Domácímu brankáři se možná ještě teď třesou rukavice, když slyší jméno Radek Ošlejšek (na snímku). Zkušený záložník Hané totiž ukázal, jak skvělou má kopací techniku, nejednou zaměstnal domácí branku nebezpečným zakončením. Sám přiznává, že dříve to raději hrál až do kuchyně, ale poslední roky trošku změnil taktiku. Očividně to nedělá vůbec špatně. Po řadě pokusů se totiž jeden dvacet minut před koncem ujal a poslal tak Hanáky do vedení, které už dokázali udržet.
* Neměl jste v první půli už trochu obavy, aby ty neproměněné šance nemrzely?
„Poslední čtyři kola se nám to tak dělo pořád. Šancí jsme měli dost, ale nedáváme góly a lacino je dostáváme. V první půli to byl přesně ten příklad. Tři čtyři jasné tutovky, neproměněná penalta a další závary. Naopak na druhé straně dokázali domácí branky dát. Hodně nám pomohl vstřelený gól a ve druhé půli jsme byli znovu lepší. Domácí hrozili spíše z brejků, než že by nás dokázali přehrát.“
* Byla branka do kabin, kterou jste snížili, klíčovým momentem?
„Myslím si, že stoprocentně. Bylo to znát i na našem nejlepším hráči Patriku Gáborovi. I on se totiž dostával do šancí, ale neproměňoval je. Na penaltu jsem taky určen, ale chtěl jsem mu ji dnes nechat, aby se chytil, bohužel ji ale neproměnil. Na konci poločasu už byl ale neomylný, branka nám velice pomohla. Prohrávat o dvě branky a ve druhé půli honit jejich mladé kluky, to by nebylo moc dobré.“
* Vítěznou branku jste obstaral sám krásnou trefou. Ale nebezpečných pokusů jste tam měl hodně. Je to vaším úkolem?
„Po návratu z Rakouska to tak mám. Já jsem byl dříve spíše tím typem, který to chtěl vždy dohrávat až do kuchyně, ale tam mě to trošku odnaučili. Snažím se trefovat a poslední tři zápasy mi to tam celkem lítá. Dnes jsem to taky zkoušel a jsem rád i za ten jeden, který pro nás znamenal body.“
* Souboj s tabulkovým sousedem se stejným bodovým ziskem. Velké uklidnění do závěru soutěže, kde jste tak odskočili od nejhoršího pásma?
„Jednoznačně obrovské uklidnění.“ (úsměv)
