Do horkého trenérského křesla usedl v Prostějově nový kouč, kterým se stal Radim Kučera (na snímku). Bývalý vynikající obránce i kouč s řadou zkušeností právě z bojů o záchranu vystřídal v polovině zimní přípravy celkem překvapivě Pavla Zavadila. Z pohledu posledního místa je jeho úkol více než jasný – dostat eskáčko mimo sestupové pásmo a na podzim si s ním zahrát na zrekonstruovaném stadionu zase profesionální soutěž. V minulém vydání jsme vám nabídli krátký rozhovor o tom, jak se jeho přesun na Hanou, kde to velmi dobře zná, upekl. Nyní jsme se zaměřili na jarní boje o záchranu, kde mužstvo tlačí bota, ale i třeba na to, co mu schází.

* Máte za sebou první týden přípravy s mužstvem. Už jste jej stihl poznat?

„Myslím si, že ano. Jak už jsem se zmínil, tak některé hráče jsem znal z dřívějších působení, ale za tu dobu se také proměnili, když nasbírali další zkušenosti. Tým mám už nasledovaný a je to rozhodně lepší než v minulém týdnu. Teď se budeme snažit poznat s realizačním týmem, co bude kterému hráči vyhovovat, k čemuž máme uzpůsobené i různé nácviky a taktické návyky. Pracujeme pak i na rozestavení, kterým bychom se chtěli prezentovat. K tomu musíme zohlednit, co každému z daných hráčů bude sedět. Pomáhat nám k tomu snad budou modelové a přípravné zápasy, jejichž prostřednictvím bychom rádi mužstvo a každého jednotlivce zvlášť poznávali ještě více do hloubky.“

* Hovořil jste i s koučem Zavadilem. Pomohly vám i informace od něj?

„Stoprocentně. Je potřeba uvést, že nejen já, ale i většina mých kolegů se snaží s bývalým koučem spojit. S Pavlem se známe dlouho. Pobavili jsme se o hráčích, ale i o jejich charakteru, protože chcete poznat, koho v týmu zhruba máte. Zároveň se o to ale snažím z obou stran, chci všechny věci navnímat také ze svého pohledu.“

* V minulém týdnu mi na modelovém zápase hráči přišli jako polití živou vodou. V přípravě s Třincem to byl ale evergreen současné přípravy a matný výkon. Čím to?

„Těžko říct, čím to přesně bylo. Musím říct, že hráči během tréninků pracovali opravdu velmi dobře. Jak se snažím vnímat já hráče, tak oni určitě vnímají i nás. Nemám stejný rukopis jako Pavel. Hráli jsme v jiném rozestavení a s jinými pokyny. Hráči to tak chtěli plnit, ale mohli být zatím i trochu zasyceni novými informacemi. Svou roli mohla hrát i změna tréninkového procesu, před utkáním jsme je tak nešetřili. To však neomlouvá špatný výkon, protože většina dostala jen poločas, aby se ukázala. Hlavním úkolem pak bylo neinkasovat, ale dostaneme dvě branky… Především druhá půle byla z naší strany velmi špatná. Rozebírali jsme to na videu a budu se i dál pídit po tom, proč tomu tak bylo a proč Třinec působil agresivnějším dojmem.“

* Měsíční příprava bude tedy hlavně o hledání toho, co by mužstvu mohlo do prvního utkání na Spartě sedět.

„Určitě. Ale nejen na Spartě. Bude důležité, aby nám vše fungovalo během celého jara. Může to být ze začátku dost ošidné, protože po zimní přípravě a umělých trávnících to často bývá více boj než fotbal. My tak určitě chceme ještě zapracovat na posilách. Potřebujeme do toho týmu dostat ještě takové rváče, bijce, kteří dokáží spoluhráče strhnout.“

* Najít tak vhodné typy, které dokáží ostatní dostat do varu a nebudou se bát i přiostřit?

„Něco takového. Za ten týden totiž vidím, že je tu velmi fotbalové a herní mužstvo, ale chybí mi tu taková s prominutím svině, která by dokázala v případě nepříznivého stavu strhnout zbytek a nakopnout ho k lepšímu výkonu. Je tady celá řada velice šikovných hráčů, ale spíše těch technických a rychlostních. Robustního bijce tu moc nenajdeme. Tito kluci však mají také své přednosti a je potřeba to správně skloubit a využít. Ze začátku bude dost důležitá i výška, protože se bude na těžších terénech rozhodovat i ze vzduchu. Musíme na to být připraveni.“

* Takže celkově to pro jarní část bude spíše válka než oku lahodící fotbal, protože se budou počítat body. Souhlasíte?

„Určitě to bude válka, protože řada týmů bude chtít zamíchat kartami vepředu, vzadu je jich namočených také hodně. Vždycky to tak nemusí být líbivý fotbal, ale pokud mužstvo dostane herní drajv a určitou pohodu, tak to může být i daleko více o fotbalovosti. Je tam zásadní psychická stránka věci, pokud body sbíráte a pokud ne. Podle toho se pak vše odvíjí. My musíme být připravení na všechny varianty, protože z našeho postavení nám ani nic jiného nezbývá. Variant je nyní spousta, a proto bych byl rád, kdybychom měli k dispozici různé typy hráčů i podle soupeřů.“

* Prozradíte post, kde momentálně tým nejvíce tlačí bota?

„Na první dobrou bych vypálil klasického hrotového útočníka, kde máme nyní jediného. V přípravě se tam zatím objevil Koudelka a můžete tam vyzkoušet Matouška, Bartolomea a Jaroně. To však nejsou typičtí hroťáci a raději budou hrát s tím, že dostanou míč do prostoru a budou moci využít své přednosti. Proto bychom tak potřebovali, aby byl Dino (Tomáš Malec) zdvojený. Na mě teď působí velice dobrým dojmem a jsem přesvědčený, že nám velmi pomůže. Může však přijít zranění, vykartování, ztráta formy a my najednou alternativu nemáme. To je pro nás aktuálně úkol číslo jedna.“

* Nacházíte v těchto věcech shodu se sportovním ředitelem Jiřím Balcárkem?

„Stoprocentně. Většinu toho spolu pravidelně rozebíráme a řešíme. Moc dobře oba víme, kde nás tlačí bota. Chceme mužstvo ještě doplnit, kdyby se něco stalo. Je tu trochu handicap, že nemáme ‚B‘ tým, tam by si mohli zahrát hráči, kteří by neměli určitou minutáž. Stejně jak má Jirka kontakty, tak i já je mám, snažíme se tak ještě nějaké příchody dotáhnout. Je to teď těžké a mám obavu, abychom ještě třeba nečekali po prvním či druhém kole ligy, protože celky z nejvyšší soutěže jsou většinou také moudřejší až podle toho, jak vyjde úvod. Pravidelně se to tak hýbe. Času už ale taky nemáme. Neříkám, že bychom byli nervózní, ale cítíme, že už nás začíná tlačit bota. Čím dříve bychom měli jasno, tím lépe i pro mě.“

* Už je znám i celý realizační tým. Co rozhodlo pro spolupráci s Radomírem Dianem?

„Byly různé varianty, které se projednávaly. Ve hře byla i jiná jména, ale dotyční byli pracovně vytížení či v jiných klubech. Tím, že já Radka Diana velmi dobře znám a že pracoval skvěle s mládeží ve Frýdku-Místku a Vítkovicích, tak vím, že je perfektně připravený na každý trénink a velmi pečlivý, výběr byl pro mě usnadněný. Tím, že já ovládám němčinu a on zase angličtinu, budeme i jazykově dobře vybavení.“

* A u Michala Bárty, který se stal koučem brankářů?

„Bártiče znám ještě jako svého spoluhráče a jsem rád, že to tak dopadlo. On sám chce být trenérem brankářů do budoucna a bude to pro něj určitě skvělá škola. Už je tu navíc zabydlený a zná zdejší prostředí skvěle. Hledali jsme někoho, a když jsme došli k němu, tak jsme jen čekali, zda se rozhodne přijmout. Už teď jde na první trenérské kurzy, takže do toho naskočil po hlavě. Znám ho velmi dobře, je to kluk, který pochází z Valašska jako já. Věřím, že nám to bude šlapat, jak si všichni přejeme.“

* Stadion se nám tady proměňuje před očima. Jarní část ale bude pokračovat v azylu v Holici. Je i to velkým handicapem, že se hraje celou sezónu venku?

„Handicap to je vždycky. Stačilo se podívat i na ligu, kde to takto řešily Pardubice či Hradec. Pomohla jim možná doba covidu, kdy stejně fanoušci nesměli, ale i tak je to vždy velká nepříjemnost. I já z mého působení ať už hráčského, nebo trenérského jsem do Prostějova jako soupeř nejezdil rád. Máte navíc velkou výhodu, že trávník a každou část stadionu velmi dobře znáte. Věřím, že to nebude až takový problém, ale o nějaké procento se jedná. V Holici musíme být úspěšní, a i tam bychom měli body sbírat, protože i tam jsme zvyklejší než soupeři. Musíme se spolehnout, že body budeme sbírat a motivovat se tím, že si následně na podzim zahrajeme na novém vlastním stadionu.“

* Může pro vás být i výhodou, že záchranářské boje pamatujete velmi úspěšně z hráčské i trenérské kariéry?

„Tlak je obrovský, ale já jsem se s ním naučil žít a po osmnácti letech hráčské kariéry a deseti letech trenérské si to tak nepřipouštím. Na jednu stranu mě ale mrzí a štve, když se nevyhraje. Jistě to tak mají i hráči. Hlavní ale je, aby se i přesto hráči drželi stále pozitivních myšlenek a nevyklepali se z toho. Pak jde totiž i výkon rapidně dolů a vždy to má individuální vývoj. V tomto okamžiku je určitě důležitý i psychologický efekt. Někdy je třeba na hráče i zvýšit hlas a být třeba i vulgární. Najít se musí však i pochvala a je potřeba pro hráče vymyslet i něco na odreagování, protože nejde mít jen dril. Pohoda je zásadní. Dalším faktorem jsou fanoušci, kde by v ideálním světě bylo, aby hráče podporovali a nenadávali jim. Musíme se koncentrovat na vlastní výkon a každých devadesát minut.“

* Na závěr bych se rád zeptal, jaký pro vás osobně byl Prostějov soupeř? Přeci jen jste tady byl jako soupeř během hráčské i trenérské kariéry.

„Vždycky to tady bylo hrozně nepříjemné. (smích) Pamatuji si ještě LeRK. Vždy tu byli i zajímaví hráči, kteří pak přicházeli do ligy. Byla tady hlavně velká rivalita, což jsem tady vždy viděl jako hráč na hřišti i následně jako trenér pod hlavní tribunou. Prostředí je pro soupeře těžké, a pokud by chodilo ještě více fanoušků, tak si myslím, že by se tady dala vybudovat dobrá tvrz. Neříkám, že bych se sem netěšil, ale s radostí jsem určitě nejezdil. Hráči vám také nedali nic zadarmo. Doopravdy to tady v Prostějově bylo těžké.“

 

RADIM KUČERA

** narodil se 1. března 1974 ve Viganticích

** aktuálně novým trenérem 1. SK Prostějov

** je bývalým profesionálním fotbalistou – nastupoval na pozici obránce

** svou profesionální kariéru začal v Opavě

** následně pokračoval v Sigmě Olomouc, kde odehrál přes dvě stě ligových utkání

** mezi roky 2005 až 2010 působil v Německu, kde nastupoval v dresu Arminie Bielefeld

** v roce 2012 získal se Sigmou Olomouc Český pohár a ukončil profesionální kariéru

** následně se vydal na trenérskou dráhu

** první angažmá absolvoval u rezervy Sigmy Olomouc

** poprvé se jako hlavní kouč v profi fotbale objevil ve Znojmě

** v sezóně 2017/2018 vedl Baník Ostrava

** následovaly štace v Jihlavě a Teplicích

** poslední angažmá měl v Polsku, kde dělal asistenta kouči Radoslavu Látalovi

ZAJÍMAVOST: I když patřil řadu let mezi nejlepší české obránce, v tehdejší konkurenci si nikdy nezahrál za reprezentaci