Jeho výkon byl prostě a jednoduše fenomenální a také trenér Janeček ho pochválil jako jednoho z hlavních strůjců úspěchu. Také zásluhou brankáře Dalibora Sedláře se finálová série vrátila zpět do Prostějova. Totálně unavený a „zničený“, přesto nesmírně šťastný a hrdý na všechny své spoluhráče rád těsně po zápase v Kroměříži odpověděl na pár otázek Večerníku.

 

* Dalibore, jak byste v souhrnu zhodnotil dnešní zápas, ve kterém před báječnou diváckou kulisou dokázalo mužstvo srovnat stav finále na 2:2?

„Tento zápas byl hodně psychicky vypjatý a řekl bych dále jediné – bylo to od kluků jednoznačně vybojované a vydřené. Klobouk dolů před nimi! Všichni věděli, v jakém zdravotním stavu do zápasu nastupuji a mnozí ze spoluhráčů padali přede mnou na hubu do střel, jen aby mi pomohli. Nemůžu se teď vůbec pohnout, ale mám obrovskou radost z vítězství na ledě soupeře, který je opravdu velice kvalitní.“

* Dostal jste ale první gól, který byl hodně kuriózní a laciný, že?

„No v tu chvíli bych se radši neviděl! Domácí útočník zezadu od mantinelu nahodil puk před naši bránu a já jsem si puk srazil do sítě. Vůbec nevím, jak k tomu mohlo dojít, myslel jsem, že jsem u tyčky dobře poskládaný. Nedalo se nic dělat, nějak mi to tam propadlo.“

* Za stavu 2:0 pro domácí v šesté minutě úvodní třetiny už prostějovské mužstvo mnozí odepisovali. Věřil jste ještě v obrat?

„Těžko říct, ale hlavně jsem měl v tu chvíli problémy sám se sebou. Věděl jsem ale na sto procent, že kluci to nepoloží a pojedou na doraz až do konce zápasu. A víte, kdy jsem osobně uvěřil v obrat? Když Mára Černošek snížil na 2:1! Pak už kluci dominovali, bylo to ubojované. Ještě malá komplikace nastala v poslední třetině, ale mužstvo naštěstí zase včas zabralo.“

* Do zápasu jste nastoupil se sebezapřením, jak se teď cítíte?

„Lidově řečeno už před utkáním mě bolel celý člověk, ale po dohodě s trenérem Janečkem jsem nastoupil. Víte co, právě pro takové zápasy se hokej hraje, máme to všichni v krvi a je to adrenalin. Chtěl jsem pomoci týmu a mám nesmírnou radost z toho, že se to povedlo.“

* Jak vidíte nedělní utkání, které rozhodne o vítězi krajské soutěže?

„Přiznám se, že v tuto chvíli o tom nepřemýšlím, sám mám problém udržet se na nohách! Ale těším se na neděli, věřím, že přijde spousta lidí a že si to všichni, my i diváci, užijeme. A přeji si, ať vyhraje ten lepší. Takže my!“