Při cestě Vrahovicemi se nedá přehlédnout. Na břehu Romže se nachází parčík a zároveň jediné prostějovské arboretum. Jeho autorem je Tomáš Peka (na snímku), který zde začal s výsadbou a postupně místo proměnil v malou zelenou oázu. Ostatně sám pracuje dlouhodobě v zahradnictví, k sázení a zeleni má tedy blízko. Právě o výsadbě v Prostějově a podobě zeleně jej Večerník kromě již zmíněného arboreta vyzpovídal také o komunální politice. Tento činorodý mladík je totiž už druhým volebním obdobím zastupitelem za opoziční hnutí Na Rovinu!.

 

* Jste zakladatelem arboreta ve Vrahovicích a aktuálně začíná jaro. Co zde tedy chystáte nového? A dá se vůbec ještě něco rozšiřovat?

„Předně se tam teď nemůžu dostat, protože neustále prší. (smích) Za těch několik let, co park funguje, se některým dřevinám nedařilo. Nebo se tam pak pod silnicí vedla elektřina, došlo tím pádem k poškození jednoho rododendronu. Zasadil se sice znovu, ale už nerostl tak dobře. Když se tyto práce nedělají ve vegetační době, není to ono. Ještě se tam nyní snažíme zakopat nějaké dva keře. Dáváme lůžko z rašeliny, aby rostliny mohly dlouho vegetovat. A park bohužel není nafukovací. Spíš tam, kde se nějakému keři nedaří, zasadím rostlinu, u které si myslím, že by to mohla zvládnout, abychom se časem vyhnuli ztrátám. Jsem ale limitovaný počasím, teď se tam opravdu nedostanu. A mrzí mě to.“

* Arboretum ale jinak těší nejen vás, ale i obyvatele Vrahovic. Setkáváte se ovšem i s bezohlednými vandaly?

„To je všude… Psal jsem o tom i v Prostějovských Radničních listech. Bezohlední pejskaři nechávají po svých psech jejich poklady, to je klasika. Také tu a tam má nějaký trouba potřebu si zde ustřihnout větev na dva týdny do vázy nebo na věneček. Potom přijde krása stromu vniveč. Naštěstí lidi nedosáhnou vysoko, takže mám ze stromu palmu. (úsměv) Ale dotyční by potřebovali dostat přes ruky jako nějaký nezbedník ve školce.“

* Celý stromek asi ještě neodřízli?

„Ne, to ne. (úsměv) Je to tam na ráně. To spíš směrem zezadu jsou polámané větve. To dělají bohužel jistí jednotlivci. Někdy si říkám, že mě mrzí, že jsem to tam vůbec dával… Kdybych tam dal místo toho čtyři ořechy a dvě jabloně, velká škoda by nevznikla. A bylo by to pořád pěkné. V zimě opadané, v létě by si lidi mohli posbírat plody.“

* Jak coby člověk, který se v práci i ve volném čase věnuje přírodě, hodnotíte úroveň veřejné zeleně a výsadbu v Prostějově?

„Asi jsem ten ošklivý opozičník, takže bych měl na to nadávat… (smích) Ale mě osobně opravdu mrzí, že výsadba je dost jednotvárná. Všude jsou jen javory a lípy. Přitom zrovna těmto druhům stromů silniční prostředí moc nevyhovuje. Jsou stromy jako platany. I když vysadit je všude, to by zase byla také hloupost. Napadne je houba nebo brouček, jak to bylo u smrků. A je pak problém. Chce to tedy nevysazovat jen jeden druh. Osobně pracuji v zahradnické firmě. Takže vím, že možnost tu je a prostředky jsou také. Ale naráží to vždy na fakt, že v zemi, kde by něco očividně růst mohlo, tak jsou tam třeba uložené kabely nebo potrubí. A člověk zjistí, že to stejně nejde…“ (posteskne si)

* Nedávno jeden z opozičních zastupitelů upozornil na to, že Prostějov se v jistém pořadí umístil ve kvalitě životního prostředí až na 53. místě. Co na to říkáte? A dá se s tím něco dělat?

„On je problém, jak dostat do města více zeleně. Ulice jsou už teď v Prostějově plné rostlin, hlavně ale aut… Navíc se neustále řeší otázka, zda má mít přednost právě vozidlo, nebo strom. Faktem navíc je, že Prostějov je v údolí. Drží se zde tedy inverze, špína, nic to nerozfouká. Přál bych si, aby byly Vrahovice od Prostějova a od slévárny a podobných podniků odděleny stromy. Vedle dálnice se ale ničemu moc nevede. Navíc by to chtělo něco s vysokou korunou, třeba bílé topoly. Šest metrů vysoké dřeviny by problém nevyřešily. Kolem města jsou pak všude prašná pole.“

* Jak se díváte na fakt, že téměř jakékoli kácení přijímají obyvatelé Prostějova s velkými emocemi?

„Teď by se mělo podle mých informací kácet v Nerudově ulici. Tam jsou taky sakury. Problém je, že ty stromy mají životnost nějakých třicet let. Jedná se o doplňkovou či okrasnou výsadbu. Na druhou stranu chápu, že lidem kácení vadí a jsou naštvaní. Jde o to, že si každý člověk vytváří vztah k prostředí, ve kterém žije díky stavbám, stromům a věcem, co zde jsou, budou a přežívají nás. A díky tomu si to místo člověk zamiluje. Chodí okolo do školy nebo tam jde na rande, se psem a pak už z toho třeba nemá tak dobrý pocit. Strom je také třeba svědkem času, kdy byl ten dotyčný šťastný. Někdy je to ale přemrštěné. Nedá se přeci stát u každé halouzky a fňukat. Ve městě je bohužel tak málo zeleně, že lpíme na každém kousku. V lese taky nepláčeme pro každý strom, že ano…“

* Odhlédněme od zeleně. Jak z pozice opozičního zastupitele hodnotíte fungování n ejvyššího orgánu města?

„Obvykle to funguje tak, že nás koalice nechá vypovídat a pak to stejně prohlasuje po svém. My toho bohužel zase tak moc změnit nemůžeme, i když chceme. Kdyby si kupříkladu v radě usmysleli, že chtějí v Prostějově postavit golfové hřiště, odhlasují si ho. Bez ohledu na nás. Přehlasují nás lusknutím prstu. Tak to v politice chodí. Těžko říct, jak by fungoval někdo jiný a možná by ve vedení města obdobně fungoval každý, kdyby se dostal k moci. Někdy je ale nápadů z opozičních lavic škoda, ne všechny jsou špatné. Třeba ale jednou padnou na úrodnou půdu. Osobně se snažím různě přispívat, pravidelně se vyjadřuji v již míněných radničních listech. Myslel jsem, že když nějakou novou myšlenku zveřejním, lidem se zalíbí a půjdou si za ní. Příkladem je třeba odpočinkové místo u Hloučely.“

* Jakou máte představu?

„Mělo by to být místo, kam se dá zajít s dětmi v neděli, opéct si třeba špekáčky – podobně jako na Kosíři. Na druhou stranu by to zase mohlo přitahovat lidi bez domova a podobně. To je pak těžké…“

* Coby obyvatel Vrahovic, prošla podle vás tato část města v posledních letech nějakým posunem?

„Určitě bych řekl, že Vrahovická ulice je nyní už pěkná. Je to tady určitě krok vpřed. Jako problém vnímám mentalitu lidí. Je jasné, že si každý přeje, aby byl jeho obvod, čtvrť, okolí bydliště tím nejhezčím. A aby se do něho nejvíce investovalo. Například formou více parkovacích míst a propojené cyklostezky. Vrahovická a její proměna je tedy dobrý počin. Ale i tak by se našlo věcí ke změnění.“

* Například?

„Vím, že by si maminky s malými dětmi přály, aby měly kam jezdit s kočárky. Těch míst tu opravdu moc není: Hloučela je daleko, kolem Romže se procházet nedá. Byl bych šťastný za parčík na Loscích. A určitě bych se nezlobil, kdyby došlo na parkové úpravy Na Hrázkách. Pomohlo by to, byla by zde nová možnost, kde se projít nebo kam si jít zaběhat. Do volné přírody to tu moc nejde, na mnoha místech je to zarostlé. Kde dřív bylo posekáno a jako kluci jsme si tam hráli na indiány, tam je to nyní zarostlé. A když tam vyrazíte se psem, je za chvilku jedno velké klíště.“

´

TOMÁŠ PEKA

* narodil se 26. května 1984 v Dubu nad Moravou

* je předsedou Spolku za staré Vrahovice

* základní školu absolvoval ve Vrahovicích

* v letech 2001 až 2003 studoval na SOU v Tovačově

* později vystudoval veřejnoprávní TRIVIS v Prostějově, studium zakončil maturitou

* od roku 2006 až do dnes pracuje ve společnosti Arboeko Smržice jako zahradník

* roku 2018 byl zvolen zastupitelem města Prostějova, kterým je dodnes

zajímavost: mezi své hlavní koníčky počítá přírodu, dále zahrádku a rodinu.