Po vyléčení těžce zraněného kolena se v závěru uplynulé klubové sezóny postupně zapojovala do týmové přípravy, zároveň pozorně sledovala neúspěšnou snahu svých parťaček získat extraligovou medaili. Teď již univerzálka VK Prostějov Karin Šunderlíková (na snímku) trénuje v Nitře se slovenskou reprezentací, které bude chtít v rámci možností pomoct při letošních mezinárodních akcích. A pak se znovu vrátí na Hanou.
* Máte za sebou nejtěžší rok života?
„Neřekla bych, že poslední sezóna byla pro mě vyloženě nejtěžší, ale jedna z těch náročnějších určitě. Poprvé se mi stalo, že jsem vynechala celý soutěžní ročník, což bylo opravdu těžké po psychické stránce. Proto mám radost, že už je to víceméně za mnou a postupně se dostávám do plného volejbalového zatížení.“
* Jak přesně na tom momentálně jste?
„Zdravotně to ještě stále není na úplných sto procent. Velice ráda bych odehrála nějaký zápas už ve Zlaté evropské lize před diváky, protože tohle mi hodně chybělo. A je něco jiného sledovat utkání z hlediště, nebo být přímo na hřišti. Na druhou stranu však nechci nic hrotit, uvidíme podle mého celkového stavu i formy.“
* Proč podle vás nevyšel útok vékáčka na cenný kov?
„Řekla bych, že holky dělaly maximum, co mohly. Bojovaly v každém utkání ze všech sil a výborně zvládly čtvrtfinále s Olomoucí, ale v rozhodujících zápasech o medaile v semifinále proti Královu Poli i v sérii o bronz s Libercem vždy kousek chyběl. Silné soupeřky prostě byly v danou chvíli o trochu lepší, takový je sport. Loni se všechno skvěle sešlo a byl z toho titul, letos měli o něco víc štěstí soupeři.“
* Co vy a prostějovský klub dál?
„Po reprezentačním létě se do Prostějova zase vrátím a budu zde v další sezóně pokračovat, na což se už teď moc těším. Hlavně tedy musím zůstat zdravá, chci VK pomoct k co nejlepším výsledkům.“
