Vybojovat v domácím prostředí stříbrnou medaili na národním šampionátu z početně i kvalitativně našlapané kategorie mužů je pro prostějovského lukostřelce Michaela Robu nesporný úspěch. Jak ale dokládá naše interview bezprostředně po skončení MČR dospělých a seniorů 2024, mísila se v duši hanáckého sportovce radost ze zisku cenného kovu se zklamáním kvůli finálové porážce.
* Vezměme to popořádku. Co páteční kvalifikace?
„Ta nevyšla podle mých představ. Chtěl jsem nastřílet limit do české reprezentace na příští rok, což se mi nepovedlo hlavně kvůli první polovině kvalifikace, která byla z mé strany strašná. Ve druhá půlce už přišlo zlepšení, ale celkově tahle fáze mistrovství nedopadla úplně dobře.“
* Naopak sobotní eliminace byla z tvé strany super, ne?
„Družstva docela dobrý, ale v mix týmech se mi vůbec nedařilo, prostě to nesedlo. Naštěstí v eliminaci jednotlivců jsem tohle trápení překonal a naopak mi vyšla skvěle postupem až do finále. Jen škoda, že jsem na to nenavázal v souboji o titul.“
* V semifinále jsi vyřadil jednoho ze dvou největších favoritů Richarda Krejčího. Tam vrcholila dobrá forma?
„I tenhle souboj jsem se snažil brát jako každý jiný, člověk do toho nemůže jít s tím, že soupeř je nějaký favorit. Prostě pokaždé jde o nový souboj, kde rozhoduje každý jednotlivý šíp a na ten se musíte soustředit. S tím, že každý je porazitelný.“
* Proč tedy nevyšlo finále?
„Už od souboje družstev o bronz jsem se necítil úplně dobře, asi pracovala nervozita. Řekl bych, že jsem dost vycukal sám sebe tím, jak jsem podlehl finálovému tlaku. Přišli se podívat kamarádi a nejen jim jsem chtěl ukázat, že střílet umím. Nepovedlo se mi to však v hlavě ustát tak, jak bych chtěl i měl.“
* V jiném prostředí po přesunu z fotbalového hřiště na Masarykovo náměstí problém nespočíval?
„To určitě ne. Spíš šlo o jiné věci spojené s tlakem okolí i očekáváními, která jsem si vytvořil já sám na sebe. Hlava v lukostřelbě hodně rozhoduje, na finále jsem ji neměl ideálně nastavenou.“
* Bereš i přesto druhou pozici jako úspěch?
„Určitě jo, stříbro je výborný výsledek. Mohlo to pro mě dopadnout úplně jinak a mnohem hůř, proto jsem za druhé místo moc rád. Na druhou stranu prohrát finále je nepříjemné, emoce po porážce jsou samozřejmě zcela jiné, než když člověk získá titul. Takže v tuhle chvíli zatím převažuje spíš zklamání. Každopádně chci moc poděkovat městu Prostějov, které mě finančně podporuje jako reprezentanta ČR.“