Do prvního utkání nenaskočil, ale ve druhém duelu zastal místo na pozici stopera, kde se Jan Štěrba (na snímku) ukázal ve velmi dobrém světle. Společně se svým kolegou nepustil Sigmu do žádné vyložené tutovky, i když to přitom vypadalo, že možná nedohraje ani první poločas kvůli zranění. Během přestávky se ale dokázal dát dohromady a ukázal vůli bojovníka. Po nule směrem dozadu si pak dost nahlas řekl o místo v základní jedenáctce i do dalšího duelu.

 

* Jak byste zhodnotil dnešní duel?

„Myslím si, že jsme odehráli dobrý duel. Moc dobře víme, v jaké situaci se nacházíme. Doma nechceme rozdávat body. Chtěli jsme se odrazit od dobré defenzivy, protože si moc dobře všichni uvědomujeme, že těch branek jsme dostávali opravdu hodně. Povedl se nám vstup i celá první půle. Hrál s námi i vítr a my si tím dokázali pomoct. Do druhé půle jsme si řekli, že soupeře nesmíme do ničeho pustit, což se nám povedlo. Celkově utkání hodnotím jako opravdu povedený zápas, od kterého se snad psychicky zvedneme nahoru.“

* V průběhu prvního poločasu to vypadalo, že ani ten nedohrajete. Co se tam stalo?

„Mám dlouhodobě problémy s kotníkem a v týdnu jsem si ho zase trošku nakřápl, když jsem blokoval ránu na tréninku. Teď jsem tam odehrál míč a soupeř mi na něj došlápl, takže to nebylo nic příjemného. Nebyla to dobrá situace, ale přes poločas jsme se to snažili dát dohromady. Ledovalo se, vzal jsem si nějaký prášek, a ještě nový tejp. Já chtěl za každou cenu dohrát. Jsem rád, že to šlo. Uvidíme, co to bude dělat teď.“ (smích).

* Pochvala tak asi i pro lékařský a masérský tým?

„Určitě, udělali maximum, aby to šlo. Rozběhal jsem to, povedlo se.“ (smích)

* Dalo se na to pak během utkání nemyslet?

„Nejhorší to bylo v šatně, kde jsem při tejpování cítil, jak mi noha natéká. Tam jsem měl obavy, ale na hřišti už jsem to neřešil. Víte, za svou kariéru mám za sebou řadu duelů, v nichž jsem dohrával se sebezapřením, takže na nějakou takovou bolest musím být trochu připravený.“

* Dnes poprvé v prostějovském dresu v rámci mistrovského zápasu. Jaké to bylo v rámci souhry i dalších věcí?

„Je pravdou, že jsem dorazil později, ale hodně mi pomohlo, že moc dobře znám trenéra Kučeru i řadu hráčů. Některé jsem potkal jako spoluhráče, jiné jako protihráče. A myslím si, že mě kluci vzali velmi dobře. Kouč s námi pravidelně pracuje na těchto věcech a snaží se nám ukazovat, co bychom měli dělat. V obraně je to pak pochopitelně úplně jasné, protože u nás je základ dobře bránit. Na nějaká konstruktivní řešení a vymýšlení přihrávek jsou kluci před námi. Ani v tom taky nebyl problém.“

* Jak se celkově ladil přesun ze Zbrojovky směrem do Prostějova?

„Bylo to dost hektické. Bylo mi řečeno, že si můžu hledat nové angažmá, ale já nechtěl utíkat z boje. A tím, jak nové posily nechodily, tak jsem hrál ještě i v rámci Tipsport ligy a čekalo se, co bude. Čekal jsem tak, jestli přijde něco zajímavého, na soustředění už jsem s mužstvem ani nejel. Prostějov pak byla varianta last minute, kdy se mi ozval kouč Kučera, že by mě rád viděl v kádru, a když jsem cítil, že by mi v Brně už pšenka nekvetla, tak jsem se rozhodl jít naproti nové výzvě.“

* Jaké to je přijít z týmu, který bojuje o postup, do mužstva bojujícího o záchranu?

„Myslím si, že ve fotbale jsem už něco u nás zažil. Já si myslím, že v Prostějově je hráčská i trenérská kvalita a cítím tu delší vizi. Mám to kousek z domu, kde na mě čeká rodina, takže to byly jasné faktory, proč jsem se rozhodl nabídku Prostějova přijmout. Nyní je to půlroční hostování a uvidíme, jak bychom se případně domluvili po konci ročníku.“