Z velké části byla jeho zásluha, že prostějovští házenkáři málem ještě zachránili derby v Prostějově, během kterého nabrali pětigólové manko. Mladý brankář Matyáš Micka (na snímku) totiž šel na plac necelou čtvrthodinu před závěrečnou sirénou, dlouho neinkasoval. A nechybělo moc, aby pro Sokol II vychytal cennou plichtu. Což ale o chloupek nevyšlo.
* Můžete duel zrekapitulovat vašima očima?
„Bylo to derby, jak má být. Tvrdé, vyrovnané a dramatické až do konce, dopadlo těsně o jediný gól.“
* Proč během něj došlo k tolika větším zvratům?
„Podle mě za to mohly chyby, které přicházely na obou stranách ve vlnách. A taky záleželo na tom, jak zrovna chytali brankáři, komu se právě dařilo.“
* Jaké je sedět většinu mače na lavičce, pak jít na hřiště a natolik výtečně čapat?
„Pro gólmany v házené není nic nezvyklého zasáhnout do zápasu až takhle pozdě, je to v pohodě, jsem docela zvyklý. Šel jsem si prostě dobře zachytat. Vyšly mi první zákroky, tím víc si pak člověk věří a může se mu dařit.“
* Co ta závěrečná střela? Nešla chytit?
„Vůbec jsem ji neviděl. Šel jsem na správnou stranu, ale mířila přímo do vinklu a už se mi nepovedlo na ni dosáhnout. Škoda.“
* Mrzí nejtěsnější porážka takovým způsobem hodně?
„Samozřejmě to mrzí, ale v koncovce nebylo z naší strany nic špatně. On prostě dokonale trefil poslední střelu, nedá se nic dělat. Soupeř měl víc štěstí, celkově šlo o dobré derby.“
