Po celý ročník je pro každého z trenérů útočník číslo jedna a pro všechny soupeře velmi nepříjemným sokem. S hráčem jeho postavy totiž není jednoduché vyhrát souboj a on své přednosti dovede znamenitě využívat. Kromě skvělé hry zády k brance ale také dává důležité branky a proti Příbrami dvě minuty před koncem byl doslova klíčovou postavou. Tomáš Malec (na snímku) v rozhovoru přiznal, že míč tlačil i očima, aby skončil mezi tyčemi, a doufá, že i další tři kola předvede se svými spoluhráči stejný výkon jako ve druhém poločase.

 

* Nejdříve bych se ohlédl za prvním poločasem. Bylo to úvodní rychlou brankou nebo něčím jiným, že první půle nebyla podle vašich představ?

„Těžko říct. Ve čtvrtek jsme dostali volno, ale v pátek si to určitě rozebereme a řekneme si, co tam bylo špatně. Je pravdou, že jsme moc dobře věděli, o co hrajeme, že musíme vyhrát, ale úplně jsme k tomu takto nepřistoupili. Rychlá branka nás určitě zaskočila, potom jsme se z toho nedokázali až do konce poločasu dostat. Dělali jsme tam řadu zbytečných chyb už hluboko na naší polovině a mohli jsme být rádi, že nás soupeř ještě nepotrestal.“

* Druhá půle zase byla diametrálně odlišná. Byla velká bouřka v kabině?

„Byla, musela přijít. Trenér se nás ale snažil hlavně nakopnout a udělali jsme tam dvě změny, kdy jsme i trošku změnili rozestavení, no a najednou to šlo. Myslím si, že nám v tom trošku pomohl i soupeř, který malinko cuknul dozadu a snažil se držet výsledek. Ale tím nechci snižovat zásluhy, protože jsme se skutečně zvedli k odlišnému výkonu.“

* V závěru jste rozhodl o výhře, kdy jste míč uklidil do šibenice. Věděl jste, kam chcete dorážet, nebo tam byla sekunda strachu?

(smích). „Šlo to tam od obránce, který to jemně tečoval. Já jsem jen viděl, že by se ten míč mohl odrazit, byl jsem naštěstí na správném místě. Na přední tyči místo nebylo, protože tam byli hned tři obránci, takže jsem na zadní mířil, ale jak se to svezlo o nohu či tělo obránce, tak jsem chvíli strach měl, ale jak to tam spadlo, tak jsem cítil obrovskou radost, protože jsem to tlačil i očima. Tři body jsou, což je hlavní.“

* I loni jste zvládali zápasy, kde jste už nemohli ztratit, letos se to opakuje. Ukazuje to vnitřní sílu mužstva?

„My bychom samozřejmě v první řadě chtěli, abychom v takové situaci už v této fázi sezóny nebyli. Můžeme si za to sami, že se tam zase nacházíme… Ale s vnitřní silou musím souhlasit, protože pod enormním tlakem není jednoduché hrát. A nám se daří to zvládat společně. Chceme to prostě urvat a stejně to mají hráči základní sestavy i ti, kteří přijdou z lavičky, protože dnes nás hodně nastartovali právě oni. Teď v tom musíme pokračovat, náš cíl je stále ještě daleko.“