Volby přede mnou, volby za mnou. I tak by se dala popsat politická situace v České republice. Neuplyne totiž pomalu rok, aby se někdo někam nevolil... A snad i proto je tuzemská politika přímo nabitá událostmi. Tou poslední největší byla dosud přímá volba prezidenta, v níž uspěl Petr Pavel, jehož inaugurace do funkce hlavy státu proběhla minulý čtvrtek. I toto téma jsme probrali v rozhovoru se známým politologem a vysokoškolským pedagogem, kterým není nikdo jiný než Petr Sokol (na snímku).

* Jste pedagogem a politologem. Byla politologie vaší první volbou, když jste zvažoval, čemu se věnovat?

„Ne, když jsem byl malý kluk, chtěl jsem být sportovním komentátorem. Ale potom ve mně vítězila druhá vášeň. Já jsem si jako malý zamiloval vlajky, přes ně jsem se dostal k zeměpisu a potom politickému zeměpisu, státům a zájmu o politiku. A v době, kdy jsem se rozhodoval, tak byla politika všude kolem mě. A když se to vše spojilo, byla z toho politologie.“

* V médiích jste ale vlastně do určité míry zůstal…

„Přes politologii jsem se dostal k tomu, že komentuji volby, výsledky voleb. A pravidelně dopisuji do Reflexu. Nakonec jsem se tedy novinářem stal, jak si to přál a tipoval můj táta. (úsměv) Byť k tomu vedla cesta přes tu politologii. Ale sportovní zápas jsem ještě nekomentoval. (směje se) Díky tomu všemu jsem si našel předmět, co jsem před pár lety přednášel na jedné vysoké škole. A to Sport a politika. Ono to má spoustu společného.“

* Mnozí lidé se dnes zaštiťují tím, že politika do sportu nepatří. Třeba v souvislosti s blížícími se olympijskými hrami. Jak tuto tezi vnímáte?

„Myslím si, že to, kdyby sport a politika nepatřily dohromady, by bylo hezké. Ale dnes už je to jen klišé. Protože naopak když to studujete a díváte se na sport z pohledu politologie, tak brzy zjistíte, že se sport stal takovým pokračováním války moderními prostředky. Že je to součást diplomacie, soupeření států – v dobrém i ve zlém. Vidíme to vlastně i na historii olympijských her od začátku, že tam politika vždy hrála svou roli. A různé bojkoty a vylučování států z olympiád nejsou vůbec nic nového. Jen se to čas od času vrací.“

* Každý odborník se občas splete. Jak berete své omyly při tom, když třeba odhadujete vývoj nějaké situace nebo výsledky voleb?

„Hlavní část politologie by měla být popisem toho, co se stalo. Ale v dnešní mediální době se člověk neubrání tomu, že přijímá poptávku po tom, aby někde předpovídal výsledky a snažil se odhadovat. Mně se podařilo, že jsem byl jedním z mála novinářů a politologů, který předpověděl, že první volby při své účasti vyhraje Donald Trump. Samozřejmě je ale mnoho voleb, které dopadnou jinak, než i z odborného pohledu předpokládáte. Společnost je tak složitá, že kdyby šlo vše předvídat, sázel bych na politiku v sázkových kancelářích. A byl bych miliardář. (směje se) Prostě, kdyby to bylo tak jednoduché, věnoval bych se něčemu jinému. Ale to tak není a předvídat, co se stane ve společnosti, vždy nejde.“

* Sám jste politikem. Je proto těžké nestát se obětí toho, čemu se říká „přání otcem myšlenky“?

„Samozřejmě. Na to si člověk musí dávat pozor, aby nenahlížel z nějakého osobního pohledu, jenž by si přál. Protože ale na světě není snad nikdo, kdo by neměl nějaký minimální politický názor, tak by vlastně nikdo politologem být nemohl. A já si často říkám, že přestože si to mnozí politologové nemyslí, tak vám pomáhá v něčem, když vidíte i politiku zevnitř. Někde od katedry politiku neuvidíte celistvou. A když máte osobní zkušenost s tím, kdy politika na nějaké nižší úrovni funguje, pomůže vám to pochopit procesy ve velké politice.“

* Přesuňme se k prezidentským volbám. Překvapil vás zpětně jejich výsledek?

„Nečekané to nebylo, vše k tomu směřovalo. Mezi prvním a druhým kolem Andrej Babiš vsadil na špatnou kartu. A celkově volby dopadly dle očekávání, výsledky odpovídaly průzkumům. Z krátkodobého horizontu. S větším odstupem je třeba říct, že byla doba, kdy měl být Andrej Babiš favorit. Vlastními kroky si ale pozici pokazil.“

* Očekával jste, že se atmosféra po volbách uklidní? Nepřekvapila vás často nenávistná sdělení kolující internetem?

„Přímá volba má své výhody, ale i svá proti. Urychluje například rozdělování společnosti. Měli jsme přímou volbu třikrát a pokaždé se ta trhlina zvětšila. A to je něco, co nevítám. I když je to logické vyústění.“

* Petr Pavel několikrát zopakoval, že společnost chce spojovat. Je v jeho moci zakopat příkopy?

„V moci prezidenta to není. Snad by byla naděje v tom, že by se objevil návrh na zrušení přímé volby. Tím by mohlo dojít k alespoň částečnému zakopání příkopů. Nic jiného k dispozici není. Prezident to svým úsilím dokázat nemůže. Spíš se navíc ukazuje, že se Petr Pavel chystá chovat jako Miloš Zeman bez excesů. Tedy že bude využívat funkce prezidenta na maximum...“

* Jak hodnotíte aktivitu Petra Pavla před inaugurací? Nemůže mu spíš uškodit?

„Myslím si, že by bylo lepší, kdyby ubral na aktivitě. Ale koryto, co vymlel Zeman, coby superzasahující prezident, tak v něm bude Petr Pavel pokračovat. Bude to další velmi aktivní prezident.“

* Na závěr se vraťme ještě na Prostějovsko. To si loni prošlo komunálními volbami, v nichž dominovalo hnutí ANO 2011. Je zde možnost, že by svůj výsledek zopakovalo?

„Prakticky celá voličská levice se sloučila a volila ANO, proto došlo na takový náskok. Ve druhé části politického spektra se to nestalo, subjekty kandidovaly odděleně. Zadruhé je Prostějov už od devatenáctého století městem levicovým se zdejší baštou. A změna se v krátkodobém horizontu nestane.“ (úsměv)

* Do zastupitelstva se ale vůbec nedostaly ČSSD a KSČM. Mají šanci to v příštích volbách změnit?

„Jejich příznivci mi prominou, ale myslím, že ne. Dokud neskončí Andrej Babiš v politice, okno k úspěchu se jim zavírá. Pokud jde o Prostějov, ten je v takové velikosti, že polovinu výsledku u komunálních voleb tvoří celostátní politika. Bez podpory z ní nejsou strany schopné lepších výsledků. A celostátně těmto dvěma stranám vítr do plachet nefoukal. ČSSD i KSČM jsou třeba teď neviditelné. Návrat tak bude velmi těžký. A myslím, že se nepovede. Minimálně v příštích volbách.“

* Po volbách se vaše manželka stala první náměstkyní primátora. Bylo pro vás těžké se této její nové roli přizpůsobit, třeba se všemi společenskými povinnostmi?

„Lehké to není, zvlášť když je první náměstkyní a musela zastoupit i primátora. Uprostřed plesové sezóny to tak byl zápřah. V první řadě samozřejmě pro ni, ale nakonec i pro mě. Každý pátek a sobota na plese, to bylo docela náročné.“

* To jste tedy asi rád, že plesová sezóna už končí…

„Měla by už teď končit, když máme ten půst. Ale pár plesů ještě bude. Ač jsou plesy většinou skvělé, tak se už těšíme, až půjdeme z toho posledního po půlnoci domů.“ (úsměv)

 

PETR SOKOL

* narodil se 8. června 1974 v Praze

* již dlouhodobě žije s manželkou Miladou v Prostějově, společně vychovávají tři děti

* vysokoškolský učitel, geograf a novinář

* předseda regionálního sdružení a předseda oblastního sdružení ODS

* vystudoval gymnázium Jana Nerudy na Malé Straně, posléze obor politologie a mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy

* v roce 2015 obhájil na Univerzitě Karlově dizertační práci a obdržel také tzv. velký doktorát – titul Ph.D., vlastní také titul PhDr.

* od dokončení studia do současnosti přednášel na několika vysokých školách, jeho přednášky se zabývají zejména problematikou voleb, politické geografie a fungováním Evropské unie

* už jako student pracoval ve vedení jedné z výrazných celoevropských studentských organizací (Evropští demokratičtí studenti – European Democrat Students), mezinárodní zkušenosti získával rovněž během práce v Evropském parlamentu, kde dříve působil mimo jiné i jako vedoucí kanceláře poslankyně z Prostějovska Niny Škottové

* společně s bývalým rektorem Masarykovy univerzity a pozdějším ministrem školství, dnes premiérem vlády Petrem Fialou napsal odbornou knihu o evropských politických stranách

* pracoval pro společnost CEVRO institut, která se zabývá školstvím či politologií

* byl odborným poradcem dvou ministrů (vnitra a spravedlnosti) i místopředsedy Poslanecké sněmovny

* své znalosti dokázal prodat i v případě vedení několika volebních kampaní, aby v roce 2016 byl společně se dvěma kolegy oceněn v anketě o nejlepší volební kampaň „Zlatý lístek“, když odborná porota vybrala jimi navrženou kampaň „Plzeň je jiná“, stál také u zrodu kampaně za prosazení 17. listopadu státním svátkem

* členem Občanské demokratické strany je od roku 2005, nikdy nevykonával volenou politickou funkci, ale neváhal svou stranu několikrát podpořit kandidaturou na nevolitelném místě, načež v minulých sněmovních volbách mu dokonce voliči dali druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů

* v době, kdy na tom občanští demokraté v roce 2013 nebyli vůbec dobře, převzal vedení ODS na Prostějovsku a tuto funkci vykonává dosud

* mluví, píše i přednáší v angličtině, ale ovládá i němčinu a ruštinu, má také pasivní znalost polštiny a chorvatštiny

* jako volební pozorovatel působil například v Somálsku nebo v Arménii

* coby politolog často dostává prostor v televizním vysílání a celkově v médiích, je častým hostem zpravodajské televize ČT24, pravidelně píše do časopisu Reflex a přispívá rubrikou Sokolí oko do PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, v poslední době také píše komentáře o české a slovenské politice do časopisu české krajanské komunity ve Švýcarsku

* je aktivní ve veřejném dění, s manželkou Miladou pravidelně pořádá některé společenské akce, často zaměřené na jídlo a například během Restaurant Day se mění v šéfkuchaře se specializací na chobotnice

* rád cestuje a je sportovním fanouškem

zajímavost: jako student hrál několik let v nejnižší florbalové lize za klub FbK Konzervy