Před necelými dvěma lety dovedl David Konečný korfbalisty SK RG Prostějov jako hlavní trenér k historickému zisku mistrovského titulu. Následně se stáhl do klubového ústraní, aby se mohl více věnovat svému zaměstnání a současně stíhal i působení u reprezentačních výběrů České republiky. Po roce se však k vedení oddílového áčka zase vrátil, tentokrát už pod novým názvem Vosíme.cz Korfbal PV. Prostějovský mančaft diriguje společně s trenérským kolegou Martinem Uherkou a tentokrát přišla řada při hodnocení duelu na Davida.
* Máte za sebou dramatické střetnutí s Českými Budějovicemi (28:25). Jaké bylo?
„Byl to hodně kvalitní, ofenzivní a pro diváky moc hezký zápas. Jsem velice rád za našich dvacet osm nastřílených košů, výborně jsme se prosazovali v útoku. A to jsme ještě spoustu šancí nedali. Oproti tomu, jak jsme hráli na podzim v úvodu sezóny, je to teď z naší strany nebe a dudy. Co se týče obrany, jsou České Budějovice velmi ostříleným soupeřem, který umí využít každou slabinu protivníka nebo jeho nezkušenost. My máme dlouhodobě zraněné Peťu Galíčka a Anet Lešanskou, k tomu je Saša Vyroubal mimo republiku. Proto nasazujeme i dorostence či dorostenky, kteří se to ještě musí víc naučit, ale přesto nám už teď moc pomáhají. Chci poděkovat všem hráčkám i hráčům, celému týmu za dnešní skvělý výkon, kterým jsme dosáhli na tohle důležité vítězství. Bylo tvrdě vybojované.“
* Čím jste dosáhli tak výrazného zlepšení výkonnosti oproti velice špatnému úvodu sezóny?
„Je to jen o přípravě, absolvovaných trénincích a odvedené práci. Když vezmu situaci před začátkem extraligy, tam jsme se kvůli mistrovství světa měsíc neviděli. Část prostějovského družstva byla doma v klubové přípravě, část reprezentovala ČR na Taiwanu. Potom nám v prvních dvou extraligových zápasech totálně vázla souhra, nehráli jsme vůbec dobře. Od té doby jdeme krůček po krůčku nahoru jak sehráváním, tak výkonnostně. Na každém tréninku řešíme hlavně spolupráci v útoku i v obraně, mnohem více než třeba střelbu. A mám velkou radost, že proti Budějovicím byla naše týmová sehranost opravdu vidět. Fungovalo to, v porovnání s úvodem soutěže jsme udělali ohromný pokrok.“
* Přesto jste se sebevědomými Krokodýly dlouho prohrávali. Jak těžké bylo otáčet nepříznivý vývoj?
„Klobouk dolů před holkama i klukama, jak to zvládli. Viděl jsem na nich, že už toho mají s přibývajícím časem docela dost. Dva oddechové časy před koncem jsme si brali hlavně z toho důvodu, aby se vydýchali a odpočinuli si. Ostřílený soupeř sice využíval každou naši nezkušenost nebo chybu v obraně, ale ke konci mu viditelně docházely síly ještě více než nám. A proto jsem pořád věřil, že když se tak trefujeme v útoku, tak prostě výsledek otočíme. Což se v závěru opravdu stalo. Hosté toho měli plné zuby, ustupovali v obraně a nechávali nám prostor na volné střely, které jsme v koncovce naštěstí proměňovali.“
* Jaký byl pro vás osobně návrat k mančaftu po roční pauze?
„Hluboce smekám klobouk před parťákem Martinem Uherkou za to, jak můj návrat vzal a jak spolupracujeme. Na pondělních trénincích se řeší převážně střelba, zatímco páteční tréninky jsou hlavně o souhře. A Martin bez problémů snese to, že sehrávání družstva, taktickou přípravu na zápasy i vedení týmu během nich mám na starost já. Vím, co chceme hrát, vím, co hráčky i hráči dovedou, jak jim to říct, předat. Díky Martinovu přístupu k tomu máme prostor, všichni v kolektivu dobře spolupracujeme a ukazuje se, že to chtělo jen trochu času. Kdyby se navíc podařilo uzdravit Galise a třeba se vrátil Saša, tak můžeme být ještě silnější.“
* Další průběh sezóny tedy vidíte optimisticky?
„Určitě ano. Ze dvou úvodních porážek jsme se zvedli dvěma vítězstvími, věřím, že z nejhoršího jsme venku a můžeme se dál zlepšovat. Na Brno přesně víme, co hrát, dokážeme si s ním poradit v obraně. A byť se nám třeba nedaří střelecky, umíme ho prostě porážet. Ani se Znojmem většinou nemíváme problémy, ale první vzájemný zápas tohoto ročníku jsme hráli v podstatě bez společné přípravy i bez dvou nemocných členek nároďáku Nely Kubů s Klárou Novákovou, za normálních okolností na Modré Slony rozhodně máme. Dlouhodobě nejtvrdším oříškem pro nás jsou určitě České Budějovice, u nichž nikdy dopředu nevíme přesnou sestavu, jejich trenér nás dokonale zná a celkově si proti nám oni věří. Tím cennější proto je dnešní výhra nad Crocodiles, obrovské plus! Za cíl pro zbytek téhle sezóny máme skončit nejhůře do třetího místa po základní části, tím postoupit do play-off. A pak děj se vůle boží ve vyřazovacích bojích, kde to je vždycky o jediném vzájemném utkání.“
