Zrovna ona v týmově nevydařeném semifinále číslo pět nijak moc nezklamala a v rámci možností odvedla svůj standard. Přesto mladičká univerzálka Josefína Smolková vyřazení VK Prostějov oplakala, utěšovat ji musela i starší sestra Michaela. A také podavačky balónů z mládežnických výběrů klubu, které Pepině blahopřály navzdory porážkovému smutku k osmnáctým narozeninám. Čerstvě plnoletá smečařka pak zvládla i rozhovor do televize, za daných okolností logicky nelehký.
* Jaké jsou pocity po nepovedeném rozhodujícím střetnutí?
„Docela se nám to dařilo odbránit na bloku i v poli, teda kromě Nikoly Kvapilové. Ale chyběl lepší útok, málo jsme bodovaly zakončením. Dnešní zápas nám už tolik nevyšel, jinak jsme dělaly, co šlo, a dostaly sérii do plného počtu pěti utkání.“
* Co vám nejvíc chybělo v pátém duelu?
„Prostě nám to nevyšlo. Špatně jsme začaly, první dva sety pořád ztrácely a jen dotahovaly. Přesto jsme se dál snažily až do konce, třetí set už byl nadějnější. Ale nešlo to, Liberci ten poslední zápas vyšel líp.“
* Jak se teď po dílčím zklamání pozitivně naladit na sérii o třetí příčku?
„Potřebujeme se každá co nejvíc srovnat a dát to zase týmově dohromady. Den si odpočineme, pak naskočíme zpátky do tréninků a připravíme se na Olymp, abychom sérii o třetí místo vítězně zvládly.“
* Věříte si na pražský výběr?
„Musíme si věřit. S velice silným Libercem jsme vyrovnaně bojovaly pět utkání, akorát to rozhodující nám uteklo. Každopádně by byla škoda po takovém boji a po tom všem prohrát i poslední sérii, tím skončit čtvrtí. Medaili hodně chceme, i když by byla bronzová.“
