Na nahrávce Simona Bajusz, na univerzálu Jéssica Silva, na bloku Raquel Löff s Veronikou Trnkovou, na smeči Pavla Meidlová a jedna ze sester Smolkových (Michaela či Josefína) a na liberu Adéla Stavinohová. Tak se momentálně ustálila základní sestava prostějovských volejbalistek, v níž je čím dál větší oporou uzdravená střeďačka Veronika Trnková. Právě s ní jsme po postupovém veselí rozebrali čtvrtfinálovou sérii proti Olomouci.
* Jaký byl třetí vzájemný duel, kterým jste definitivně rozhodly?
„Říká se, že poslední krok bývá většinou nejtěžší. Já jsem však dneska paradoxně nijak zvlášť necítila, že by šlo o něco extra náročného. Možná to někdo viděl jinak, ale já jsem byla nastavená tak, že prostě vyhrajeme a půjdeme dál. Dlouho to takhle v poklidu opravdu probíhalo.“
* Úvodní dvě sady jste byly jasně lepší, že?
„Kromě úplného začátku jo, hlavně druhý set byl hodně jasný. Což trochu svádělo k tomu, že přijdou nějaké problémy. Ještě jsem holkám po té druhé sadě říkala: bacha, je to past. Abychom se nenechaly jednoznačným průběhem moc uspat, k čemuž ještě pomohlo vedení 6:1 ve třetím setu. A pak začalo přesně to, před čímž jsem varovala. Zbytečné polevení trochu pokazilo dojem z vítězného utkání, ale jinak nemůžu říct k našemu dobrému výkonu nic.“
* Dá se říct, že i otočená koncovka z 16:19 na 25:23 potvrdila, nakolik jste byly lepší než UP?
„Samozřejmě jsme chtěly dnešní zápas ukončit, co nejdřív to šlo. Nechaly jsme soupeřky rozjet a nebezpečně je dostávat do hry, ale i kdybychom ten třetí set my ztratily, tak věřím, že bychom celý zápas tak jako tak dovedly do vítězného konce.“
* Po špatném závěru dlouhodobé části UNIQA extraligy panovaly mezi fanoušky obavy, jestli zvládnete vstupní kolo vyřazovacích bojů. Čím to, že jste úpéčko nakonec přejely 3:0 na střetnutí?
„Pokud jde o obavy, ty jsme měly i my samy, což teď můžu klidně připustit. (smích) Proto je asi překvapení pro všechny, že série dopadla natolik jednoznačně. Dost rozhodoval hned úvodní zápas, kde jsme prohrávaly 1:2 na sety, a kdyby ho získala Olomouc, mohlo pak třeba všechno vypadat úplně jinak. My jsme však první utkání otočily a od druhého zápasu potom už soupeřky nenechaly jít ani na chvíli nahoru. Ony pořád jen dotahovaly, my jsme byly ve vedení. A celkově z toho mám pocit, že jsme prostě chtěly víc.“
* Takže spokojenost s bleskovým průnikem do semifinále?
„Určitě ano. Jak říkám, výsledek série 3:0 jsme rozhodně nečekaly, spíš jsme se připravovaly na mordování v pěti zápasech. Tím lépe pro nás, máme volný víkend, trochu si odpočineme. A dobře se nachystáme na semifinále. Podle mě nám hodně pomohlo ustálení asi nejlepší možné sestavy, do které se tolik nesahalo. Já osobně jsem se vrátila z účka na blok, za což jsem ráda. Je to pro mě určitě dobře. Cítím se tam jako doma.“ (směje se)
* Zvyšuje se postupně vaše herní pohoda?
„Je to pořád takové nahoru a dolů, což se ale po té mojí velice dlouhé pauze dalo čekat. Každopádně platí, že se každým dalším dnem cítím trochu líp. A hlavní je, aby drželo zdraví.“
* V semifinále jdete na rozjeté Královo Pole, jež v českých soutěžích velmi dlouho neprohrálo. Nadmíru tvrdý oříšek, nebo ne?
„Bude to hodně těžké. Na druhou stranu si nemyslím, že by to ony měly mít nějak jednoduché s námi. My jsme se teď docela rozehrály a věřím, že nějaký zápas určitě urveme. A pak se může stát cokoliv. Brno je spíš mladší tým, zkušenosti jsou na naší straně, což může v play-off hrát svou roli. Na druhou stranu soupeřky mají dlouhou sérii vítězství a jsou ve velké pohodě, což je zase jejich výhoda. Myslím si proto, že naše semifinálová série bude velmi vyrovnaná. A netroufám si říct, jak dopadne. My do ní samozřejmě půjdeme naplno s touhou postoupit.“