Šuškalo se o tom už od konce podzimní části, ale jednání se protahovala více, než si vedení Prostějova přálo. Nakonec se však podařilo s Uničovem dohodnout a post sportovního ředitele po Ladislavu Dudíkovi převzal Jiří Balcárek (na snímku). Bývalý ligový fotbalista, který si zahrál i v Německu, se po ukončení aktivní kariéry věnoval především trénování. Jednou si už vyzkoušel práci skauta v Baníku Ostrava a nyní jej čeká role muže, jenž bude řešit příchody a odchody v Prostějově. Boj eskáčka o záchranu jej spíše motivuje a pevně věří, že příchody, ať už uskutečněné, nebo ty následné, zlepší kvalitu tak, že se mužstvo vyhoupne z poslední příčky a zabojuje o vyšší mety.
* Kdy přišel první impuls z Prostějova?
„K prvním kontaktům došlo koncem listopadu a od té doby se jednalo.“
* Neřešili jste možnou spolupráci už dříve? Neozval se Prostějov už někdy předtím?
„Ne, zatím nikdy. Tohle bylo první jednání a jsem rád, že to vyšlo.“
* Jednání se poměrně protahovala. Neměl jste i vy osobně trochu zamotanou hlavu? Přeci jen jste žil v nejistotě, zda budete pokračovat v Uničově, nebo v Prostějově?
„Nevěděl jsem, že uvolnění přijde, takže jsem měl v hlavě obě varianty. Musím tímto poděkovat Uničovu, že mi vyhověl a mohl jsem se tak posunout na post ředitele v Prostějově.“
* Hrál pro vás roli fakt, že Prostějov čeká na jaře boj o záchranu?
„Určitě jsem to nebral jako nějaký negativní fakt, ale naopak je to pro mě velká motivace a výzva, protože všichni víme, že se nacházíme na poslední příčce tabulky a že tam po jarní části nechceme zůstat. Také pro mě hrálo roli, že je to region, jenž velmi dobře znám. Byl jsem tady několikrát jako trenér či skaut Baníku Ostrava. Věděl jsem proto, do čeho jdu.“
* Kromě angažmá v Baníku jste po vaší úspěšné kariéře působil na trenérské lavici. Nebude vám kontakt přímo od střídačky chybět?
„Myslím si, že tohle člověk pozná až po určité době. Teď mohu říct, že tato pozice mě hodně lákala. Mám řadu kontaktů, které se nyní snažím využít ve prospěch Prostějova. Zároveň to není jen práce v kanceláři, ale je to o přímých kontaktech, jednáních a řadě výjezdů. Například ve čtvrtek jsem byl ve Zlíně a chystám se nyní do Karviné, Ostravy, Brna. Je to velmi různorodá činnost, což mě teď naplňuje. Neříkám, že bych rád nebyl na každém tréninku, ale na nich ty hráče neseženu. (úsměv) Než přivedu jednoho hráče, je to několik schůzek s hráčem, jeho agentem, klubem, aby ho uvolnil. Takže nemůžu sedět na židli v kanceláři.“
* Prozradil jste, že záchranu berete jako velkou motivaci. Je ale o to náročnější i vaše vyjednávací pozice, když hráči vědí, že je teď čeká jarní boj o holý život?
„Pro hráče to samozřejmě může být jeden z aspektů na misce vah. O to více si cením těch hráčů, kteří sem do toho boje šli. Ať už se jedná o Matouška, Bednára, Matochu, ale i Ševčíka, který je na cestě. Když se tak hráč rozhoduje a má na výběr, tak je to o něco těžší. Na druhou stranu jsou nám hráči i nabízeni, ale my si musíme vybírat pečlivě takové, které potřebujeme jak kvalitativně, tak charakterově.“
* Mohl byste v krátkosti nastínit, co Prostějov aktuálně nejvíce potřebuje?
„Já jsem to říkal hned i hráčům, když jsem přicházel, že to bude obrovská válka. Není tady už čas na nějaké zaváhání, protože je rozdíl, když vás čeká celých třicet zápasů a do toho poháry. My už máme před sebou jen čtrnáct utkání s tím, že jsme nezvládli předehrávku s Kroměříží a že každý z nich bude bojovat o záchranu. Každý duel bude o všechno. Snažím se tak hledat typologicky správné hráče, kteří mají určitý vztah ke klubu, případně mají celkově blízko k regionu. Zkrátka chceme kluky, u nichž budeme vědět, že do toho dají úplné maximum ze svého potenciálu.“
* Předseda klubu hovořil o změnách, které budou muset nastat v chodu celého klubu. Máte i vy nějakou vizi, případně snažíte se už něco změnit?
„Jsem tady zatím stále jako nováček, protože na plné bázi funguji teprve třetí týden. Zatím se tak hlavně rozkoukávám, jak to tady vše funguje, jaké jsou tu mechanismy. Nemůžu sem jen tak přijít a všechno měnit. Snažím se nasát všechny vjemy a měnit potřebné postupnými krůčky. Nějaké kroky už se samozřejmě udělaly. Bylo tady čtyřiadvacet hráčů, což už není. I hráčům jsem hned řekl, že do sezóny půjdu klidně jen se šestnácti hráči, ale musím o nich vědět, že to jsou válečníci, kteří Prostějov zachrání ve druhé nejvyšší soutěži. Nechci tady platit přebytek hráčů. Raději méně a s vědomím, že potáhnou za jeden provaz. Bude to náročné, ale musíme to zvládnout.“
* Jedním z témat je jistě i spolupráce se Sigmou, která se začíná krystalizovat, zatímco dříve bylo veřejným tajemstvím, že vztahy nejsou příliš dobré. Není z globálnějšího pohledu pro tyto kluby zásadní, aby byla spolupráce s blízkými celky založená na dobrých vztazích?
„Bezpochyby to tak platí a platit bude. Mezi Prostějovem a Olomoucí samozřejmě nějaká rivalita existovat může, ale zároveň je třeba spolupracovat, protože z toho mohou pramenit výhody pro obě strany. Sigma bojuje o poháry, svou rezervu má ve druhé lize. Z dlouhodobého hlediska tam ale vidím velký přínos, že hráče sem může pouštět a má je defacto pod kontrolou. Zažil jsem třeba v Ostravě situaci, kdy jsme měli jednoho hráče v Opavě, jednoho v Třinci a další zase úplně na jiných koncích republiky. Když je tak člověk chtěl vidět naživo a pravidelně je sledovat, tak musel jezdit všude možně. U mladých hráčů tam může hrát roli i další fakt, že je nadále pod kontrolou rodiny, bydlí tak například v Olomouci a je tady za patnáct minut. Když jich bude v Prostějově více z jednoho města, tak pro vedení mateřského klubu jen dobře, protože přijede a uvidí je naživo pohromadě, čímž ušetří spoustu času. V tomto jsou to výhodné podmínky pro oba kluby a Sigma se dá využít jako příklad. Nechci to však vztahovat jen na Olomouc, protože v dobré dojezdové vzdálenosti je řada dalších klubů. Já se budu snažit spolupracovat s každým mužstvem a snad nastolená spolupráce přinese něco každé straně.“
* S koučem Pavlem Zavadilem máte společnou minulost v Opavě. Jaké spolu máte vztahy a panuje mezi vámi povětšinou shoda?
„Řekl bych, že spolu máme standardní vztah, známe se už nějakou dobu. Jsou věci, kde se shodneme, někde zase naopak méně, ale hlavní jsou výsledky, které musí realizační tým přinést, protože od toho se pak všechno odvíjí.“
* Máte za sebou první tři týdny. Ukázala vám už něco příprava a vnímáte určitý progres mužstva?
„Zatím jsme stále ve fázi hrubé přípravy a aktuální výkony i výsledky jsou pro mě druhořadé. Pro mě i pro tým je momentálně zásadní, abychom byli zdravotně v pořádku a dobře se na soutěž připravili. Určitý progres bych rád viděl už s blížícím se startem soutěže. Výsledek mě bude zajímat hlavně 4. března, kdy hrajeme proti Spartě.“
* Sledoval jste i předchozí zápasy Prostějova?
„Od svého příchodu si zpětně projíždím zápasy, které se odehrály za poslední rok. Zajímalo mě tak, jak se prezentovalo mužstvo pod vedením Michala Šmardy, jak zase pod Pavlem Zavadilem. Také sleduji rozestavení hráčů, jakým způsobem jsme zakládali útoky, ale i to, jak jsme dostávali branky. Hledám tak hlavně chyby. Chci, abychom se na to postupně zaměřovali a zlepšovali naše výkony. O tom se tak bavíme na dennodenní bázi.“
* Čeká se na zúžení kádru v ligových mužstvech. Domnívám se, že jména neprozradíte. Mohl byste alespoň nastínit, kde vás nyní nejvíce tlačí bota?
„Myslím si, že máme dobře pokrytý střed, kde jsme ještě přivedli Marka Matochu. Určitě bychom ale rádi přivedli ještě útočníka, hráče na kraje a takové ty posty, které jsou svým způsobem nedostatkovým zbožím. Jedná se o hráče, kteří jsou schopni hry jeden na jednoho, mají zároveň rychlostní parametry a umí řešit různé herní situace. To stejné platí i u útočníků, i když si myslím, že jsme v poměrně komfortní situaci, protože máme Malce, Koudelku, Matouška, Jaroně, kteří mohou na této pozici nastupovat.“
* Může z aktuální přípravy těšit fakt, že se jak Malec, tak Matoušek dokázali opakovaně prosadit?
„Pro ty hráče je to velmi důležité, protože jim to dodá sebevědomí do dalších utkání a celé přípravy. U Kuby Matouška je to ještě o to víc, že přišel do nového klubu a pomůže mu to v adaptaci. Vnímám to tak pozitivně, ale zase je třeba vzít v potaz i druhou stranu mince v podobě inkasovaných branek, které jsou velmi laciné.“
* Za Pavla Šustra, Michala Šmardy i nyní Pavla Šustra se řeší stále dokola zodpovědnost a individuální chyby hráčů. Jak k tomu chcete přistoupit?
„Ono je to těžké, protože i v nejvyšší soutěži, kde jsem jezdil po různých zápasech, tak se dokola mluví o individuálních chybách. Většina branek totiž padá právě v důsledku chyb. Není to tím, že by některý z celků dokázal soupeře v něčem přehrát, překvapit a branku si vypracoval. My se proto snažíme kádr zkvalitnit a věřím, že příchodem Matochy, jenž hrál poslední roky stabilně v Líšni, kde se vždy drželi nahoře, tak i příchodem Matouška, který hrál nejvyšší soutěž, Bednára, jenž se učil od zkušených borců v Sigmě, i Ondřeje Ševčíka se nám to daří. Přivedli jsme tak větší kvalitu a individuální chyby by se právě tímto měly eliminovat.“
* Berete i jako výhodu, že hráči už jsou s mužstvem a mají tak dostatek času na přípravu a aklimatizaci?
„Jednoznačně. My jsme nechtěli jít cestou zkoušení řady hráčů, ale rovnou se zaměřit na hráče, u nichž jsme přesvědčeni, že pro nás budou přínosem. To jsou ti, kteří přišli a které známe z dlouhodobého hlediska. Pevně věřím, že to bude patrné hned od prvního ostrého duelu.“
JIŘÍ BALCÁREK
* narodil se 29. dubna 1973 v Zábřehu
* bývalý profesionální fotbalista
* aktuálně nový sportovní ředitel 1.SK Prostějov
* fotbalu se věnoval od útlého dětství
* začínal v klubu TJ Sokol Leština, odkud následně zamířil do Zábřehu
* svou profesionální kariéru v tuzemsku zasvětil Sigmě Olomouc, kde působil mezi roky 1993 až 1999
* od roku 1999 do roku 2004 působil v Německu, kde nastupoval za Union Berlín
* po skončení aktivní kariéry přešel na trenérskou dráhu
* jeho první angažmá bylo v Lipové
* následně vedl rezervní celek Sigmy Olomouc, kde poté působil jako hlavní kouč
* vedl také Karvinou, HFK Olomouc, Zábřeh a dvakrát Uničov
* ligovou štaci absolvoval v Opavě
* v Opavě vedl i Pavla Zavadila, jejich fotbalové cesty se znovu spojily v Prostějově
ZAJÍMAVOST: Za předčasným ukončením kariéry stály potíže s kotníkem