Jeho rodištěm je sice Český Těšín, část života ale prožil v Prostějově, kam se s rodiči, maminkou lékárnicí a tatínkem, známým lékařem, přestěhoval. Po tatínkovi zdědil lásku k hudbě, kterou dnes uplatňuje hlavně ve spojení s divadlem. Chtěl jít na konzervatoř, rodiče mu sice nebránili, ale doporučili, ať jde nejdřív na gymnázium, teprve pak se rozhodne. Rozhodl se pro JAMU, kde vystudoval herectví, už jako herec v angažmá k tomu přidal režii na pražské DAMU. Herec, režisér, moderátor a scénárista Roman Štolpa poskytl Večerníku exkluzivní předvánoční rozhovor.
* Pane Štolpo, jak vzpomínáte na svůj pobyt v mládí v našem městě? Jak jste prožíval studium na gymnáziu a jaké bylo vaše rozhodování o další kariéře?
„Prostějov, to je pro mě takový začátek všeho podstatného v mém životě. Škola, divadlo, první lásky, důležití kamarádi pro celý život a tak dále a tak dále. Začal jsem hrát s Divadlem Hanácké obce, s dětským souborem Drak, ty vazby jsou stále živé, dodnes se scházíme – aspoň jednou za rok. Mám tu svého nejlepšího kamaráda Tomáše a rodiče. Prostějov je přístav, kam se člověk může vracet. V mládí a pak i trochu později jsme se tu navyváděli hodně vylomenin, tak je aspoň na co vzpomínat.“
* Najdete si nyní někdy aspoň pár chvilek, abyste Prostějov navštívil?
„Samozřejmě, a rád. Je to sice trochu složitější kvůli práci, ale mám tu rodiče, tak se snažím, abychom se aspoň občas viděli. Kdysi jsme s Tomem chodili na Velikonoce na mrskut, zpívali děvčatům každé jaro vždy novou píseň. Teď už to přenecháváme mladším. Když se sejdeme s kamarády z někdejšího dětského divadla Drak, tak ty velikonoční songy přezpíváme všechny najednou, dáváme to jako malý koncert Best of. Moc nás to baví a doufáme, že dámy ze souboru stále ještě také. Vyhubováno jsme zatím s Tomem ještě nedostali.“
* Jak vy osobně budete s rodinou slavit Vánoce? Máte nějaké speciální tradice, na něž nedáte dopustit?
„Máme takovou jednu tradici, která také začala v Prostějově – vánoční muzicírování. Můj táta to u nás v rodině zavedl. Na Vánoce se hrály koledy, každý člen rodiny musel aktivně na něco hrát. Sestra hrála na zobcovou flétnu, my s tátou na kytary a maminka byla sólistkou na triangl. Zpívali jsme všichni. Tuto tradici držíme dál. Jak v Prostějově, tak i v Praze, kde jsme rodinu rozšířili o pár známých. Koledy střídáme s country, takže vánoční muzicírování stále žije.“
* Užíváte si vánočního cukroví a dalšího jídla? Nebo jste z těch, kteří se i přes tyto svátky drží v tomto ohledu zpátky?
„No, upřímně, užívám si cukroví a další jídlo, ale měl bych se držet zpátky. Už kvůli své profesi, zdraví... Bude to zase souboj! Ale když ty vánoční dobroty tak úžasně chutnají. Zvláště v tomhle období. Jíst vánoční cukroví v létě, to prostě není ono. A podle mě, kapr chutná nejlépe o Vánocích. Ach jo…“
Více čtětte v tištěném vydání
