Podzimní část byla pro Konici jako na houpačce. Tým předváděl skvělé výsledky a výkony, ale nějaký čas byl jen na dně tabulky nejvyšší krajské soutěže. Ve výsledku obsadil horší polovinu tabulky, ne však sestupové příčky, jaké chvíli hrozily. Mužstvo sice přes léto prošlo po postupu změnami, velká většina opor ale zůstala. Mezi takové nepochybně patří útočník Roman Kamenný (na snímku). Hráč pravidelně nastupující v základní sestavě znovu ukázal to, co se od něj právem čeká. Tedy góly. S Konicí už toho přitom zažil hodně, má tedy s čím srovnávat. A právě on byl tak požádán, aby v exkluzovním rozhovoru pro seriál FOTBAL EXTRA zhodnotil konický fotbalový podzim a sedmadvacetiletý hráč ochotně Večerníku vyhověl.
* Jak byste nejprve zhodnotil první polovinu soutěže?
„Asi bych to rozdělil na tři části. Začali jsme dobře a úspěšně, navázali jsme na to, co nás zdobilo v I.A třídě. Tedy vítězství a to, že jsme si šli za tím, co jsme si řekli v šatně. Měli jsme tam remízu a nějaké dvě výhry. Pak přišlo to horší, kdy jsme začali prohrávat 1:2. Rozhodlo se vždy během prvního poločasu. Přišla na nás deka a během šesti zápasů tam bylo to, na co jsme nebyli zvyklí. Protože v I.A třídě jsme poslední tři sezóny dominovali, neměli jsme tam jiného výrazného soupeře než Olešnici. V kraji je to jiné. Tam byla deka. Na konec podzimu jsme se ale vrátili k jeho úvodu a plnili jsme na hřišti, co jsme si řekli. Bylo z toho nějakých devět deset bodů.“
* Byl to pro vás s Konicí velký skok, přejít z I.A třídy do krajského přeboru?
„Skok ani ne. Spíš se apelovalo už při postupu, že soutěž bude jiná. Spousta z nás, co jsme už dřív při pádu zkraje hráli, věděla, že je to rychlejší, důraznější. Ztráta bude vždy bolet, soupeři mají týmy, které umí šance proměňovat. To se i ukázalo. Takže pro někoho jo, pro někoho ne. Podle mě jsme byli připraveni, ne však mentálně.“
* Trenér Ullmann několikrát naznačoval, že není spokojený s děním v kabině. Co byste k tomu a k fungování kolektivu řekl?
„Co dodat? Nebyly tam ani tak neshody, spíš panovaly výměny názorů. Je asi normální, že chce každý hrát, to je v každém, že chce být v co největším počtu zápasů. Vysedávání na lavičce není příjemné. Myslím si ale, že trenér vždy dal sestavu, za kterou si stál a o které si myslel, že může něco zahrát a odevzdat dobrý výkon. Byli tam hráči, kterým se to nelíbilo. Tak tam panovalo...“
* Bylo tedy dusno?
„Ano, dá se říct…. Byl tam post za post, někomu se to nelíbilo. Postupně se to ale vyřešilo.“
* Byl jste rád, že jste si nově mohli zahrát hned troje derby?
„Myslím si, že já i spoluhráči jsme si to vždy chtěli užít. Jsou tam protihráči, které známe. Někdo s někým už dříve hrával, třeba v dorostu. Byli jsme i kamarádi mimo hřiště. O to víc jsme se nad soupeři jako Kostelec, Čechovice a Lipová chtěli ukázat.“
* Jaký moment nebo zápas si budete pamatovat?
„Za mě to bylo otočení zápasu s Lipovou z 0:1 na 2:1.“ (úsměv)
* Diváků chodilo v Konici pravidelně hodně. Co byste jim vzkázal?
„Určitě nemluvím jen za sebe, ale i celý tým chce fanouškům poděkovat, že se chodí dívat na náš fotbal. Snažíme se předvádět solidní hru, aby se jim líbila na pohled. Děkujeme za podporu a budeme rádi, když nás dále budou podporovat a fandit nám. Vše nejlepší do nového roku.“