Na podzim půjde Prostějovsko a část sousedního Přerovska volit nového zástupce našeho regionu v horní komoře parlamentu. Mezi jmény možných kandidátů se dlouhou dobu skloňuje také to, jež patří výrazné prostějovské komunální političce Miladě Sokolové. PROSTĚJOVSKÝ Večerník se jí proto zeptal, zda do boje o senátní křeslo nakonec opravdu vstoupí. 

 

* Začněme pěkně zostra. Už dlouhé měsíce se o vás mluví jako o ženě, která by mohla zvednout prapor a ucházet se o post senátorky za Prostějovsko, Kojetínsko a Tovačovsko?

„Máte pravdu. Zhruba poslední rok jsem opakovaně čelila výzvám řady osobností, kterých si velmi vážím, abych kandidaturu do Senátu přijala. Šlo o kolegy v zastupitelstvu i obyvatele Prostějova a celého regionu, kteří v politice aktivní nejsou a prosadili se v jiných oborech od kultury po sport. Často jsem slyšela, že by si mě přáli vidět v Senátu, abych v něm bojovala za náš region.

Přiznám se, že mě to trochu zaskočilo, protože jsem na celostátní politiku nepomýšlela. Cítím se dobře při práci na prostějovské radnici nebo na úrovni Olomouckého kraje, kde je možné ihned vidět konkrétní výsledky své práce pro občany.“

 

* A jak jste se nakonec rozhodla?

„Rozhodnutí ohledně kandidatury jsem opravdu hodně zvážila, protože senátní kandidatura je pro mě vážná věc. Dospěla jsem k tomu, že kandidovat budu, protože věřím, že mám po 14 letech členství v prostějovském zastupitelstvu a desetileté práci v radě města konkrétní zkušenosti, abych dokázala zastupovat náš region na celostátní úrovni. K prosazování zájmů Prostějovska, Konicka, Tovačovska i Kojetínska, které dohromady tvoří náš volební obvod, je potřebné vědět, jak veřejná sféra funguje a jak prosazovat to, s čím vás občané zvolili.“

 

* Půjdete do voleb jako stranická kandidátka?

„Budu kandidovat jako Milada Sokolová. Vidím totiž senátní duel v první řadě jako soutěž osobností o to, kdo bude nejlépe zastupovat náš obvod. Nabídnu svůj pohled, jak by měl senátor fungovat, co by měl pro lidi udělat a jak ovlivnit život v našem regionu. Pokud se mě ale ptáte na právní formu mojí kandidatury, tak na to také ráda odpovím. Půjde o koalici, která bude zaměřena na náš region, protože nechci hrát na celostátní politickou stranu, ale řešit problémy Prostějovska a dalších částí našeho senátního obvodu. V Prostějově jsem opakovaně kandidovala ve spojení s nezávislými osobnostmi města Prostějova a chci i v senátním duelu na tuto spolupráci navázat, takže koalice, která mě podpoří, bude obsahovat nezávislé osobnosti a bude spíše občanským spojením než nějakou ‚velkou politikou‘.  Ta patří do Sněmovny, nikoli do Senátu. Senátor nemůže být úzce stranický politik.“

* Při debatách ohledně možných kandidátů do Senátu jsme ale také zaslechli, že kandidovat nemůžete, protože na senátorku ještě nemáte dost let. V ústavě je přece minimální věk pro tuto funkci 40 let...

„Děkuju za kompliment. Říká se, že žen se na věk nemáme ptát, ale já vám samozřejmě ráda odpovím. Mohu vás ujistit, že 40 mi opravdu již bylo, a to bez mála před desítkou let. Možná bych byla v případě zvolení spíše mladší členkou Senátu, ale není to určitě na škodu, protože zkušenost by měl doplňovat i dostatek energie.“

 

* Lidé vás znají jako dlouholetou prostějovskou komunální političku, nyní jako 1. náměstkyni primátora města Prostějova. Pracujete ale také v rámci Olomouckého kraje, kde se staráte o oblast cestovního ruchu. Když uspějete v senátních volbách, budete chtít kombinovat práci na prostějovské radnici a členství v horní parlamentní komoře?

„Ne. Chci být senátorkou se vším všudy! Je možné propojit práci pro občany v Prostějově a v Olomouci, které jsou dvacet minut jízdy od sebe, a má to ve výsledku přidanou hodnotu, protože můžete spojit energii města Prostějova a Olomouckého kraje a napřít je jedním směrem. Senát ale sídlí v Praze, a to je objektivně o hodně dál. Roli senátorky navíc nevidím jen v účasti na schůzích Senátu, ale hlavně v aktivní práci přímo tady u nás ve volebním obvodu. Jako případná senátorka bych chtěla být v každodenním kontaktu s občany, starosty, spolky, sportovními kluby či například dobrovolnými hasiči. To by se s druhou nejvyšší politickou funkcí v téměř padesátitisícovém městě téměř jistě skloubit nedalo. V případě úspěchu bych se proto vzdala funkce první náměstkyně primátora a chtěla bych být aktivní a viditelnou senátorkou na 100 procent.“

 

* V Prostějově je vaše jméno spojeno nejenom s Okrašlovacím spolkem města Prostějova, ale také s řadou konkrétních projektů pomáhajících zlepšit život ve městě. Máte pověst ženy, která je schopná dotahovat věci od začátku až do úspěšného konce, ať už se jedná o akce vašeho spolku, nebo o práci ve vedení města. Zmíním jen namátkou malby na městských hradbách, akci, kdy si Prostějované mohou zasadit svůj strom, kulinářský Restaurant Day, návrat módních přehlídek do „města módy“ nebo pravidelnou sbírku vánočních dárků pro děti v dětských domovech a opuštěné seniory… Je vůbec možné mít podobně konkrétní výsledky i v Senátu, který patří k celostátním institucím?

„Máte pravdu, že se občas setkávám s dotazem lidí, zda senátor může udělat něco konkrétního pro svůj obvod. Já jsem pevně přesvědčená, že ano. Když má konkrétní senátor zkušenosti s praktickým chodem obcí či krajů a věnuje svému obvodu dostatek času, může mít konkrétní výsledky. Nejsem zvyklá sedět se založenýma rukama, nemám ráda politikaření a vidím senátora jako hodně akčního vyslance regionu v Praze, který má domů pravidelně vozit hmatatelnou pomoc pro obvod, kde byl zvolen. Vždy se to neděje, ale určitě to jde.“

 

* Už jsem zmínil, že jste známá svojí prací pro Prostějov. Volební obvod ale tvoří kromě okresního města také Prostějovsko, Kojetínsko a Tovačovsko….

„Já vždy dodávám do výčtu částí našeho senátního obvodu také Konicko, které je sice součástí okresu Prostějov, ale tvoří podle mého názoru a znalostí z terénu svébytný region, na který nesmí politici z Prostějovska nikdy zapomínat. Sama se tím jako krajská zastupitelka řídím, a proto pod mým vedením například z Konice vyráží jeden ze zájezdů krajského seniorského cestování a opakovaně investujeme krajskou podporu cestovního ruchu právě na Konicko, aby tam vznikly nové atraktivní turistické cíle a v návaznosti na ně i nová pracovní místa právě v této části našeho regionu.“

 

* S významem Konicka máte určitě pravdu. Ale vrátím se k původní otázce, kterou jsem chtěl položit. Budete jako občanka okresního města vhodnou zástupkyní i pro venkovské oblasti, které tvoří nemalou část obvodu?

„S nadsázkou někdy říkám, že jsem holka z vesnice. Vyrostla jsem v menší obci na Malé Hané a troufnu si proto říct, že venkovu rozumím. Vím, jak je důležité, aby v obci jezdil vlak či autobus, aby nebylo daleko k lékaři, do školy nebo za kulturním a sportovním vyžitím. Poslední čtyři roky jsem navíc také působila jako krajská zastupitelka a na této úrovni se samozřejmě neřeší jen to, co trápí větší města, ale problematika venkovských oblastí je tam na pořadu dnes a denně.“

 

* Vaše kampaň teprve začíná, ale přesto se zeptám, zda už můžete prozradit, co by bylo vaším hlavním cílem jako senátorky, pokud byste ve volbách uspěla?

„Chtěla bych, aby v Praze každý věděl, že náš senátor neúnavně bojuje za potřeby Prostějovska, Konicka, Kojetínska i Tovačovska a aby u nás lidé věděli, že mají senátora, na kterého se mohou obrátit se žádostí o pomoc.“

 

* Chcete nějak navázat, nebo se naopak vymezit vůči senátorům a senátorkám, kteří náš region dosud v horní komoře zastupovali?

„Vymezit se nechci v mé kampani vůči nikomu. Povedu ji výhradně pozitivně. Mám navíc úctu ke všem zástupcům našeho regionu v Senátu, které si občané dosud vybrali. Inspirací pro mě mohou být zejména dvě poslední senátorky, které byly ve funkci často mezi lidmi. S Boženou Sekaninovou mě přes různé stranické členství určitě pojí sociální cítění i aktuální podpora seniorských aktivit, na kterých spolupracujeme.“