Své okolí dokázal pobavit už jako malý kluk. A stále v tom úspěšně pokračuje. Nebojí si totiž udělat legraci sám ze sebe, což dokázal i v taneční soutěži StarDance, kde skončil třetí. Herec a komik Lukáš Pavlásek (46) ovšem není typický extrovert, který by nabíral energii pouze ze smíchu publika či společnosti kamarádů. Dokáže se i zavřít doma a tam psát knížky. „Udělal“ jich už jedenáct. A aby to v životě neměl jednoduché, tak se navíc přede dvěma lety ještě oženil. Dokážete být známý „tydýt“ veselý a vtipný, i když zrovna není „v práci“? Co říká na prudký rozvoj českého stand-upu. A dokáže jej v humoru po těch letech ještě něco překvapit? O tom všem jsme si povídali v našem rozhovoru.

 

* Předpokládám, že coby vystudovaný knihovník znáte románovou historku o tom, jak do ordinace lékaře vstoupí černě oděný muž v těžké depresi, který se „bojí lidí i sebe“. Odborník mu jako lék doporučí, aby se šel podívat do divadla na komika Deburaua. Jenže bledý návštěvník smutně řekne: „Já jsem Deburau, pane doktore.“ Jak to máte vy sám?

„Ano, znám. Víte, samozřejmě záleží na tom, v jaké situaci se nacházíte. Ale obecně jsem rád mezi kamarády – tam je vždycky veselo. I se ženou se rádi společně smějeme. Humor a nadhled jsou základem všeho. Bez nich to v životě nejde.“

* Bavil jste ostatní už jako dítko školou povinné?

„Bavil. Už jako dítě jsem dělal na táborech scénky pro ostatní a líbilo se mi, když se smáli. Pořádal jsem i doma představení pro rodinu a pro kamarády. A po vystoupení jim vždy dělal autogramiádu a prodával svoje malé knížečky a časopisy, které jsem si sám psal a vydával, tiskl jsem vždy několik kusů přes kopírovací papír, tenkrát ještě nebyly počítače a tiskárny. Vlastně jsem jako malý dělal to, co dělám i jako velký, vystupoval na představeních a psal knížky.“

* Jste asi nejznámějším stand-up komikem u nás, v této branži vystupujete už od roku 2005. Mezitím přibyla spousta tváří, které zase zmizely. Byla některá, jež vás zaujala natolik, že byste na ni chodil opakovaně?

„Na konkrétní příklad si teď nevzpomenu, ale objevila se během té doby spousta komiků, kteří měli třeba jen jeden dobrý výstup a další už neudělali, nebo to zkoušeli pár let, nedařilo s jim, a vzdali to předtím, než přišel úspěch. Ona je to práce a kromě toho, že vymyslíte výstup, musíte mít i trpělivost a vytrvalost a vydržet třeba i slabší období, což každý nedokáže. A obětovat tomu hodně času.“