Zvítězit je těžké, ale obhájit vítězství může být ještě těžší. Neplatí to však pro mladého běžce ze Šumperka Tomáše Křivohlávka (na snímku). Závodník je totiž nejen pravidelným účastníkem Zimního běhu přes Kosíř (reportáž najdete na dvoustraně 10-11 – pozn.red.), ale také na této trati standardně vítězí. Po zlatu v roce 2022 tak přidal další o rok později. V cíli byl sice unavený, ale spokojený, obhajoba byla v kapse. Zároveň však v exkluzivním rozhovoru pro Večerník následně připustil, že natrénováno před závodem příliš neměl. Což se také promítlo do konečného času, který byl o něco horší než minule. Na soupeře to ale přesto stačilo.
* Jak se vám běželo?
„Bylo to dost uklouzané, místy tedy docela těžké. Navíc jsem měsíc pořádně neběhal, byl to první rychlejší běh. V tom to bylo obtížné. Jinak se mi ale běželo dobře.“
* Měsíc jste neběhal, i tak jste ale zvítězil. Takže spokojenost?
„Jo, to jsem samozřejmě rád. Myslím si ale, že čas ani tempo nebyly nejlepší.“
* Nezvítězil jste s velkým náskokem. Motivovalo vás to až do cíle?
„Jo, hlavně do kopce. Měl jsem pořád relativně malý náskok. Musel jsem pořád zabírat. Myslím ale, že směrem dolů už se to trochu natáhlo. Viděl jsem, že už mám nějakou rezervu a běžel s ní, abych někde nesklouzl a nespadl.“
* Co říkáte na to, že start závodu byl až skoro čtvrt hodiny po plánovaném čase?
„Já s tím i trochu počítal. Když jsem viděl, kolik je tady lidí a jaká je řada na registraci, tak jsem s tím počítal. (úsměv) Nepřekvapilo mě to.“
* Chystáte se v blízké době na další závody?
„Těžko říct, teď se potřebuji rozběhat. A pak na jaře můžu něco zkusit. Nebo spíš až v létě.“
