O dva střelecké tahouny na spojce se mohl v nedělním dopoledni opřít kostelecký házenkářský mančaft. Vysoce produktivní Marek Dostál nasázel Hustopečím nad Bečvou dvojciferný počet deseti branek, jen o něco méně agilní Rostislav Podhrázský (na snímku) se trefil sedmkrát. Druhého jmenovaného borce – navzdory nižšímu věku čtyřiadvaceti let již dostatečně zkušeného – Večerník po zpacifikování dosud bezbodového protivníka požádal o zodpovězení několika otázek.

 

* Znovu horší první poločas, tedy vaše obvyklá klasika?

„Přesně tak. Tentokrát za to mohla hlavně poslední pětiminutovka před přestávkou, kdy jsme se mnohem víc soustředili na rozhodčí místo toho, jak hrajeme. Nechali jsme se zbytečně vylučovat, ztratili čtyřgólový náskok, v poločase tak bylo srovnáno.“

* Co jste si pak říkali o přestávce v šatně?

„Že se musíme soustředit na naši vlastní hru, vyprdnout se na rozhodčí a nediskutovat s nimi, místo toho zrychlit i celkově zlepšit týmový výkon. Což se přesně povedlo. Od začátku druhého poločasu jsme soupeři nedali vůbec čuchnout a rychle rozhodli o našem jasném vítězství. V závěru pak mohli dostat víc prostoru mladí kluci.“

* Neměli jste outsidera porazit ještě výraznějším rozdílem?

„Asi jo, ale po tom zvýšení z 20:18 na 29:18 a prostřídání sestavy už jsme neudrželi zlepšený výkon. Koncentrace šla zase dolů, zahodili jsme několik trháků, chybami v útoku ztratili řadu míčů, nebránili jsme už natolik pozorně. Ani vítězství o devět ale není špatné, snad nás povzbudí do dalších zápasů.“

* Většinu podzimu jste chyběl kvůli zranění. Co vám vlastně bylo?

„O letních prázdninách jsem si hned druhý den na dovolené zlomil nohu a přetrhal vazy v kotníku. Skoro celou dovolenou jsem tak strávil o berlích nebo na vozíčku, potom samozřejmě delší dobu zabralo léčení. K házené jsem se vrátil až na několik posledních zápasů podzimní části, což však ještě nebylo ono, po té dlouhé pauze se mi nehrálo vůbec dobře. Až postupně se všechno zlepšovalo, pomohla mi zimní příprava. Pořádně jsem máknul a teď už se cítím na hřišti dobře.“

* Dokážete ve zbytku sezóny vylepšit současnou sedmou pozici?

„Pevně tomu věřím. V naší skupině druhé ligy se podle mě dá hrát úplně s každým, žádné utkání není předem ztracené. Například před týdnem jsme dlouho vedli u favorita v Kuřimi, a kdyby si Honza Smékal neporanil prsty na ruce, třeba bychom bodovali. Doma jsme schopní porazit úplně každého, i když někdy zbytečně rozdáváme chudým. Proti papírově slabším mužstvům totiž neumíme moc hrát, zatímco na silné se dokážeme vytáhnout. Rozhodně však můžeme zvítězit nad kýmkoliv a posunout se tabulkou výš. Teď bude důležité vyhrát dva nejbližší zápasy, shodou okolností derby: nejprve v Olomouci a pak doma s Prostějovem. Tím můžeme zamířit na lepší místa soutěže, kam si myslím, že patříme.“