Muž mnoha funkcí, který se na fotbalovou problematiku může jako jedna z mála postav prostějovského regionu dívat v obou rovinách. Jak v té klubové, kde patří nesmazatelně do kostelecké kopané a byl dlouhé roky stabilním členem „A“-mužstva a zároveň stále ještě je funkcionářem, tak na druhé straně z pozice člena výkonného výboru Olomouckého Krajského fotbalového svazu, kde naopak řeší řadu organizačních náležitostí a společně s kolegy se snaží hledat možnosti, jak dostat nejpopulárnější sport opět na výsluní. Lubomír Baláš (na snímku) se ohlédl jak za prvními dvěma roky ve svazu, přičemž řeč padla samozřejmě i na plánovanou reorganizaci, tak jsme při této příležitosti nemohli opomenout ani dění v Kostelci, kde v loňském roce oslavili kulaté jubileum, k němuž si nadělili i postup mužského výběru do krajského přeboru.

 

* V krajském fotbalovém svazu se pohybujete už dva roky. Překvapilo vás zde něco, nebo to splnilo vaše očekávání?

„Řekl bych, že mě to nijak nepřekvapilo. Je ale třeba říct, že práce je opravdu dost. Z pohledu funkcionáře v klubu to člověku ani nepřijde. Jedná se samozřejmě o řešení záležitostí od všech mládežnických kategorií až po muže či seniorské turnaje. Naši činnost také silně ovlivnilo období, ve kterém jsme nastoupili, jež bylo poznamenané koronavirem. Dva roky jsme tak spíše válčili s tím, jestli soutěže vůbec zahájit a jak je případně ukončit. V jednom ročníku se odehrál pouze podzim a v tom dalším 2020/2021 se nedohrál ani ten, odehrálo se pouze 10 kol. S tím jsme se tak museli nějakým způsobem vypořádat a hledali jsme i možnosti, jak pomoci klubům. Do toho následně přišla válka na Ukrajině, kdy se sem dostali noví hráči. I v tomto ohledu jsme se snažili o servis pro kluby, aby věděly, jak tyto zahraniční hráče registrovat.“

* Čemu se převážně v rámci výkonného výboru věnujete?

„Jsem garantem disciplinární komise a musím zaklepat, že jsme zatím žádné velké problémy řešit nemuseli. Největší potíže, které jsme řešili, bylo odhlášení některých celků, což je vždy nepříjemná situace. Ať už to byl Kojetín z I.A třídy, nebo Jezernice z 1.B třídy. Žádné potíže ze zápasů, které by měly větší dopad na soutěže, jsme opravdu naštěstí řešit nemuseli.“

* Výbor prošel velkou obměnou. Bylo zmíněné období s covidem, kdy jste nastoupili, spíše paradoxně lepší, že jste se mohli rozkoukat, nebo naopak horší, že tam byly k řešení věci, na které se dá těžko připravit?

„My jsme do toho šli s nějakými ambicemi. Řekl bych, že každý člen výboru měl řadu myšlenek a nápadů, jak by do budoucna chtěl fotbal posouvat. Já jakožto trenér mládeže jsem taky měl vizi, co by se s mládeží mělo dělat. Právě ten covid to ale celé zbrzdil a je faktem, že myšlenky všech členů výboru se musely trošku upozadit a řešily se jiné věci. Po covidu pak zase bylo k řešení, jak fotbal celkově nastartovat. Sháněli jsme i finanční pomoc pro kluby a jsem rád, že se to celkově přirozeně podařilo a že se vesměs všichni ke sportování vrátili. Bylo to tak spíše o tom, že se oddálily určité myšlenky, které už mohly být schváleny.“

* Nastupovali jste v období, kdy fotbal řešil další obrovskou kauzu. Důvěra ve vedení kopané je stále silně vrtkavá. Zažil jste i vy nějaké situace, kde byste toto pocítil?

„V první řadě je třeba říct, že Morava v těchto kauzách vycházela vždy velmi dobře. Žádná velká kauza se nás tady nedotýkala. Neřekl bych tak, že bych mezi lidmi z fotbalového prostředí cítil nějaké problémy. S rozhodčími se situace také zlepšovala už za minulého vedení a musím konstatovat, že jsem zatím nezažil, že by si někdo stěžoval na sudí ve smyslu, že by záměrně ovlivnili zápasy a podobně. Snažíme se je také obměňovat. Máme tam řadu mladých sudí, kteří se bohužel kolikrát dopustí chyby. Na druhou stranu je třeba si ale uvědomit, že chyby na hřišti dělají úplně všichni, ani sudí nejsou neomylní. Z toho nefotbalového prostředí jsem ale občas měl zpětnou vazbu typu, kam se to chystám, že jdu do nezdravého systému. (smích) Tím, že se vyměnil téměř celý výbor, se to ale trošku uklidnilo. Necítím, že by to bylo špatné prostředí ani napříč dalšími kraji, se kterými jsme pravidelně v kontaktu.“

* Od nové sezóny zaznamenávám řadu výtek ze stran klubů, že jsou pokuty a další náležitosti nadhodnoceny i za řadu banalit. Byla pro tuto úpravu vhodná doba? Přece jen chod klubů je čím dál dražší.

„Sankce se zvedaly už za minulý výbor a my to převzali. Zavedly se třeba poplatky za projednání přestupků, což jsem třeba i já jako klubový funkcionář vždy vnímal negativně. Musíme si ale uvědomit, že kolem fotbalu se pohybuje celá řada lidí, ale v rámci organizace a vedení soutěží je jich opravdu jen pár. Jsou to neplacené funkce, lidé je dělají po práci a každá chyba, která je v zápise, s sebou přináší problémy s jejich uzavřením. Řídicí komise může jen těžko kontaktovat řadu osob, aby si vyjasnila nedostatky, a musí jednat podle zápisu o utkání. Cílem tak není kluby šikanovat, ale aby se v zápise objevilo vše, co pro případné řešení problémů členové komisí potřebují, a mohli dle toho zjednat nápravu či trest. Částky se mohou zdát vysoké, ale nemyslím si, že by pro kluby byly likvidační.“

* Vrací se nějakým způsobem tyto peníze zpátky do klubů?

„Ano, většina těchto prostředků jde zpátky. Ať už se jednalo o příspěvky na hnojiva, zajištění dopravy k utkání či dalších podpor na nákupy sportovního materiálu. Určité množství financí je nyní také vloženo v nadačním fondu v rámci krajského fotbalového svazu, který spolupracuje s Olomouckým krajem, s cílem podporovat ty kluby, které mají ucelenou strukturu mládeže.“

* Nyní se nejvíce hovoří o reorganizaci soutěží. Můžete prozradit, jakých soutěží by se měla nejvíce dotknout?

„Dle mého osobního názoru je tato reorganizace v první řadě potřeba. Když se člověk podívá na současnou úroveň I.B třídy, tak nedosahuje kvalit, jaké měla ještě před pár lety, daleko více se blíží úrovni okresního přeboru. Nicméně o tom všem se teprve diskutuje a je v kompetenci Fotbalové asociace. Než se rozhodne a bude vše schváleno, v jednotlivých návrzích se toho ještě může řada změnit.“

* Změnilo by se něco i ohledně I.A tříd, kde by třeba přibyla ještě jedna skupina, aby z I.B tříd nešli všichni automaticky do okresní soutěže?

„Variant je na stole více a určitě se o těchto možnostech bude jednat i s kluby. Je třeba si uvědomit, že to dopadá na celou republiku. Každý kraj je jinak velký, rozdílně strukturovaný, a proto nejde o nic jednoduchého.“

* Budou na tuto reorganizaci okresní svazy připraveny? Nemusíme chodit daleko, přímo u nás je třeba velký problém s nedostatkem sudích. Třetí třídy často nemají žádného a v okresním přeboru je velký luxus, když dorazí kompletní trojice.

„I tohle se samozřejmě diskutuje a upozorňujeme na to. Je třeba taky říct, že několik desítek sudích chybí nyní už i kraji, a proto se půjčují sudí z Okresních fotbalových svazů. Tito rozhodčí by tak mohli zůstat na úrovni okresu. Existuje riziko, že by to sudí dál nechtěli dělat, ale já věřím, že se to podaří vykomunikovat tak, aby nejen pokračovali, ale jejich počet se i zvyšoval.“

* Dá se je k tomu nějakým způsobem motivovat?

„Věřím, že dá. Já jsem dlouhodobě pro, aby se jejich odměna částečně zvyšovala. Člověk mimo prostředí by si řekl, že je to pěkná suma za hodinu a půl pískání, ale zase tak jednoduché to není. Jednou věcí je doprava, strávený čas o celém víkendu a často i řada nadávek, kterou si vyslechne. Když to tak člověk vezme, tak v tomto ohledu současné finance žádnou velkou výhrou nejsou. Když se povede sudí podpořit, tak věřím, že jich bude více. Líbí se mi například, jak to nyní funguje u nás, kde pro to Petr Antoníček dělá, co může. Přivedl některé mladé kluky, kteří u toho snad vydrží.“

* Funguje v tomto dobře spolupráce mezi okresními svazy a krajem?

„Žádný velký problém jsem v tomto nezaznamenal. Naopak vnímám dobrou spolupráci, snažíme se podporovat okresní svazy i finančně, aby měly polštář pro různé aktivity. Jako příklad bych uvedl podporu na mládežnické turnaje okresních výběrů a podobné záležitosti. Pravidelně se také scházíme na výborech, kde řešíme různé problémy a diskutujeme další věci, které by okresní svazy potřebovaly.“

* U mládeže se také chystají určité změny?

„Zde se diskutuje o určitých věcech každým rokem. Ať už je to o hře na šířku a na délku, o změně v počtu hráčů, nebo rozměrech branek. Silně to samozřejmě ovlivňují přední české kluby, které to dělají pro budoucnost výkonnostního fotbalu. V minulosti byl trend hřiště zmenšovat oproti tomu, co si oba asi pamatujeme, že se už v sedmi osmi letech hrálo na celé hřiště. Nyní jako trenér mládeže kvituji, že u mladších a starších přípravek je prostor zhuštěný a všichni musí umět pracovat s míčem. Samozřejmě ale chápu, že ve starších žácích už by si děti měly zvykat na velké hřiště a orientaci v prostoru. Že by se jednalo o nějaké výrazné změny v soutěžích a jejich struktuře, to si ale nemyslím.“

* Když bychom se na závěr dostali ještě ke Kostelci na Hané. V loňském roce jste oslavili výročí devadesáti let. Jak se za nimi zpětně ohlížíte?

„Musím říct, že to velmi rychle uběhlo. Stejně tak přípravy i vlastní oslavy. Myslím si, že se opravdu vydařily. Velké poděkování patří všem, kteří se na tom podíleli, největší zásluhu pak zaslouží pan Grepl, který nachystal nádhernou výstavu z jeho archivu kostelecké kopané. Co se týče kompletní fotbalové stránky, tak jsem rád, že se to spojilo i s postupem do krajského přeboru, kde nehrajeme druhé housle, ale držíme se nahoře. Zmiňuji to pravidelně a musím i teď, že Kostelec je rodinným klubem, kde hrají naši hráči, chceme je vychovávat. Doplňujeme je hráči, kteří zde chtějí u nás hrát, kluci tu hrají, jak se říká za párek a pivo, ale mají k tomu adekvátně nachystané hřiště a kvalitní balóny, když to řeknu zjednodušeně. Za to jsem moc rád a věřím, že v tomto trendu budeme pokračovat.“

* Dalo by se to nazvat zlatou érou kostelecké kopané?

„Já nevím, jestli bych o tom takto hovořil. (úsměv) Z pozice funkcionáře tam stále vidím ještě spoustu věcí, na kterých potřebujeme pracovat, a v hlavě mám ještě řadu investičních akcí. Zlatá éra to asi je, ale nenastartovali jsme ji pouze my, ale už bývalý předseda Stanislav Píchal, když se před šestnácti lety podařilo postoupit z okresního přeboru a vybudovat areál, který tu nyní máme. Já jsem měl tu čest se Standou pracovat a snažím se na to nyní navazovat. Chci, aby klub nejen nezakrněl, ale aby se i nadále rozšiřoval a diváci se u nás měli skvěle, protože i pro ně to samozřejmě děláme. Věřím, že se ještě do té stovky podaří udělat další věci, které budou ku prospěchu. Velké díky patří také současnému předsedovi Laďovi Staňkovi, který pro kostelecký fotbal rovněž žije.“

* Je to nyní pro funkcionáře složitější v důsledku inflace a dalších proměnných, které se promítly i do sportu?

„Určitě, ale nevidím v tom úplně největší problém. Řekl bych, že si společnost zvykla na jiné aktivity. Největší průšvih vidím v tom, že je stále méně lidí, kteří kolem fotbalu chtějí takzvaně běhat. Před covidem se hovořilo o tom, že nejsou děti a fotbal pomalu vymírá, že nebude s kým hrát. Mně ale přijde, že dětí je dost, ale nejsou lidé, kteří by se jim věnovali! Za ty roky, co se v tomto prostředí pohybuju, bohužel nevidím, že by se někde příliš funkcionáři, na kterých fotbal v dané obci stojí, nějak měnili. Ve většině je to stále o třech až pěti lidech, kteří se starají o hřiště, šatny i veškerý servis kolem, což zabere velkou porci času. Tam vidím největší úskalí a problém pro fotbal. Na závěr mi ještě dovolte poděkovat mojí ženě Elišce, která při mně stojí, bez její podpory bych se nemohl věnovat všem svým fotbalovým aktivitám a funkcionářským činnostem.“ (úsměv)

 

LUBOMÍR BALÁŠ

* narodil se 20. února 1984 v Prostějově

* je ženatý a má dvě děti - syna Matěje a dceru Kateřinu

* základní školu absolvoval na Dr. Horáka, poté vystudoval Reálné gymnázium v Prostějově

* vysokoškolský titul získal na škole Brno International Business School

* nyní pracuje na VŠB-TUO jako vedoucí projektového centra

* s aktivním fotbalem začínal v 9 letech, kdy hrál za TJ Haná Měrovice, potom za FC Kostelec na Hané

* v tomto klubu od roku 2015 trénuje mládež a věnuje se funkcionářské práci

* zastává funkci sekretáře a ekonoma, celkově má na starost chod klubu, příležitostně zaskakuje i za správce areálu

* od roku 2021 je členem výkonného výboru Olomouckého Krajského fotbalového svazu a garantem disciplinární komise

* kvůli problémům s koleny nyní nastupuje pouze za „B“ tým Kostelce na Hané

zajímavost: žije aktivním životem a v roce 2022 kandidoval do zastupitelstva Kostelce na Hané