Musíte mít hodně dobrodružnou povahu i duši, abyste dokázali něco takového jako prostějovský rodák Robert Vysloužil (na snímku). Do svých dvaceti let to byl, dá se říct, běžný mladý muž, ničím zásadním nevybočující z takzvaného normálu. Potom však nechal dosavadní všední život za sebou a vyrazil do světa. A teď je jedním z nejlepších českých surfařů i členem národní reprezentace v tomto na poměry ČR exotickém sportu, který má před sebou mistrovství světa v Salvadoru. Osmadvacetiletý vyslanec hanáckého města tam bude hájit barvy naší země, a ještě než do Střední Ameriky odcestoval, věnoval Večerníku hodinu trvající poutavé vyprávění. Jak už jsme se mohli dozvědět z minulého vydání, rozdělili jsme jej na tři díly a dnes vám přinášíme druhou část. V té první jste se mohli dozvědět, jak opustil lední hokej a přišel na chuť surfingu, které do té doby vůbec neměl. Škola na Srí Lance z něj ale udělala skvělého závodníka, který od té doby cestuje de facto po celém světě.

* Šlo pak v surfařské kariéře po úvodním závodě ve Francii všechno hladce?

„Právě že vůbec ne. Až po návratu z Francie jsem zjistil, že tu bolavou ruku mám vážněji zraněnou, doktoři mi odhalili zlomeninu člunkové kosti. A museli mi ji sdrátovat, dost dlouho jsem pak měl ruku v sádře a nakonec ji léčil skoro půl roku. Do toho přišel covid, kvůli kterému se rušily všechny závody, a po vyléčení jsem tak se surfováním znovu pokračoval dost dlouho jen tréninkově. Což mi ale nijak moc nevadilo, aspoň jsem se mohl intenzivní přípravou doma v Anglii dál zlepšovat. Začátkem roku 2022 se navzdory koronavirovým omezením konal závod na Bali., kde jsem skončil v docela silné konkurenci čtvrtý. To mě hodně povzbudilo a pošťouchlo na sobě ještě více makat.“

* Kudy pak vedla cesta do české reprezentace?

„V roce 2021 vznikl Česko-slovenský pohár v surfingu, což byl nový seriál čtyř závodů pro závodníky z České republiky i Slovenska na různých místech světa, tenkrát se z něj ještě nedalo nominovat do reprezentace ČR. Bali 2022 byl jeden z dílů téhle série, další dva na Srí Lance i ve Francii jsem ale vynechal z pracovních důvodů. Vzpomínám si, jak už před tím Bali jsem si říkal, že bych to mohl zkusit, a šel do toho. Na jednu stranu jsem věděl, že to třeba nemusí dopadnout úplně nejlíp, ale na stranu druhou jsem si říkal, že nemám co ztratit. Měl jsem našetřené peníze na cestu i na účast a chtěl se v surfování posunout zase o něco dál, hlavně jsem se po té covidové pauze velice těšil na závodění. Navíc jsem z tréninků věděl, že na tom výkonnostně nemusím být vůbec špatně, a lákalo mě porovnat se s národní špičkou. No a bylo z toho to čtvrté místo, když se mi povedlo vyhrát první i druhé kolo, pak semifinále, až finále jsem pokazil. Následně jsem zase musel vydělávat, přitom už ale trénoval. A na podzim roku 2022 se rozhodl vycestovat do Portugalska, kde přišel onen reprezentační průlom.“

* Jak přesně se to seběhlo?

„Portugalskem startoval nový ročník čtyřdílného seriálu závodů, a tentokrát už šlo o Czech Surf Open právě s možností nominovat se do nároďáku České republiky. Z Bali jsem věděl, že na širší českou špičku už mám. Navíc jsem si říkal, že když jsem na sobě během předchozího půl roku tak hodně pracoval, tak by to mohlo skončit zajímavě. Možnost dostat se do repre byla obrovská motivace, asi ta úplně největší. Předtím na Bali jsem umístěním těsně pod bednou způsobil docela šok, protože mě vůbec nikdo neznal, přesto jsem najednou jezdil s nejlepšími. Soupeři si říkali: kdo to sakra je? (smích) V Portugalsku už o mně věděli a počítali se mnou, přesto jsem samozřejmě pořád nepatřil k favoritům. Ale dařilo se mi, jezdilo mi to parádně, dokonce jsem sahal po vítězství. I druhé místo však bylo super, a navíc jsem si díky němu zajistil vysněné místo v reprezentaci na mistrovství světa 2023 v Salvadoru. Pro mě úplná bomba!“

* Co následovalo poté?

„Další závod série Czech Surf Open byl letos v lednu na Bali, kam jsem už letěl vyhrát. S jídlem roste chuť, navíc jsem se vracel do mně známého prostředí a cítil, že výkonnostně na vítězství určitě mám. Do té doby se mi ještě nikdy nepovedlo skončit první, moc jsem to chtěl. Jenže jsem skončil třetí, což pro mě bylo po pravdě spíš zklamání. Tím víc motivace mi to dávalo do následného závodu na Srí Lance, ale na triumf jsem znovu nedosáhl, dokonce čtvrtým místem nezískal ani medaili. A musel jsem si přiznat, že nemám problém výkonnostně, spíš s hlavou.“

* Jak to?

„Pokaždé se totiž opakovalo, že od prvního kola až po semifinále jsem na všech závodech jezdil výborně a neměl žádné potíže se dostat do finále mezi nejlepší čtyři. Až právě tam jsem se vždycky zhoršil, jako by se mi nedařilo rozhodující jízdy o medaile zvládat psychicky. Musel jsem se nad tím zamyslet a uznat, že jsem trochu nervák. A jak mi zatím chybí víc soutěžních zkušeností, tak ty nejtěžší momenty většinou ještě nedávám úplně nejlíp. Proto jsem se snažil poslední dobou pracovat i na téhle stránce, abych dokázal zdárněji kontrolovat svou psychiku. Věřím, že jsem se v tom posunul dopředu a teď přijde moje chvíle všechno naplno ukázat.“

* Od nadcházejícího světového šampionátu máte tedy značná očekávání?

„Zase nesmím mít příliš velké oči. (směje se) Pro Českou republiku je to historicky první účast na takhle významné akci, naše reprezentace mistrovství světa dosud nikdy neabsolvovala. Tím víc nadšený pochopitelně jsem, že budu aktivně u toho. A poměřím síly s nejlepšími surfaři planety, z nichž minimálně devadesát procent účastníků MS se tímhle sportem živí. Většina těchto závodníků dělá surfing odmalička každý den tam, kde se narodila nebo žije, zatímco my Češi jsme se k němu dostali mnohem později – třeba až v dospělosti jako já. A každému musí být jasné, že takový nepoměr v základech učení daného sportu se zkrátka projeví, je výrazně znát. Přesto s klukama z našeho nároďáku věříme, že můžeme být na mistrovství světa konkurenceschopní a něco slušného zajet. Za sebe říkám, že každé kolo včetně opravných, které zvládnu dobře a postoupím z něj dál, bude pro mě úspěchem. Čím víc takových kol úspěšně projdu, tím samozřejmě lépe. A uvidí se, na co to mezi více než stovkou aktérů šampionátu bude výsledkově stačit. Absolutním snem by přitom byl postup na olympiádu 2024 v Paříži.“

 

ROBERT VYSLOUŽIL

* narodil se 21. července 1994 v Prostějově

* jeden z nejlepších současných surfařů České republiky

* od čtyř roků hrál lední hokej, prošel všemi mládežnickými kategoriemi prostějovského klubu od přípravky přes žáky a dorostence až po juniory

* ve všech věkových kategoriích nastupoval za Prostějov, nejvýše v prvoligových soutěžích

* ve dvaceti letech ovšem s hokejem skončil a odstěhoval se do Anglie, kde šel za svým snem naučit se surfovat

* poprvé zkusil surfing během dovolené na Srí Lance, následně se zlepšoval při dalších dovolenkových pobytech v exotických destinacích

* v roce 2017 se ze severu Anglie přesunul na jih do města Newquay v Cornwallu, kde se mohl surfování věnovat denně, tím rychle rostla jeho výkonnost

* roku 2019 se zúčastnil prvních závodů ve Francii, následně vše zbrzdil covid

* zkraje roku 2022 šokoval vynikajícím třetím místem v závodě Czech Surf Open na Bali mezi nejlepšími českými surfaři

* loni v říjnu pak skončil druhý při dalším dílu Czech Surf Open v Portugalsku, čímž se nominoval do reprezentace ČR pro mistrovství světa 2023

* právě teď už se připravuje v Salvadoru na letošní MS, které proběhne od 30. května do 4. června

* v Prostějově vystudoval uměleckou školu Art Econ se zaměřením na grafiku, v Anglii pracuje jako číšník a barman

* je svobodný

zajímavost: doma v Prostějově tráví jen kratší část roku a jinak žije trvale v Anglii, letos však pobýval v zájmu kvalitní přípravy téměř pět měsíců v Indonésii

 

Třetí část exkluzivního rozhovoru najdete v tištěném vydání PROSTĚJOVSKÉHO Večerníku, které vychází v pondělí 5. června