Prostějovská radnice minulý týden oznámila, že projekt nového bazénu rozšíří z dosavadních osmi plavebních drah na deset. Délka by měla zůstat na plánovaných 25 metrech. Část opozičních zastupitelů následně spustila petici za uspořádání referenda s cílem vybudovat bazén o délce 50 metrů a 10 drahách. O komentář posledních událostí proto Večerník požádal náměstka primátora Miloše Sklenku, který je zodpovědný za sport v Prostějově.
Pane náměstku, proč se město rozhodlo zvětšit plánovaný bazén?
„Je to naše reakce na požadavky části prostějovských sportovních plavců. Pan primátor František Jura se sešel s šéftrenérem plaveckého oddílu Lukášem Kousalem, se kterým nároky sportovců probíral. A pan Kousal už předtím podpořil vybudování bazénu 25 metrů x 10 drah ve sportovní komisi naší rady. Bereme to jako hlas rozumu, kterému jsme se snažili vyjít maximálně vstříc. Na výuce plavání nám samozřejmě hodně záleží, a pokud to neohrozí další funkce nového bazénu, rádi uděláme maximum.“
* Jak se díváte na avizované referendum o dvojnásobné délce bazénu?
„Referendum torpéduje snahu vybudovat nový bazén. Se znalostí všech souvislostí tvrdím, že pokud by občané v referendu odmítli pětadvacetimetrový bazén, v dohledné době nevznikne vůbec nic. Někteří zastupitelé už o tom hovoří jako o zcela reálné alternativě, navrhují vše znovu propočítat a připravit se na možnost, že místo stavby nového bazénu opravíme lázně. Za mě je to krajní řešení, ale je zcela reálné. Zahájit v tomto volebním období stavbu padesátimetrového bazénu je naopak nereálné a pravděpodobně by k ničemu podobnému nedošlo ani v dalších letech.“
* Co je hlavním důvodem?
„Jsou to samozřejmě finance. Stavba bazénu s dvojnásobnou délkou je výrazně nákladnější. Areál se všemi doplňkovými aktivitami by vyšel téměř na miliardu. Ani Prostějov se zdravými financemi na nic takového nemá, stejně jako nestaví takhle velký bazén vlastně žádné město v České republice. My v Prostějově podporujeme spoustu sportů, ale opravdu nemáme na každé sportoviště miliardu korun. Přístavba zimního stadionu stála 150 milionů korun a část opozice při tom omdlévala. Národní sportovní centrum vyšlo na 120 milionů, z toho 100 milionů dal stát, někteří kolegové s tím také měli obrovský problém. Rekonstrukce fotbalového stadionu vyšla na zhruba 130 milionů, z toho 30 milionů dal stát. A také je to terčem spousty kritiky. Miliarda na bazén je mimo realitu, město na to nemá. Stát nám žádnou obří dotaci nedá a i každá menší dotace bude silně svazovat volný provoz včetně různých výdělečných aktivit. Zdravý finanční plán se zkrátka nedá odhlasovat v referendu. A to hovořím pouze o investičních nákladech. Výrazně dražší je i provoz takového bazénu. My přitom musíme každý rok financovat běžný život města včetně provozu mateřských a základních škol, odvozu odpadků, svícení v ulicích, pořádání a podporu kulturních a sportovních akcí a podobně. Není možné nasměrovat peníze jen jedním směrem a zbytek města nechat finančně vykrvácet!“