Víte, že Prostějov má velice dobrého profesionálního boxera s výbornou zápasovou bilancí a slibnou perspektivou do další kariéry? Jmenuje se Rostislav Zich, narodil se v Přerově, ale už od útlého dětství žil v Mostkovicích a teď je hrdým občanem našeho okresního města. Večerník si se sympatickým rohovníkem obsáhle povídal o jeho sportovní i životní dráze.

* Sportoval jste odmala?

„Právě že ne. Jako malý jsem hrál na housle, od první do deváté třídy na ně chodil do Základní umělecké školy v Prostějově. Rodiče chtěli mít ze mě umělce, což se tedy úplně nepodařilo. (smích) Od nějakých třinácti čtrnácti let jsem začal tíhnout ke sportování, s klukama jsme chodili do posilovny. Jeden kamarád mě pak přitáhl ke karate, které jsem dělal asi tři nebo čtyři roky. V osmnácti jsem potom vyzkoušel poprvé box, chodil jsem trénovat k panu Františku Gašparíkovi do tělocvičny ve Fanderlíkově ulici. Tohle trvalo přibližně rok, nějak jsem si to zkoušel a učil se. Následně jsem na dva roky přešel na Combat Sambo v Domamyslicích a ve dvaceti se vrhl intenzivněji na box v Olomouci u mého současného trenéra Roberta Šulgana.“

* Ze začátku to byl amatérský box?

„Původně jsem ani neměl v plánu boxovat nějaké zápasy. Stačilo mi trénovat, dělat sparingy a zlepšovat se. Až po dvou letech jsme si s kamarádem řekli, že bychom si chtěli zkusit i nějaké utkání, tak jsme si nechali vyrobit registračky a šli do toho. V amatérském boxu jsem pak působil až do roku 2022 s více než roční pauzou, objížděl různé turnaje a jednou absolvoval i mistrovství republiky mužů v Děčíně, kde se mi povedlo vyhrát čtvrtfinále. Vzápětí jsem vypadl v semifinále s Pavlem Jánem a získal bronz. Celkovou bilanci mezi amatéry mám něco přes dvacet utkání, z toho více než polovinu vítězství včetně pěti k.o.“

* Co vás na boxování nejvíc přitahuje, čím se vám líbí?

„Od puberty jsem začal nějak přirozeně tíhnout k bojovým sportům, asi jsem potřeboval smysluplným způsobem vybít energii. (směje se) Box se mi líbí jako sport, baví mě ta dřina a možnost prodat v zápasech to, co jsem natrénoval a v čem jsem myslím dobrý. Housle se nepodařily, box mi naopak jde. A pokaždé si hodně užívám celou tu cestu od začátku přípravy až k finálnímu produktu v podobě zápasu.“

* Z mého pohledu je box fyzicky velmi náročný sport. Souhlasíte?

„Já si myslím, že jakýkoliv sport na profi úrovni je velká dřina. Zároveň je pravda, že box má hodně vysokou náročnost na kondici a fyzičku. Do přípravy se dá zapojit víc jiných sportů jako běh, kolo, plavání a podobně, tím může být příprava dost pestrá i zábavná. Bez velké dřiny to však stejně nejde, boxer na tom prostě musí být po kondiční stránce výborně, pokud chce uspět. Předstupněm zápasů přitom jsou různě ostré sparingy, bez těch to v našem sportu nejde. Ani bez silové přípravy, zároveň musíte všechno zvládnout i mentálně v hlavě.“

* Jak často trénujete a celkově kloubíte box s běžným životem?

„Boxem se v Česku až na výjimky nedá uživit, takže normálně pracuju na Celní správě ČR jako instruktor služební přípravy. Díky tomu mám základ fyzické přípravy, no a box trénuju před prací nebo po práci. Pokud nemám zrovna utkání, tak se snažím trénovat každý den kromě volné neděle na odpočinek. V případě blížícího se zápasu najíždím na jiný, intenzivnější level přípravy s deseti až jedenácti tréninky týdně. To znamená pondělí, úterý, čtvrtek i pátek dvoufáz, neděle regenerace. Což je v kombinaci s prací samozřejmě dost těžké, tělo dostává pořádný záhul. Ale mě to baví, jinak bych to nedělal.“

* Kde a co konkrétně trénujete?

„Jak už jsem říkal, mým trenérem je Robert Šulgan. Společně se připravujeme v boxárně BC DTJ Prostějov, kde máme od Petra Novotného vyhrazené dvakrát týdně tréninkové hodiny. Kromě toho jezdím na sparingy buď do Olomouce, nebo případně do Brna, no a speciální kondici dělám v Siki Sport Gym Olomouc s Martinem Poledníčkem. Normální fyzičku, jako je běh a podobně, si dělám sám.“

* Přípravu tedy máte pokrytou opravdu profesionálně, že?

„Teď už jo. Není to ale tak dávno, co jsem trénoval mnohem víc amatérsky a boxerský profík jsem byl spíš jen na papíře. Postupně jsem se ale snažil přípravu zkvalitňovat, dostal kontakt na kvalitního kondičáka. A myslím, že v současnosti už má moje tréninkové zabezpečení mnohem lepší úroveň, příprava má prostě hlavu i patu. Včetně regenerace, s tou mi zase pomáhá kamarád fyzioterapeut Míša Koutný odsud z Prostějova.“

* Ve které váhové kategorii působíte?

„Jsem v polotěžké váze, což je do 79,3 kilogramu. V téhle souvislosti je zajímavé, že jako amatér jsem boxoval ve váze do 91 kilo. Jsem dobře stavěný, ale časem jsme došli k závěru, že na jednadevadesátku moc malý. Soupeři bývali mnohem větší i těžší, proto jsem zhubl na nějakých osmdesát tři kilogramů a pro zápasy vždy čtyři kila shazuju. Což je asi ideální.“

* Kdy přesně nastal přestup k profesionálům a co tam máte zatím za sebou?

„Svůj první profi zápas jsem měl v březnu 2022 proti Milanu Otepkovi v Brně a hned z toho bylo vítězství na body. Žádnou extra velkou trému jsem neměl, spíše se snažil soustředit sám na sebe a odfiltrovat všechny rušivé vlivy okolo. Připravený jsem však tenkrát nebyl zdaleka tak dobře jako dnes, naštěstí jsem to i tak dal. Navzdory trochu větší nervozitě z prvního profesionálního utkání, navíc po rok a půl dlouhé pauze. Přesto se mi povedlo vyhrát a úspěšně nastartovat profi kariéru, která momentálně čítá jedenáct zápasů s bilancí osmi vítězství, dvou remíz a jediné porážky.“

* Všechny duely se konaly v České republice?

„Ne, už dva jsem měl v cizině. Oba letos, nejdřív v únoru ve Francii proti Ibrahimovi Traoremu a pak v dubnu v Německu s Granitem Steinem. Český profesionální box zaštiťuje Lukáš Konečný, a když přišly tyhle nabídky vyjet na zápasy do zahraničí, tak jsem je po poradě s trenérem vzal. Vždy jsme se podívali na profil toho soupeře, jakou má bilanci, zhlédli videa z jeho utkání a jestli má pro mě vzájemné střetnutí smysl, abych do něj šel s šancí vyhrát. A nebyl jen potravou do mlýnku na maso proti nějaké gorile.“ (se smíchem)

* Byly ty dva zahraniční mače dosavadním vrcholem vaší kariéry?

„Z hlediska atraktivity i kvality určitě. Úplná topka po stránce publicity a dosahu tady v Česku však rozhodně byl můj zatím poslední zápas letos v srpnu proti Michalu Rybovi v Ústí nad Labem. Jako největší zkušenost ale beru to únorové utkání s Traorem na deset kol, to byla fakt pecka. Stejně jako bitva s Rybou, taky desetikolová. A navíc vítězná, čímž jsem získal domácí mistrovský pás České unie boxerů profesionálů v polotěžké váze. Celkově je pro mě tento rok 2024 velice intenzivní, protože kromě sportovních úspěchů jsem taky dostudoval vysokou školu, a navíc se teď nedávno oženil.“

* Co dál, jaké jsou ambice do budoucna?

„Tady v ČR úspěšně obhajovat mistrovský pás v dalších utkáních, která přijdou. A vedle toho znovu vycestovat i ven na zápasy do ciziny, které jsou pro mě fakt atraktivní. Dají se tím přivydělat nějaké peníze, byť na uživení to určitě není. Proto jsem rád za práci na Celní správě ČR, která se dá s boxováním v rámci možností dobře skloubit. Chci moc poděkovat mému zaměstnavateli za podporu a všem lidem, kteří mi v boxerské kariéře pomáhají. Současně bych rád oslovil potenciální sponzory, kteří by mi jakoukoliv formou chtěli pomoct a podpořit mě. Příznivci boxu mě pak samozřejmě můžou sledovat na mém instagramu či dalších sociálních sítích.“