Zažil to druhým rokem v řadě a znovu potvrzoval, jak důležitým článkem směrem k záchraně je. Jan Koudelka (na snímku) odehrál utkání na Žižkově, po kterém mohl společně se svými spoluhráči a kamarády slavit záchranu druhé nejvyšší soutěže a udržení profesionálního fotbalu v Prostějově. Jak přiznal, tak jednou z hlavních motivací byla rekonstrukce stadionu, ale i celkový pohled na fotbal v regionu. Budoucnost zatím řešit nechtěl, ale na závěr ve velmi uvolněné atmosféře v kabině zopakoval slova Ondřeje Ševčíka: „Nejlépe se útočí ze spodu tabulky.“
* První poločas nebyl tak vydařený jako ten druhý, čím to?
„My jsme věděli, že musíme udělat bodový zisk na to, abychom byli pořád ve hře, což tak nemusí vypadat, ale je to těžké a dokáže vám to svázat nohy. Myslím si, že to bylo z obou stran poměrně nervózní. My jsme tam měli asi dvě šance a něco měl i soupeř, ale branka nepadla a věděli jsme, že do druhé se musíme ještě zlepšit.“
* Což se skutečně povedlo.
„Přesně tak. Museli jsme být odvážní. Měli jsme tam hned na začátku závar, kdy jsme měli tři rohy v řadě. Pak se nám povedlo dát první branku. Poté jsme se soustředili spíše na bránění a chtěli jsme to za každou cenu udržet. Věřil jsem, že nějaký brejk přijde dřív, ale přišel až v nastavení. I tak nám ale stačil, jsem za to rád.“
* Vnitřní uklidnění tak přišlo až v páté minutě nastavení?
„Uklidnění. (smích) Já jsem třeba osobně věděl, jak na tom jsou ostatní mužstva, dostal jsem informace. Měl jsem je ale jako jediný z mužstva a nechtěl jsem to klukům předávat, aby někdo nebyl nervózní. Soustředili jsme se tak na každý míč a dokázali jsme to zvládnout, což je nyní to nejzásadnější.“
* Převládá hned po utkání pocit radosti, nebo nastalo uklidnění, že už to máte za sebou?
„Mně to tady teď přijde jako někde v zoologické. (smích) Soutěž jsme zachraňovali půl roku, což je neuvěřitelný nápor na psychiku. Nikomu to nepřeji, ale teď skutečně převládá hlavně euforie a radost. Myslím si, že se to ale brzy změní na fakt, že budeme rádi hlavně za chvíle klidu.“
* Jak budou vypadat oslavy záchrany? Zůstáváte v Praze, nebo jedete domů?
„Jedeme domů, kde si to snad společně všichni ještě užijeme a budeme se bavit. Poté si myslím, že oslavy budou ještě dále pokračovat, určitě to jednou akcí neskončí.“
* A na závěr, jak se osobně těšíte na podzim na novém stadionu?
„To byl jeden z důvodů, který jsme před sebou měli dnes a denně, protože stále máme v areálu své zázemí a vidíme, jak to roste před očima. Nikdo nechtěl, aby to dopadlo špatně. To, co ale bude od nové sezóny, je zatím ve hvězdách, teď bych to nechtěl rozebírat. Řeším jen současnost a máme radost, že se to povedlo.“