Tento týden poprvé zasedne český Senát v obměněném složení, které vzešlo z podzimních voleb. V horní komoře Parlamentu ČR začne pracovat prostějovský primátor František Jura. Večerník mu při této příležitosti položil několik otázek.
* Už víte, kdy budete skládat senátorský slib?
„Program první schůze Senátu v novém funkčním období začne ve středu 30. října a slib nových senátorů je hned druhým bodem jejího programu. Bude to pro mě důležitý milník v mé práci pro občany a vrchol dosavadní politické kariéry. Beru jej velmi vážně a moc se těším.“
* S jakými předsevzetími se do Prahy chystáte?
„Do horní komory Parlamentu České republiky mířím s velkou pokorou, se zkušenostmi z komunální a regionální politiky a se závazkem udělat maximum pro náš region. Nebudu senátorem pouze sám za sebe, ale za statutární město Prostějov a za celé Prostějovsko, Konicko, Kojetínsko a Tovačovsko. Je to velká odpovědnost. Uvědomuji si, že náš region potřebuje zastání a jsem připraven udělat maximum pro naplnění cílů, se kterými jsem do voleb šel. Jdu zastupovat naše občany obohacený o spoustu poznatků, které jsem získal nejen během své kariéry, ale také během kampaně a stovek setkání s lidmi, jež jsem během výjezdů do obcí absolvoval.“
* A co Prostějov?
„Moje práce pro město Prostějov tím samozřejmě nekončí, naopak. Jsem přesvědčen, že práce senátora bude příležitostí ještě častěji se potkávat s našimi lidmi, nabízet jim pomocnou ruku a přenášet jejich zkušenosti do práce senátora. Udělám maximum, abych občany nezklamal.“
* První zasedání Senátu proběhne jen dva dny po státním svátku, kterým si připomínáme vznik Československa. Co pro vás tento den znamená?
„Státním svátkem se hlásíme k odkazu zakladatelů naší moderní státnosti. Já beru 28. říjen každý rok moc vážně. Letos se kvůli pracovním povinnostem nebudu moci zúčastnit pietního aktu u sochy T. G. Masaryka před naší radnicí ani následného Sokolského běhu republiky. Ale o to více si budu Masarykovy myšlenky připomínat. Jeho humanita a jeho ochota bojovat za pravdu a spravedlnost bez ohledu na možné následky si zaslouží i po více než jednom století naši úctu a obdiv. Pro mě osobně zůstává zakladatel Československa autoritou a příkladem hodným následování.“