Téměř dva roky se jí nedařilo opustit marodku, kam se neustále vracela vinou opakovaně zlomené čelisti. Boxerka OHBC Prostějov Lenka Červinková s tímto zraněním zápolila tak dlouho, až jej konečně překonala a zvládla se výborně připravit na mistrovství republiky žen 2024 v Mělníku. Aby na něm zazářila vytouženým ziskem mistrovského titulu.

* Lenko, můžete víc přiblížit ty vaše zdravotní problémy?

„Dva roky zpátky jsem měla poprvé zlomenou čelist, tenkrát se to stalo měsíc před mistrovstvím republiky 2022. To jsem měla poprvé boxovat na šampionátu žen pod Martinem Klíčem, ale místo toho jsem musela na operaci a byla čtvrt roku mimo hru. Po třech měsících jsem šla zápas extraligy, bohužel mě Maďarka trefila a čelist mi znovu nalomila. Přesto jsme utkání dokončily, a dokonce jsem boxovala i druhý den, ale potom jsem musela mít další přestávku snad pět měsíců. Následně se mi povedlo vrátit na trochu delší dobu, stihla jsem několik utkání Národní ligy boxu i domácí turnaj Hanácké beran. Loni na podzim krátce před mou profi premiérou a tři týdny před mistrovstvím republiky 2023 se mi však zlomenina čelisti zase obnovila. Pauzu jsem si pak dala necelého půl roku, znovu se vrátila a od té doby stihla tři zápasy.“

* To bylo jistě hrozné martýrium. Jak jste se s tím vyrovnávala?

„No blbě. (smích) Bylo moc nepříjemné zůstávat tak dlouho bez boxu, který mám nesmírně ráda, pro mě velice složité období. Snad už je to konečně za mnou a budu zdravá.“

* Jak probíhala příprava na letošní MČR?

„Byla náročná, což jsem potřebovala. Boxerské věci jsme trénovali s Martinem, k tomu jsem chodila hodně běhat a kromě techniky se tak snažila nabrat i co nejlepší fyzičku. Všechno ještě zkomplikoval nešťastně nalomený prst na ruce, ale i tak jsem se cítila před republikou výborně připravená. Prostě jsem makala, dělala úplně nejvíc, co šlo.“

* Ve váze do 54 kilogramů jste absolvovala rovnou finále proti zkušené Petře Laštovkové, kterou veřejnost brala za favoritku. Jak jste to vnímala vy?

„Věděla jsem, že Petra je bývalá reprezentační jednička a má hodně zkušeností, na druhou stranu pět let neboxovala. Tedy ještě mnohem déle než já. Přesto byla favoritka, já jsem ale tohle nijak zvlášť nevnímala. Brala jsem ji prostě jako velice těžkou soupeřku, proti které musím odvést svůj nejlepší výkon a dát do boje absolutně všechno. Což se mi povedlo.“

* Jak duel o zlato vypadal z vašeho pohledu?

„Rozhodně byl moc těžký, nic jsem nedostala zadarmo. Skvěle mi vyšel nástup, v prvním kole jsem měla mnohem lepší pohyb i všechno ostatní, potom se zápas vyrovnal. Ale ve třetím kole jsem byla myslím zase lepší, i když mi docházely síly a bylo to fakt náročné. Bojovala jsem až do konce, vyplatilo se.“

* Jde o největší úspěch vaší dosavadní kariéry?

„Určitě jo. Poté, co jsem kvůli zraněné čelisti musela vynechat předchozí dvě mistrovství republiky, jsem velice moc chtěla uspět na tom letošním. Což se podařilo, konečně mám první titul v ženách. A jsem samozřejmě moc ráda.“

* Co dál?

„Jak už jsem řekla, hlavně zůstat zdravá. Abych mohla dál makat, zlepšovat se a pro sebe i Our Hope Boxing Club Prostějov získávat další úspěchy.“