanouškům?

„Velice rád bych jim poděkoval, že vždycky stáli při mně, podporovali mě. Jen mě mrzí, že jsme v Prostějově spolu nestrávili více času.“

Zatím si to ale nechám pro sebe.