V Prostějově v posledních letech výrazně přibylo zeleně. Město nechává v hojném počtu vysazovat stromy, přibývá také květinových záhonů a ploch s letničkami. Je to především zásluha rady města vedené primátorem Františkem Jurou. Proto jsme jej oslovili a položili mu několik otázek.

 

* Pane primátore, jak hodnotíte stav zeleně v Prostějově?

„Já mám ze vzhledu našeho města, ze všech stromořadí a květinových záhonů velkou radost. Prostějov v posledních letech opravdu rozkvetl do krásy. Nicméně my, kteří chodíme městem každý den, si na všechny změny k lepšímu rychle zvykáme a přestáváme je vnímat. Proto je dobré se někdy zastavit, srovnat si současný stav se situací před několika lety, případně oslovit se žádostí o hodnocení odborníky. Město si proto nechalo zpracovat generel městské zeleně. A z něj vyplývá, že Prostějov je na tom velmi dobře. Příslušný materiál například uvádí až nezvykle kvalitní stav zeleně v porovnání s dalšími českými městy. To mi samozřejmě udělalo velkou radost. Není to pochopitelně zásluha jednotlivce, ale výsledek kolektivní práce.“

 

* Co konkrétně tento materiál oceňuje?

„Generel například uvádí vysokou rozlohu zeleně na našich sídlištích. To je samozřejmě důsledek naší dlouhodobé snahy sídliště revitalizovat. Každou takovou lokalitu se snažíme co nejvíce přizpůsobit potřebám občanů, kteří v ní bydlí. A k tomu patří nejen například zvyšování počtu parkovacích míst a obnova silnic a chodníků, ale také kvalitní zeleň v okolí domů. Ale také třeba dětská hřiště, stojany na kola nebo hezké odpadkové koše. Materiál dále uvádí hodně zeleně podél dopravních staveb. Pod tím si můžeme představit naše krásné aleje, ale v některých ulicích také květinové a jiné záhony. Třetím pozitivem jsou rozsáhlé městské parky. My je považujeme za samozřejmost, ale v řadě měst nic podobného nemají. A my ještě budujeme nové. Příkladem mohou být Mládkovy sady vybudované na jihu města poblíž Okružní ulice. Ty jsme dokončili v roce 2022 a pojmenovali po zahradníkovi, funkcionáři Sokola a komunálním politikovi Janu Mládkovi zavražděném v Osvětimi. A protože ne každý historii parků a důvod jejich pojmenování zná, osadili jsme je informačními cedulemi. Posledním bodem, jenž bych na tomto místě zmínil, je ochranná zeleň plnící funkce bariéry proti hluku a prachu.“

 

* To je často zmiňovaný jižní prstenec?

„Jižní prstenec do této kategorie patří a my na jeho postupné budování klademe velký důraz, ale můžeme k tomu zařadit i spoustu dalších stromů a keřů podél hlavních cest.“

 

* O zeleni se ovšem velmi často mluví v souvislosti s kácením stromů…

„Ano, to je pravda. Je relativně snadné nějaký strom zasadit, ale běda, když je potřeba jej pokácet. I to přitom patří ke koloběhu života každé dřeviny. Je nutné kácet stromy nemocné nebo nebezpečné pro jejich okolí. A také platí, že je občas nutné odstranit výsadbu, která byla provedena například nad vedením vody, plynu nebo elektřiny. Občas to vyvolá zlou krev, protože lidé mají ke stromům v okolí vztah a mají je rádi. Tomu rozumím a respektuji to, mám to podobně. Ale občas je nutné i zdravý a silný strom skácet, protože stojí na nějakém exponovaném místě. Nikdy to neděláme bezmyšlenkovitě a vždy se snažíme o náhradní výsadbu nových stromů a keřů. A vedeme k tomu i další investory.“

 

„Udělal vám nějaký projekt v poslední době hodně velkou radost?

„Zrovna Mládkovy sady považuji za skvělé místo k odpočinku a relaxaci. Je to přitom úplně nový park, který jsme vybudovali doslova z ničeho. A jeho otevřením pro nás nic neskončilo. Před pár dny jsme na místo přestěhovali díla vzniklá na nedávném Dřevosochání. Prostor se tím oživí a lidé mají o důvod víc jít se na místo podívat. Druhým projektem, jenž zmíním, je náročná revitalizace bývalého pivovarského rybníčku ve Vrahovicích. Byla to desetiletí neudržovaná vodní plocha zanesená tunami bahna, svým způsobem to bylo vlastně smetiště. My jsme z něj udělali oázu pro děti i dospělé. Investovali jsme do nových břehů, vybudovali brouzdaliště pro děti, obnovili celé okolí. Takové projekty jsou něčím, co tady po nás zůstane našim dětem a vnoučatům.“

 

* Co říkají na zeleň v Prostějově návštěvy, které zavítají na radnici?

„Dojmy z našeho města jsou velmi pozitivní. Nejen zeleň, ale celkový vzhled veřejných prostranství včetně úklidu ulic hodnotí velmi dobře. A k dobrému jménu města napomáhají i občané, kteří se starají o své vlastní předzahrádky, balkony a květiny v oknech. Sám mám zahradu na chalupě v Runářově, takže vím, kolik je s ní práce. Proto si vážím každého, kdo investuje svůj čas a úsilí do pěkného vzhledu svého vlastního pozemku. Našim občanům za to patří velký dík.

Moje poděkování samozřejmě náleží také všem zaměstnancům magistrátu, kteří se zelení zabývají, a dále také pracovníkům společnosti FCC, kteří mají péči a údržbu na starost přímo v terénu.“