Zkouška ohněm. To mohl být pro prostějovské eskáčko sobotní zápas s brněnskou Líšní. A taky byl. Soupeř se ukázal jako velice kvalitní a snažil se kvalitní hrou přebít Prostějov. Na vlastní kůži si pak zakusil hru Líšně taky Lubomír Machynek. Ten strávil na hřišti něco přes hodinu, musel ale neplánovaně střídat, za důvodem stálo zranění nohy.
* Jak byste zhodnotil zápas s Líšní? Asi nic lehkého…
„No tak to určitě ne. Líšeň má dobrý, kvalitní kádr. A věděli jsme, že budou kvalitnější než Blansko. Samozřejmě zápas jsme absolvovali v lehké únavě a podle toho to asi trochu vypadalo. Ale trenér i před zápasem říkal, že se nebude dívat na výsledek, ale mnohem více ho zajímá výkon, hlavně ten fyzický. Ale jak říkám, prohráli jsme 2:1, ale nedělal bych z toho žádnou vědu. Důležité je, jak budeme hrát v sezóně. Zatím si to vše sedá a máme v týmu zase nové kluky…“
* Prvních třicet pětatřicet minut byla Líšeň jednoznačně lepší. Potom jste ale hru srovnali a v tom druhém poločase jste naopak byli mírně lepší vy. Co pomohlo ke srovnání hry?
„Tak trochu se protočila sestava. Vyloženě, co tomu pomohlo, se velice těžko hodnotí. Máte pravdu, že zhruba první půlhodinu byla více na balónu Líšeň, potom jsme ale převzali iniciativu my. Bylo to takové půl napůl, že by tam byl ale nějaký výrazný zlom, to bych neřekl. Zkrátka klasický vývoj zápasu. Prostřídalo se a změnila se hra, trošku jsme to herně zvedli.“
* Byl tam okamžik ze zápasu, který vám utkví v paměti?
(smích) „Tak můj okamžik byl, když jsem si v prvním poločase trochu zvrtl ten operovaný kotník, který mi trošku nadělal problémy a v průběhu druhého poločasu musel jsem vystřídat. Jinak když si přehraju zápas, tak je škoda, že jsme dostali první gól, i ten druhý byl úplně zbytečný. Tam jsme nezachytili náběh. Ale vyloženě okamžik, co by mi kromě toho lehkého zranění utkvěl v paměti, to asi ne.“
* Tak hlavně že je pouze lehké zranění, jak říkáte…
„To určitě, není to nic vážného. Musím teď pracovat s fyzioterapeuty. Ale věřím, že to bude v pohodě.“
* Bylo dost těžké se dostat do zápasového tempa? Přece jen před utkáním jste měli první zápas a teď až druhý.
„Trošku musím říct, že ano. Měli jsme vlastně prakticky celý leden bez zápasu, ze začátku přípravy jsme hráli akorát proti Baníku. A pak jsme vlastně dvoufázově trénovali skoro každý den a vrchol týdne je modelové utkání, které hrajeme sami proti sobě. Byť to samozřejmě určitým způsobem nahradí zápas, ale není to úplně ono. Je možná fakt, že se na tohle dá taky koukat, že ta zápasová praxe je samozřejmě lepší, jsou tam vidět všechny trénované věci, které se pak dají prodat. Samozřejmě je dobře, že zápasy hrajeme, myslím, že už bychom měli hrát pravidelně. A nachystáme to na ligu.“
* Vy jste byl zmíněn mezi hráči, kteří by měli postupně dostávat mnohem větší až stěžejní roli. Cítíte posun ze strany trenéra a přístupu?
(zamyslí se) „S trenérem jsme se samozřejmě bavili, že sice nejsem starý hráč, ale vzhledem k tomu, jak máme mladý kádr, tak patřím k těm, kteří už jsou v týmu déle. A kouč mi naznačil, že už bych odpovědnost mohl brát víc na sebe. Taky jsem ale kvůli zranění dlouho nehrál, měl jsem dlouhou bezzápasovou pauzu, takže se do toho hlavně teď dostávám. Doufám však, že týmu pomůžu na sto procent jakýmkoli způsobem.“