Hráče s číslem patnáct mohli poprvé po Vánocích vidět fanoušci prostějovských Jestřábů. Poprvé? Ne tak docela. Útočník Jakub Illéš totiž již v minulosti za Prostějov hrál. Sedmadvacetiletý útočník zde působil v sezóně 2015/2016. A už tehdy ve svých jednadvaceti letech patřil k oporám týmu. Mezitím navíc nabral zkušenosti, například v Jihlavě, Porubě a naposledy ve Zlíně, odkud přišel zpět na Hanou. Už má navíc první zápasy za Prostějov za sebou. Pro Večerník hovořil zejména o tom posledním, proti Šumperku. Na dotaz redaktora však také zavzpomínal na to, jaké to v Prostějově bylo dříve a jaké je to teď.

* Máte za sebou zápas se Šumperkem. Jak byste jej zhodnotil?

„Myslím si, že jsme drželi otěže zápasu. A myslím si, že jsme si za tím vítězstvím docela klidně došli. Super průběh, kéž bychom tak hráli každý zápas. A věřím, že budeme.“

* Zdálo se, že Prostějov byl lepší v první třetině, Šumperk ale ve zbylých dvou hru srovnal. Souhlasíte?

„Myslím si, že utkání bylo vyrovnané. Místy jsme měli více ze hry. Bylo tam hodně přesilovek a oslabení, tím se zápas rozkouskoval. Ale jak jsem říkal, myslím si, že jsme měli více ze hry. A taky jsme si vyhrát v utkání zasloužili více.“

* Velkou zbraní jsou přesilovky Jestřábů, tentokrát je ale příliš nevyužívali…

„Já to tedy sledoval ze střídačky a fandil klukům. Myslím si, že je to hodně o štěstí, jestli to tam padne, dojde na teč nebo něco. Podle mě přesilovky vypadaly dobře. Ale říkám, někdy to tam spadne, někdy ne. Někdy to týmu pomůže, že se přesilovky využijí. Sami jsme ale na druhé straně ubránili spoustu oslabení. Takže dobrý týmový výkon podle mě.“

* V utkání došlo na kuriózní moment, kdy místo ledařů řešili postavení branky vrtačkou rozhodčí. Co na to říkáte?

„Moc bych to nekomentoval. (úsměv) Asi už jsem to někdy dříve viděl. Občas se stane, že má třeba někdo na všechno dost času. Někdy tak zkrátka zastoupí rozhodčí, a je to jen dobře pro urychlení zápasu.“

* Jak byste srovnal prostějovský hokej nyní a před šesti lety? Tým, zázemí…

„Stadion… Přemýšlel jsem popravdě nad tím, když jsem přišel. Malé déjà vu jsem zažíval na ledě, ale v kabině vůbec. Já nepoznávám jedinou stěnu, nezůstal kámen na kameni. Takže klobouk dolů před vedením a managementem, jak to zde moc šlo dopředu. A podtrhuji to. Klobouk dolů.“

* Jaké jsou vaše plány na Silvestra?

„Přede dvěma měsíci se mi narodila dcera. Takže budu doma, budu rád, že bude spát. A já budu taky spát.“ (smích)