Tomáš Somr je dnes jistě jednou z výrazných legend prostějovské hudební a kulturní scény. Úplný začátek jeho aktivit v Prostějově se datuje do roku 1980.Těžko bychom hledali nějaký hudební styl, kterým by si Tom coby muzikant, dirigent, textař a básník za svoji kariéru neprošel.

Od vojenské hudby přes folk, folklór, jazz, rock, pop, komorní a klasickou hudbu, od populárních zábav se skupinou Keks až po vystupování na Portách, folkových festivalech a koncertování v rámci tehdejšího Československa, pak i většiny zemí celé Evropy, aby nakonec zakotvil v Dánsku, ve městě Odense, kde působí od roku 2006 jako hudebník a učitel hudby. Byl to právě Tom Somr (na snímku), kdo v roce 2002 položil základní kámen ke vzniku mezinárodního hudebního festivalu Keltská noc, který je dnes velmi uznávanou kulturní akcí našeho regionu s mezinárodním přesahem a který letos oslaví svůj jubilejní 20. ročník. Při této příležitosti jsme Tomovi položili několik otázek jak z profesního, tak i soukromého života.

 

* Tome, co vás vlastně v roce 2002 přivedlo k myšlence založit na Prostějovsku keltský festival?

„Jako je ostatně většina věcí v životě dílem náhody, myslím, že i vznik Keltské noci je toho příkladem. Budu teď tedy trochu nostalgicky vzpomínat. Při mém hudebním působení v Dánsku jsem náhodou potkal irské hudebníky a stal jsem se členem několika folk-rockových skupin, které se zaměřily na interpretaci irské hudby. Mohu jmenovat Tom Donovan Band a nebo Comely Grace. Jedním z dalších členů kapely a výrazný irský muzikant v Dánsku byl i Dave Hennessy, který měl přezdívku ‚Buzz‘ (bzučák), jenž byl nevyčerpatelnou studnicí nápadů. Ten mi na přelomu roku 2001 a 2002 se smíchem řekl: ‚Zorganizuj nějaké vystoupení v Česku, tam jsem ještě nikdy nehrál, bzum, bzum‘. Já jsem se nenechal dlouho přemlouvat a na jaře jsem domluvil s přáteli v Prostějově a Olomouci dva koncerty, na kterých vystoupila moje tehdejší skupina COMELY GRACE a zpěvačka Ulla Lindhardt (DK) společně se skupinou působící v Hamburku GONE JONES (IRL-AUS), se kterou jsem v té době nahrával jejich CD. Na jednom z koncertů tehdy zahrál i, v té době vycházející hvězda české ‚world music‘, moravský bard Tomáš Kočko se svým Orchestrem. Již v té době mi velmi pomohl kamarád Vláďa Vitásek, následně se přidal i David Dvorský a pomoc mi neodmítli ani další kamarádi jako např. Míra Kučera (zvukař skupiny Keks) a Honza Vařeka (zvukař skupiny Kontakt), kteří se podíleli na ozvučení koncertů.Jeden koncert proběhl na Pevnůstce v Olomouci a druhý na pláži U Vrbiček na plumlovské přehradě. Tenkrát ještě na onom starém dřevěném pódiu, které tam snad stojí dodnes. Díky tomu na to dnes vzpomínáme jako na ‚dřevní doby‘. Tato akce, kterou jsme již tehdy nazvali Keltská noc, měla velký úspěch a stala se tak zakládajícím ročníkem festivalu, jenž proběhl v dalším roce již velmi regulérně na profesionálním pódiu a s renomovaným zvukařem Mírou Horkým. To byl zrod festivalu Keltská noc, který letos slaví svůj 20. ročník.

* Tady se nabízí otázka, jak vlastně došlo k tomu, že jste se usadil v Dánsku?„Jako spousta jiných muzikantů bez práce, kteří se po zhroucení ‚železné opony‘ v naší zemi vydali hledat své hudební štěstí a ekonomické prostředky za hranice Československa, a to výhradně směrem na Západ, (smích) tak i já jsem se vydal vstříc novým možnostem a hrál pod agenturou z Innsbrucku na vystoupeních v Německu, Švýcarsku, Rakousku a hlavně taky na Mallorce. A právě Mallorka bylo místo, kde se vždy scházely na svých angažmá kapely z různých koutů Evropy a kde se i navazovala nová přátelství a kontakty mezi hudebníky z různých zemí. Právě na Mallorce si mě všimla jedna, v té době významná dánská skupina Trans Europa Express, která mi nabídla angažmá na postu saxofonisty. V té době to byla prestižní nabídka, která se nedala odmítnout. A tak jsem začal od léta 1993 dojíždět do Dánska, kde se mi jako hudebníkovi dařilo, prošel jsem mnoha zajímavými hudebními projekty a podílel se na práci v nahrávacích studiích s různými umělci. Když jsem pak v roce 2006 dostal nabídku vyučovat klarinet a saxofon v Odense, rozhodl jsem se v Dánsku usadit natrvalo. No a tato situace trvá v podstatě dodnes. Zároveň ale vím, že přijde doba, kdy se rozhodnu vrátit natrvalo zpět na Moravu, kde mám své kořeny, svoji rodinu a mnoho přátel, s nimiž budu moc rád jednou sdílet podzim svého života.

* Vraťme se k festivalu Keltská noc. Co bylo důvodem, že se místem konání stal právě Plumlov?

„Od začátku jsem hledal vhodnou lokalitu, která bude jak technicky, tak i charakterem prostředí odpovídat keltskému stylu takové akce. Těžko si představit, že by keltský festival probíhal někde uprostřed města nebo na stadionu. (smích) Prostředí pláže U Vrbiček na břehu plumlovské přehrady s mystickými vrbami vyrůstajícími přímo z vody se nám, i přes určité problémy s elektřinou a mírně se svažujícím travnatým terénem, hodně líbilo. Pláž tehdy provozoval skvělý člověk František Cigr z Mostkovic a domluva s ním byla férová a vztahy velmi přátelské. František bohužel v roce 2004 onemocněl a nemohl pláž dále provozovat. S novými provozovateli se stala dohoda velmi obtížnou, tak jsem se na podzim roku 2005 vydal hledat jiné vhodné místo. Když jsem sešel kolem plumlovského zámku dolů k Podhradskému rybníku, moje srdce již začalo bít o něco silněji. Pak jsem vkročil bránou do kempu Žralok a dílo bylo dokonáno. Toto místo s charakterem přírodního amfiteátru s výhledem na plumlovský zámek tyčící se nad vodní hladinou jsem si zamiloval na první pohled. Představil jsem provozovateli kempu svou vizi a záměr, slovo dalo slovo a pozitivní reakce zazněly i od zastupitelů města Plumlova, takže se přípravy festivalu na novém místě rozjely na plné obrátky. Keltská noc je proto od roku 2006 již pevně spjata právě s Plumlovem. Dnes je mi jasné, že to tak osud chtěl, a Plumlov a jeho okolí, známé svou keltskou historií (v těsném sousedství Plumlova bylo kdysi největší keltské opidum na Moravě – Staré Hradisko) a plumlovský kemp Žralok byl tou nejlepší volbou pro konání Keltské noci. Keltský duch této oblasti si nás k sobě sám přitáhl.“

* Festival Keltská noc prodělal za 20 let svého života obrovský vývoj. Jak se vám podařilo posunout festival z lokální úrovně až na akci s velkým mezinárodním dosahem?

„Ano, je to pravda. Festival prodělal stejný vývoj, jako když se narodí člověk a od zrození prošel dlouhou cestou plnou obrovské práce, učení se za pochodu, radosti z úspěchů, ale také plnou velkých zklamání a proher, aby nakonec přišel až k dospělosti. Společně s festivalem jsme si samozřejmě prošli tímto vývojem hlavně my organizátoři Keltské noci. Festival je nejen o nadšení, ale o ekonomickém zabezpečení, o rovnováze mezi tím, co si přejeme, a tím, co jsme schopni ufinancovat, což se v minulosti ne vždy podařilo. Ale i přes finanční těžkosti jsem se vždycky snažil o udržení kvality festivalu, co se týká umělecké úrovně účinkujících, a samozřejmě o důsledné dodržení čistoty stylového zaměření Keltské noci na hudbu s keltskými kořeny, irský tanec a prezentaci keltských tradic zábavnou formou pro její návštěvníky, což jistě v celkovém měřítku přináší své ovoce. Keltská noc, to je veliká rodina založená na osobních vztazích, rodina, která spojuje umělce s publikem a vzniká ojedinělá symbióza. Se všemi, kteří na Keltské noci kdy vystupovali, máme osobní a přátelské vztahy.

Za dobu existence Keltské noci již festivalem prošli umělci a soubory z desítek zemí celého světa a náš region je i díky Keltské noci dnes známý nejen v mnoha zemích Evropy, ale i v Americe anebo na Novém Zélandě.“

* Na přípravě takového festivalu se jistě nepodílíte sám, můžete nám něco říct o vašich spolupracovnících?

„Ano, je to samozřejmě tak… Po několika prvních ročnících, které probíhaly více méně v mém zastoupení, jsme se stali oficiálně občanským sdružením a po změnách v zákoně jsme se následně někdy kolem roku 2015 přetransformovali na zapsaný spolek Keltská noc z.s.

Již od úplného začátku stál coby muž v pozadí a velmi pomáhal festivalu můj dlouholetý kamarád Vláďa Vitásek, který se pak přidal naplno k organizačnímu týmu od roku 2010. Stalo se tak po odchodu Ládi Burgra, který spoluorganizoval Keltskou noc od jejího druhého ročníku v roce 2003. Jak jemu, tak i Janě Straškrabové z jeho firmy patří velký dík za rozvoj festivalu hlavně po praktické organizační stránce. Bohužel se L. Burgr rozhodl v roce 2009 po několika finančně prodělečných ročnících Keltskou noc opustit, ale externě s námi spolupracuje i nadále. Vláďa Vitásek ho v jeho funkci nahradil a s pečlivostí jemu vlastní se bezchybně stará o ekonomickou stránku festivalu. Dalším členem týmu je David Dvorský, který mi pomáhal již s prvním ročníkem a od roku 2003 je nezastupitelným členem organizačního týmu coby grafik, vizualista, vizionář a webmaster. Určitě chci také zmínit Bohdanku ‚Bobbie‘ Šafranovou, která se k nám přidala od roku 2012 a svým mladým elánem a moderním myšlením velmi pomohla festivalu v jeho růstu. Bohužel se v roce 2019 rozhodla pro jinou cestu a z Keltské noci odešla, ale její práce pro festival zanechala v jeho historii nesmazatelnou stopu, za což jí patří veliký dík. Stejně tak jako i celé rodině Šafranově z Plumlova za dlouholetou podporu a přátelství. V současnosti jsme coby hlavní organizátoři festivalu a zároveň členové spolku Keltská noc z.s. jen my tři kamarádi: Tom Somr, Vladimír Vitásek a David Dvorský. Nově se k nám přidala loni jako externí spolupracovnice Petra Šmerdová, která má kromě společných přípravných úkolů také na starost činnost brigádníků přímo v průběhu festivalu.

Velký dík patří samozřejmě všem dřívějším i současným partnerům Keltské noci a dalším externím spolupracovníkům ve všech oblastech, jejichž pomoci si nesmírně vážíme.“

* Největší změnou Keltské noci je pravděpodobně skutečnost, že se od letoška stává plnohodnotným třídenním festivalem. Co bylo důvodem tohoto rozhodnutí?

„Mnozí vědí, že myšlenkou třídenního festivalu jsme se zaobírali již mnoho let, hlavně z důvodu velkého zájmu o Keltskou noc jak od návštěvníků, tak i ze strany kapel a účinkujících, kdy jsem musel každý rok hodně nabídek od výborných kapel odmítat. Dříve však nebylo možno jít na tři dny hlavně z organizačních a ekonomických důvodů. Potom nás tvrdě zasáhla pandemie covidu a s ní spojené restrikce, které způsobily, že ročníky 2020 a 2021 se z těchto důvodů vůbec nemohly konat. Takže loňský ročník 2022 byl pro nás tak trochu novým začátkem, ale i přes některé těžkosti se nám podařilo ročník 2022 zvládnout. A nakonec to byl jeden z nejúspěšnějších ročníků. Loni jsme si vyzkoušeli úvodní čtvrteční festivalový den v takovém lehčím zkušebním provedení a kladná odezva od publika nám dodala odvahu a chuť k tomu velkému kroku, k rozšíření z dvoudenního na třídenní festival. S tím je samozřejmě spojeno velké množství práce navíc a větší finanční zatížení rozšířeným programem a větší počet placených spolupracovníků a brigádníků. Jsem ale optimista, program je připravený na všechny tři dny opravdu exkluzivní. Věřím proto, že nás naše, dnes už stálé, publikum podpoří a Keltská noc tak bude moci vykročit do další nové etapy svého života.“

* Jak už jsme zmínili, Keltská noc slaví letos svůj jubilejní 20. ročník. Jak to ovlivnilo stavbu programu a kdo bude největší hvězda Keltské noci?

„Něco jsem už na toto téma již zmínil v předchozí odpovědi. Program 20. ročníku Keltské noci bude skutečně exkluzivní, zahrnuje opět jednak to nejlepší, co nám v této oblasti nabízí naše česká a moravská scéna, samozřejmě také špičkové interprety keltské hudby ze zahraničí. Myslím si, že největší hvězdou a zároveň novinkou festivalu bude světově proslulá kapela SKILTRON (ARG, FRA, ITA, FIN) původně argentinská folk-metalová skupina žijící dnes ve Finsku. Na Keltské noci zahraje v pátek večer. Další hvězdou a novinkou budou britští RED RUM (GB) – pirátská kapela, která do Plumlova připluje z hrabství Nottinghamshire, aby pořádně rozpumpovala čtvrteční večerní program KN. Ve čtvrtek také vystoupí skvělá rakouská skupina CELTICA PIPES ROCK (AUT-UK), kterou již návštěvníci festivalu dobře znají. Nebudou chybět ani hvězdné stálice KN jako: SLIOTAR (IRL), CISAL PIPERS (ITA), TOMÁŠ KOČKO a Orchestr a mnoho dalších skvělých interpretů keltské hudební scény. Mezi dalšími letošními novinkami jsou také skupiny BARBAR PUNK, EMERALD SHINE a CHEEKY SHEEP. Publikum se může těšit na tři dny nabité skvělým programem, ve kterém nebudou chybět ani tradiční irské tance, keltský tábor, workshopy a přednášky.“

* Mohl byste krátce zhodnotit minulost, přítomnost a budoucnost Keltské noci?

„Minulost je úspěšně za námi, na té už nic nezměníme. Přítomnost je teď – pojďme si ji všichni užít naplno. Pojďme se veselit bez řečí o politice a nepříjemnostech, pojďme si odpočinout, zapomenout chvíli na problémy a oddat se síle okamžiku a přátelské atmosféře Keltské noci. No a budoucnost, ta bude taková, jakou si ji sami uděláme. Já přeji Keltské noci, aby i nadále uměla překonávat překážky, udržela si svoji kvalitu a úroveň, rozvíjela se ve všech směrech a hlavně aby dál přinášela lidem radost a ty nejlepší kulturní zážitky. Organizační tým KN pro to udělá vše, co bude v jeho silách. Přejeme si, aby Keltská noc na Plumlově byla příjemnou alternativou pro lidi, kteří netouží jen po komerci a celebritách přehnaně propagovaných v médiích, pro lidi, kteří mají rádi hudbu vycházející z keltských kořenů a mírně spirituální prostředí, které povznáší a nabízí tolerantní a přátelskou atmosféru všem bez rozdílu věku a vyznání. Jsem rád, že na Keltskou noc jezdí hlavně publikum, které právě tyto hodnoty vyznává.

* Tome, na závěr rozhovoru nějaké osobní přání do budoucna a pozvání na letošní Keltskou noc?

„Já zůstanu na závěr našeho rozhovoru jen u toho pozvání na jubilejní 20. ročník Keltské noci, který proběhne ve dnech 20. – 22. 7. 2023 v kempu Žralok.

Přátelé Kelti, Vikingové, Slovani, Germáni, Frankové a jiné národnosti vyznání všelikého, ale i ateisté a všichni dobří lidé bez vyznání…, vy všichni si s námi přijďte prožít krásný keltský víkend. V třídenním programu vystoupí na 150 umělců z 12 zemí světa, samozřejmostí bude i dobré jídlo a pití všechno druhu. Kromě pokrmů masitých budou v nabídce i vegetariánské a veganské pokrmy, trdelníky a palačinky, nebude chybět ani pravá keltská medovina, o kterou se postará náš keltský šenk Robert, a účast různých stánkařů bude taková, jakou jsme na Keltské noci ještě nezažili, letos přijedou dokonce stánkaři i přímo z Irska.

Přijeďte v hojném počtu pokud možno už ve čtvrtek a přivezte si hlavně dobrou náladu, otevřené srdce i mysl. Těší se na vás Tom ‚Starý Viking‘ a celý organizační tým Keltské noci 2023 i všichni účinkující.“

 

ROBERT VYSLOUŽIL

* dětství prožil ve slováckém městě Kyjov, kde od 6 let navštěvoval LŠU – obor housle

* od 12 let se učil hrát na klarinet a byl členem Mládežnického dechového orchestru Josefa Frýborta

* od 14 let LŠU v Uherském Hradišti – obor klarinet a vítěz celostátního kola soutěže LŠU z celého Československa

* v letech 1976–1980 studium na Vojenské konzervatoři v Roudnici nad Labem – obor klarinet, housle a skladba

* v letech 1980–1988 člen Posádkové hudby Prostějov

* v tom samém období byl člen prostějovských kapel GALAXIE, ROXY, KEKS, dále folkových kapel SO-DO, KO-PR,

od roku 1981 člen muziky folklorního souboru Mánes a také symfonického tělesa Collegium Musicum * pro které

také skládal své vlastní skladby, hostování s prostějovským Bigbandem, skupinou M. Zikmunda, byl zakladatel

výchovných koncertů pro mateřské školy, kterých se uskutečnilo na 200, skládal a hrál vlastní písničky s Romanem

Pytlíkem Doleželem na Portách a folkových festivalech

* Tom Somr je také autorem známých textů a písní jako např. To se nevrátí, On on champion, Jablůňka…

* v roce 1988 učitel hudby v LŠU Plumlov a následně člen skupiny Pavla Vítka na postu saxofon a studium na jazzové konzervatoři Jaroslava Ježka

* od roku 1991 angažmá u zahraničních kapel Rübezahl Band, Trans Europa Express, Tom Donovan Band,

Comely Grace, Thomas & Wendy, Hits’n green, Stig Rossen, La banda Latina, Sabor Latino

* od roku 2006 působí jako učitel hudby v Dánsku (Odense) – obor saxofon, klarinet, Panova flétna, orchestrální hra

* v roce 2002 založil Mezinárodní hudební festival Keltská noc a je dodnes jeho programovým ředitelem

* v součastnosti je „single“, svým založením 100% heterosexuál a miluje ženy, víno a zpěv (hlavně slivovici a medovinu)