Marie Horáčková jednoznačně je největší star české lukostřelby. Bezezbytku to potvrdila i při 90. mistrovství republiky dospělých v Prostějově, kde naprosto dominantním způsobem znovu obhájila titul v ženské kategorii a prodloužila tím svou unikátní šňůru zlatých medailí na tuzemské scéně. Chvíli po skončení šampionátu pak ochotně odpověděla na zvídavé otázky Večerníku.
* S velkým bodovým náskokem jste vyhrála kvalifikaci a v následné eliminaci ovládla všechny souboje hladce 6:0. Šlo o pohodovou obhajobu?
„Možná to tak vypadá, ale mistrovství pro mě bylo obecně dost těžké. Nejvíc tím, že olympiádou pro mě skončila reprezentační sezóna a po Paříži jsem se cítila fakt hodně vyšťavená. Takže jsem musela překonat únavu a na český šampionát se připravit, což nebylo za daných okolností vůbec jednoduché. Ale do Prostějova jsem chtěla přijet, účast vždy beru jako svou povinnost. Celkově bylo nejdůležitější udržet pořád maximální koncentraci, abych vůbec postoupila do finále a vyhrála ho. Což se povedlo, i když Jindřiška Vaněk Vaněčková byla kvalitní soupeřka a nesměla jsem vůbec nic podcenit. Nejen proti ní, ale i předtím s jinými soupeřkami.“
* Nakonec tedy spokojenost?
„Ano, a velká. Je to taková krásná tečka za náročnou sezónou. Na mistrovství republiky se mi podařilo zvítězit už poosmé v řadě za sebou, takhle dlouhé série titulů bez přerušení si moc vážím.“
* Jak jste si zpětně vyhodnotila své vystoupení na olympijských hrách?
„Musím říct, že s odstupem času mi došla spousta věcí. Včetně například toho, že ty nejvyšší výsledkové ambice v podstatě vytvořilo okolí. Já sama za sebe jsem chtěla být v nejlepší osmičce, ale pak během olympiády jsme si s tátou trenérem říkali, že i postup do osmifinále by byl úspěchem. Bohužel mi moc nevyšla kvalifikace, v téhle části závodu jsem zůstala dost za svým očekáváním. Tím pádem jsem pak měla těžšího pavouka v eliminaci. Tam se mi sice povedlo zvládnout první kolo, na které jsem byla dobře připravená, ale ve druhém souboji mě vyřadila hodně silná Korejka. Nedala jsem jí to zadarmo, i když jsem se v ten den necítila vůbec dobře, musela jsem kromě špičkové soupeřky překonávat i lehké nachlazení. Nějak se mi to prostě v Paříži nesešlo podle ideálních notiček, což vyšlo loni na mistrovství světa. Tamní zlato mi obrátilo život vzhůru nohama, zatímco letošní sezóna včetně olympiády byla z mé strany jen slušná.“
* Znamená to novou motivaci do další kariéry?
„Přesně tak. Paříž beru jako motivaci do příštích sezón, druhá účast na hrách mi dala hromadu nové energie a určitě chci závodit dál celý nadcházející olympijský cyklus až do Los Angeles 2028.“
* Jaké dojmy ve vás zanechal prostějovský šampionát?
„Konal se tady ve stejném formátu podruhé za tři roky - a znovu to byla krása. Lukostřelba Prostějov prostě umí mistrovství republiky výborně zorganizovat, navíc finále v centru města přímo na hlavním náměstí mezi lidmi je fakt nádhera, to si nemůže každý dovolit. Obecně jde o velký zážitek pro všechny české lukostřelce a lukostřelkyně, náš menší sport je díky tomu veřejností víc vidět. Letošní šampionát vyšel fakt skvěle a pořadatelům je potřeba moc zatleskat i poděkovat.“