Už skoro pět let táhne David Ševčík káru jako hlavní trenér házenkářů TJ Sokol Kostelec na Hané HK. Ti prošli druholigovým podzimem plným výsledkových zvratů a bývalý špičkový hráč, nyní obětavý lodivod se za dosavadním průběhem této sezóny ohlédl krátce po skončení závěrečného šlágru proti vedoucímu Újezdu u Brna (32:32).
* Berete bod za remízu po dramatickém vývoji?
„Vlastně celý zápas jsme od začátku prohrávali, až na konci šli do vedení o dva góly. Samozřejmě je škoda, že jsme pak o vítězství v úplném závěru přišli, na druhou stranu i bod je pro nás po takovém průběhu a proti natolik kvalitnímu soupeři úspěchem. Věřil jsem, že s Újezdem budeme hrát rychlou a celkově dobrou házenou, atraktivní pro diváky. Hosté tohle potvrzovali hlavně v prvním poločase, my zase víc po přestávce. Moc důležité byly Májovy (brankáře Jana Mayera – poznámka autora) výhozy do rychlých trháků, z nichž jsme opakovaně skórovali a dotáhli se na minimální gólový rozdíl. Pak Újezd viditelně znervózněl, my jsme naopak ucítili šanci bodovat. A obrovským týmovým chtěním za ní šli.“
* I při výrazné sedmibrankové ztrátě jste neustále mančaft burcoval a hecoval. Zůstávala pořád víra v možný obrat?
„Já bývám takhle impulzivní při každém utkání, tentokrát asi ještě víc. Zápasy hodně prožívám a klukům vždycky říkám, že se vyhrává především obranou. Proto jsem se je snažil hecovat hlavně do co nejlepšího bránění. Nevím, jestli mě na hřišti vůbec vnímali, asi ani moc ne. Spíš bylo důležité, že se maximálně hecovali oni mezi sebou a sami moc chtěli. Jestli jsem jim i já svou přidanou hodnotou nějak pomohl, tak mám radost. Každopádně za mě panuje s posledním podzimním zápasem velká spokojenost.“
* Udělali svěřenci právě v kolektivní touze uspět posun k lepšímu?
„Určitě ano. Ze začátku sezóny jsme byli docela mrtví, potom se to v kabině dost vyburcovalo. A když jsem viděl kluky dneska, jak na hřišti i na lavičce ohromně žili celým utkáním bez ohledu na nepříznivý stav, je to velká radost a odměna za odvedenou práci. Člověk vidí, že ta společná dřina má význam, že mužstvo týmově žije a chce být co nejlepší. Proto chci hráče pochválit. I proti lídrovi tabulky, který doteď neztratil ani bod, se parádně zvedli a ukázali, že umí. Což je super pro jejich vědomí, že na to mají, pokud jsou vnitřně odhodlaní a kolektivně chtějí.“