Ve dvaačtyřiceti letech je nejstarším členem kádru prostějovských házenkářů, plynule přešel i do role hrajícího asistenta trenéra. Tomáš Jurík prostě patří mezi věrné patrioty Sokola II, který se v této druholigové sezóně značně trápí. Což potvrdila i domácí porážka s kosteleckým rivalem (27:31), byť derby se dlouho vyvíjelo dost vyrovnaně.
* Jak jste střetnutí viděl z vašeho pohledu?
„Bylo to klasické derby, docela tvrdé, ale férové. Taky hodně vyrovnané, věřili jsme, že budeme bojovat o dobrý výsledek až do konce. Vydrželo nám to padesát minut, bohužel potom jsme jako obvykle v závěru trochu odpadli. Celkově jsme udělali více technických chyb než soupeř a méně proměňovali střelecké pokusy, což společně s tím horším koncem rozhodlo.“
* Závěry vám utíkají pravidelně. Docházejí vám v nich síly?
„Přesně tak. Máme málo kluků hlavně na spojkách, kde to taháme na tři, maximálně čtyři hráče. A je jasné, že proti kvalitnějším soupeřům je pak vydržet se silami až do konce složité. Proto se nám opakovaně stává, že líp hrajeme okolo těch padesáti minut a pak bohužel dojde energie. Tak jako dnes.“
* S ohledem na váš aktuální mizerný ročník jste však tentokrát odbojovali velmi solidní duel, ne?
„Souhlasím. My jsme se chytili už před týdnem v Nových Bránicích poté, co jsme si to hned po minulém domácím zápase nějak vyříkali. Pomohlo to a z Bránic jsme dokázali přivézt vítězství, protože jsme se semkli, týmově bojovali. Dnes měl náš výkon podobné parametry, znovu jsme nehráli vůbec špatně. Ale Kostelec je kvalitnější tým, i proto zvládl koncovku líp a vyhrál.“
* Jak vy osobně koušete výsledkově hrozivou sezónu?
„Samozřejmě se mi to nehodnotí vůbec dobře. Musíme se smířit se současnou realitou, nějak důstojně tuhle sezónu dohrát a hlavně nesestoupit, aby to v příštím ročníku mohlo být už lepší. Přijdou šikovní mladí kluci a my staří veteráni budeme snad konečně moct odejít do házenkářského důchodu.“ (smích)
* Jistotu záchrany znamená obsadit jedenácté místo v konečném pořadí?
„Jo, to by mělo stačit.“
