Do nové sezóny vstupoval tenista Jakub Menšík, tehdy 167. hráč žebříčku ATP, s velkými plány. Své představy rychle začal měnit v realitu. Z kvalifikace postoupil do 2. kola hlavní soutěže, udivil experty senzačním postupem do finále špičkově postaveného podniku v katarském Dauhá a vystřelil do světové stovky.
Při svém tažení dokázal porazit například Andreje Rubljova nebo Grigora Dimitrova. Zažil atmosféru velkých turnajů Masters v Indian Wells, Madridu nebo Římě. Právě po tomto turnaji tenis ukázal nadějnému hráči svoji odvrácenou tvář. Kvůli zranění ruky přišel o možnost nastoupit poprvé v kariéře do hlavní soutěže na Roland Garros. Ve volnějším období ale na druhou stranu stačil úspěšně odmaturovat a přemýšlet o úskalích profesionálního sportu. „Zranění nepřišlo v dobré době. Ale i díky němu jsem si opět připomněl, že zdraví je základ. Bez něj se neobejdete. Vždy dostane přednost před případným krátkodobým cílem,“ utvrdil se ve svém přesvědčení během léčby Jakub Menšík.
* Před začátkem nové sezóny jste plánoval poskočit do první světové stovky, což se povedlo už na konci února. Máte letos splněno?
„To rozhodně ne. Na konci každé sezóny prostě přemýšlím, co bych chtěl dokázat v té příští a kam bych se mohl posunout. Dávám si mety a následně se je snažím dosáhnout. Odpovídají mému tenisovému plánu. Ale nejde dopředu odhadnout, jak se sezóna bude vyvíjet. Ta letošní začala skvěle, nad očekávání. Ovšem každý cíl se dá překonat. Stovku se podařilo prolomit, hodně pozic je ale stále přede mnou. Mám co dělat.“
* Poslední měsíce ovšem nebyly jen růžové. Máte za sebou vynucenou pauzu. Jaké zdravotní problémy vás donutily vynechat dva antukové turnaje, a to včetně Roland Garros?
„Se zdravím jsem se trápil delší dobu, po přechodu z betonu na antuku se to rapidně zhoršilo. Doktoři mi nepovolili start na Roland Garros, tím pádem padla možnost hrát domácí challenger v Prostějově. Hlavní problém byl v přetížení lokte, nemám ještě úplně dokončenou osifikaci pažní kosti. Kvůli zatížení ze servisu všechno v lokti dostávalo zabrat, ať to byl ulnární loketní nerv nebo postranní šlachy a sval na zevní straně předloktí. Příčinu nikdo není stoprocentně schopen říct. Doufám, že vynucená přestávka pomůže, stejně jako změna techniky servisu.“
* Podání budete upravovat zásadním způsobem?
„To zase ne. Všechno je to spíše o malých detailech a maličkostech, které nejsou okem zřetelné. Jde o řetězec pohybů při podání, ale jsem ještě v takovém věku, kdy se to učím jednodušeji. Potřebuji, aby byl servis technicky co nejčistší.“
* Z Roland Garros jste se odhlásil na poslední chvílí přímo v Paříži. Co vás k tomu vedlo?
„Šlo o naprosto spontánní rozhodnutí. Do Paříže jsem odjel, ale nevěděl jsem, jestli budu hrát. Do poslední chvíle jsem věřil, že budu připravený, ale kvůli volnu, co jsem měl po turnaji v Římě, jsem se nebyl schopný dostat do maximální formy. Ruku bych vystavil velikému riziku, že by se to mohlo zhoršit. A to jsem nechtěl dopustit.“
* Zdraví dostalo přednost?
„Je nejdůležitější, pro celý můj tým je absolutní prioritou. Opravdu není důvod zhuntovat si zdraví v osmnácti. Pokud budu v pořádku, odehraji na Roland Garros v průběhu kariéry hodně zápasů. Uvědomoval jsem si, že díky vynechání turnaje se připravím o šanci bojovat o start na olympiádě, ale opravdu je třeba dívat se hodně dopředu. Třeba s výhledem na dalších deset let. Z tohoto pohledu jsem přesvědčený o tom, že jsme udělali nejlepší rozhodnutí.“
* Nejste jediným českým hráčem, který v poslední době řeší zdravotní trable. Není to špatná zpráva pro národní tým a jeho letošní zápasy v Davis Cupu?
„Momentálně prožíváme docela složité období. Tomáš Macháč se před Paříží odhlásil z Říma, protože potřeboval pauzu. Jirka Lehečka řeší velké zdravotní problémy s bederním obratlem. Sešlo se to špatně, ale z pohledu Davis Cupu bych to neviděl nějak fatálně. Hraje se až v září, naše zdravotní situace může být úplně jiná. Důležité je, že se všichni zlepšujeme. Navíc jsme mladí a máme velký potenciál urvat skvělé výsledky v týmové soutěži. Věřím, že český tým bude v následujících letech silný a úspěšný.“
* Hodně se mluví o nabitém turnajovém kalendáři. Může být jednou z příčin zranění, která v posledních měsících potkala nejen české tenisty?
„ATP má program v průběhu roku, jaký žádný jiný sport nemá. Jedenáct měsíců v roce se hraje turnaj za turnajem. Jestli chcete hrát na nejvyšší úrovni, musíte všechny tyto turnaje odehrát. Pak je náročné hledat čas na přípravu a odpočinek. Vítězem je ten, kdo je schopen v průběhu celé sezóny odehrát co největší počet turnajů beze zranění. Taková je realita.“
* Před pár týdny jste zvládl na prostějovském gymnáziu maturitu se samými výbornými. Zdravotní pauza tedy přišla vhod?
(úsměv) „Že bych se tedy zranil, abych se mohl učit na maturitu, to zase ne. Na turnaje jsem jezdil s knížkami a mezi zápasy a tréninky se na hotelovém pokoji učil. Ovšem když už ta přestávka přišla, využil jsem čas pro to, abych se do učení ponořil pořádně. Docela se to vyplatilo.“
* Cítil jste po úspěšných zkouškách radost nebo úlevu?
„Školu jsem vždy bral vážně. Doma mě vedli k tomu, že vzdělání je základ a nutnost. Je fajn, že už můžu říct, že mám takzvaně papíry na hlavu. (smích) Jedna starost odpadla a teď se můžu zase stoprocentně věnovat kariéře.“
* Rozehraná sezóna je zhruba v polovině. Jaké jsou vaše osobní plány v následujících měsících?
„Je přede mnou celá řada turnajů a na každém se budu snažit uspět. Věřím, že se budu posouvat v žebříčku nahoru. Čeká mě sice náročná obhajoba bodů za postup do třetího kola US Open, ale na druhé straně budu hrát na akcích, kde můžu nějaké body získat, protože loni jsem hrál především méně oceňované challengery. Půjdu týden za týdnem a myslím, že to dopadne dobře. Šanci mám velkou.
* Co nějaký konkrétní cíl? Nemyslíte na účast na Turnaji mistrů do 21 let, kde aktuálně figurujete na druhém místě průběžného pořadí?
„Start na Next Gen ATP Finals je opravdu jeden z mých nejvyšších cílů pro tento rok. Díky skvělému úvodu sezóny jsem si zajistil vysoký počet bodů a tomu odpovídá momentální pořadí kandidátů pro start v Džiddě. Šance na postup je obrovská. Pokud se to podaří, budu mít další sen. Dojít v Saudské Arábii co nejdál.“