Na křižovatce Ludmírova, Hvozdu a Ponikve leží malebné údolí, jemuž se odjakživa neřekne jinak než Srdéčko. Léta je domovem dostihových koní, jejichž chovu a tréninku se věnuje Stanislav Popelka, který stáje zdědil po svém otci Stanislavu starším. Pod jeho vedením dosáhla malá centrála mnoha velkých úspěchů, mezi nimi i v jedničkových dostizích nejen v České republice. Koně ze Srdéčka již mnoho let vyráží i do Velké pardubické, nejtěžšího evropského dostihu. A my jsme si se Stanislavem Popelkou v minulém týdnu o letošním smolném ročníku a spoustě dalších zajímavostí z jeho koňského světa povídali.

 

 * Ve Velké pardubické jste měl v posledních letech vždy hned několik koní. Letos jste nakonec vyslal do dostihu jediného, a sice Lombarginiho. Bohužel se do cíle nedostal. Co se stalo?

„Pro Lombarginiho to byla v pořadí čtvrtá Velká. V roce 2021 z něj narychlo angažovaný Martin Liška vypadl, o rok později doběhl šestý a vloni čtvrtý. Na jaře se jevil v ještě lepší formě než vloni. První kvalifikaci, kterou běžel v květnu, měl na rozběhnutí, došel osmý. V té třetí srpnové udělal na angličáku obrovskou chybu, což od koně, jenž pardubické závodiště zná jako své boty, málokdo čekal. Kdyby toho nebylo, mohl skončit na mnohem lepším místě než šestém. My i žokej Honza Odložil jsme mu docela věřili, Honza tvrdil, že by to mohlo být i do pátého místa. Bohužel to nedopadlo. Taxis přešel v pohodě, ale na doskoku narazil do Playera. Honza říkal, že vůbec neví, kde se tam vzal. Měl za ním při nájezdu dost velký odstup. Skočili Taxis a najednou byl Player před nimi. Zkrátka do něj trochu vrazili, a jestli kvůli tomu Lomba při doskoku nějak špatně došlápl, nevím. V každém případě si obnovil zranění, které se mu už pár sezón neozvalo. Honza s ním ještě přelezl Irskou lavici, ale cítil, že to není ono, tak ho zastavil. Lomba má nohu ještě teď pořádně oteklou, takže je ve výběhu sám. A je docela naštvaný, protože nesmí běhat.“

* Jaký bude jeho další osud. Bude ještě závodit, až se uzdraví?

„Ne, to určitě nebude. On to ještě neví, (smích) ale je z něj důchodce. Je mu třináct, než by se dal znovu dohromady, aby to bylo na běhání, byl by to další rok, což už nechceme. Odpočinek bude trávit ve Hvozdu, kousek odsud. U Mirečky Čížkové, která na něm coby pracovní jezdkyně odvedla hodně práce, je to její miláček. Před nějakým časem musela kvůli špatnému zdravotnímu stavu nechat uspat Mandarina, který u ní také trávil důchod. Bylo mu 23 let a já na něj koukal každý den z okna. Tak budu mít pod pomyslnou kontrolou i Lombu.“ * Ještě k Lombarginiho původu. Má sice v původu napsáno Německo, ale je z vašeho chovu, pokud se nemýlím?

„Ano, je to potomek naší chovné klisny Larie pocházející ze Zemského hřebčince v Písku. Jeho polobratra tady máme na důchod také. Larizanovi je už 16, a je to dodnes velmi živý koník. Ve čtrnácti dokázal vyhrát Prvomájovou steeplechase města Lysá nad Labem a doběhl těsně druhý ve Velké vroclavské. Za svou kariéru vyběhal 2,4 milionu korun, což je úctyhodná suma. Bohužel se už žádné další hříbě z Larie ve sportu neprosadilo.“