Jednadvacet roků je velice dlouhá doba v životě, natož pro výkon práce v jednom a témže oboru. Přesně tento čas působil ve funkci ředitele Městské policie Prostějov v současnosti šestašedesátiletý Jan Nagy (na snímku).
Ke včerejšku, tj. 28. únoru, však na uvedeném postu skončil, když zamířil na zasloužený vejmínek. Zatímco jeho nástupce se teprve hledá a vzejde z výběrového řízení vyhlášeného primátorem Františkem Jurou, Nagy mezitím bilancuje své působení v roli šéfa prostějovských strážníků. „Když jsem v roce 2000 nastupoval na tuto pozici, chtěl jsem, aby to nebylo jen na nějakých pár let. Podařilo se,“ pousmál se končící šéf prostějovských strážníků. Ve funkci jej prozatím od dnešního dne, tj. 1. března, nahrazuje Libor Šebestík.
* Je váš věk opravdu tím jediným důvodem, proč jste se rozhodl odejít do důchodu?
„Ano. Ve své podstatě jsem odchod zvažoval už asi rok. Nikomu jsem to neříkal a nechával si to pro sebe. Myslím si totiž, že od policie je potřeba odcházet v rozumném věku a s relativně dobrým zdravím. A můj věk už také naznačuje, že je nejvyšší čas do toho důchodu jít a začít si život organizovat nikoliv podle práce, jak jsem to dělal celý život. I když přiznávám, že práce u policie byla i mým koníčkem a srdeční záležitostí. Teď se chci ale věnovat jiným věcem. Na rybách jsem byl třeba vloni jen jednou... (úsměv) A dalším důvodem je také skutečnost, že manželka odešla v prosinci taktéž do důchodu. Takže chci trávit volný čas s ní a s celou rodinou. No, a ještě bych podotkl to, že je čas kolektiv městské policie omladit!“
* Bude vám policejní práce chybět?
„Mám obavy, že určitě ano! Byla to práce, kterou jsem žil. Každý den byl jiný, řešili jsme široké spektrum činností, což ostatně u policie není nic neobvyklého. Bavilo mě navíc i to, že šlo o tvořivou práci, pořád se něco napravovalo, dávalo do pořádku.“
* Považujete se za workoholika?
„V posledním roce jsem trošku ubral plynu, protože myšlenky na odchod do důchodu jsem už měl. Předtím jsem ale workoholikem určitě byl, to přiznávám. K nelibosti mojí rodiny…
* Vzpomenete si ještě na své pocity v začátcích ve funkci velitele městské policie?
„Do Prostějova jsem přišel s letitými zkušenostmi z práce u Policie České republiky, ale fungování u městské policie bylo poněkud něco jiného. Pravdou je, že už při výběrovém řízení jsem tehdejším radním říkal, že nechci nastoupit jen na pár let a že požaduji určitou perspektivu, abych měl čas něco zrealizovat. Nakonec se i to podařilo, dělal jsem tuto práci jednadvacet let. A moje první pocity? Byl jsem tehdy velice mile překvapen, jací v Prostějově žijí lidé a jak jsou i ve vedení města příjemní a komunikativní radní i zastupitelé. Měl jsem i štěstí, že s vedením města byla vždy výborná spolupráce. Navíc mě velice kladně oslovil i krásný vzhled města. Větší pořádek, nádherně opravené domy a neustálá chuť něco vylepšovat. Prostějov jsem si za velice krátkou dobu oblíbil a cítil se tu jako doma.“
* Vy jste společně se strážníky dosáhl u notoricky nedůvěřivých Prostějovanů toho, že v každoročních průzkumech bylo s prací městské policie spokojeno přes 80 procent občanů. Čím si to vysvětlujete?
„Jednak si myslím, že to není jen moje zásluha, ale celé městské policie. Strážníci se snažili vždy jednat profesionálně a vstřícně. Vždycky jsme totiž razili heslo, že městská policie je tu výhradně pro občany a má vykonávat takovou službu, aby se lidé cítili bezpečně a byli spokojeni. Za tu dobu, co jsem tady působil, jistě přišly i stížnosti a kritika. Strážník je taky jen člověk, který je z podstaty věci chybující. Kromě toho, že jsem se ve funkci ředitele snažil vždy o to, aby takových případů bylo co nejméně a městská policie byla skutečně profesionální, dělal jsem také všechno pro to, aby personální obsazení bylo na vysoké úrovni a měli jsme samozřejmě také kvalitní vybavení. A měl jsem kolem sebe lidi, kteří se s mými myšlenkami ztotožňovali. Skutečnost, že jsme měli důvěru od osmdesáti procent občanů Prostějova, mě každý rok pochopitelně velice těšila, ale bylo to jen vyústění dobré práce všech strážníků městské policie.“
* Pomohlo k vysoké důvěře občanů i zavedení okrskové služby?
„To rozhodně! Okrskáři totiž neřeší většinou případy ad hoc, od toho je hlídková služba. A to není vůbec o tom, že bychom městskou policii rozdělovali na nějaké skupiny. Okrsková služba fungovala historicky už za první republiky, a dokonce i za minulého režimu u tehdejšího Sboru národní bezpečnosti. Okrskáři zajišťují místní záležitosti veřejného pořádku. Jsou v denním a přímém kontaktu s jednotlivými občany, znají jejich prostředí a zajímají se o jejich problémy. Ti lidé zase mají důvěru v tohoto strážníka, obracejí se na něj osobně se svými podněty a tak dále. Okrskoví strážníci jsou takoví styční důstojníci mezi občany a vedením města. A věřte, že to funguje. Hlídková služba zajistí zákrok a pořádek na zavolání, když se někde něco protiprávního děje.“
* Nezdá se vám, že se věkový průměr prostějovských strážníků zvyšuje? Většina z nich už nejsou žádní mladíci...
„To máte pravdu, věkový průměr současného osazenstva městské policie je pětačtyřicet let. Personální pohyby se sice konají, ale například vloni jsme přijali jen jednoho nového strážníka. Pravdou je i to, že v kádru městské policie jsou ještě stále čtyři strážníci, kteří nastoupili už v roce 1991, kdy se městská policie v Prostějově zakládala. Například můj zástupce Libor Šebestík. No, ale doufám, že jakmile odejdu já, tak se věkový průměr sníží!“
* Nastal během vaší velitelské funkce nějaký okamžik, na který byste nejraději zapomněl?
„V každé etapě života vždycky nastane nějaký okamžik, na který člověk nerad vzpomíná. A já jsem rád, že jsem na takové chvilky zapomněl.“ (úsměv)
* Takže naopak, na jaké okamžiky jste nejvíce hrdý?
„Například na začátky mého působení v Prostějově, kdy se nám podařilo nastartovat dobrou spolupráci s Policií České republiky. Měli jsme tenkrát služebnu v paneláku v ulici Jana Zrzavého a někdo nám tam úmyslně zakládal požáry. Dělali jsme různá opatření, ale žháře jsme stále nedokázali dopadnout. Policisté ale nasadili operativní techniku, pomocí které jsme pachatele usvědčili. Následovala pak celá další série případů, při kterých stále rostla spolupráce mezi oběma složkami. Ať už se jednalo o sérii zapálených kontejnerů na odpad, několik případů ‚řetízkáře‘, který v Prostějově přepadával starší lidi a z krku jim strhával zlaté řetízky, kdy pachatele zadrželi strážníci, dále zadrželi i pachatele vraždy a podobně. Byly to případy, které mi zůstanou navždy v paměti a na které jsem hrdý. Ale zdůrazňuji, že to byla práce celé městské policie. Hrdý jsem byl vždycky na to, když se strážnici chovali profesionálně a dařilo se jim.“
* Vím, že vás to vždycky rozčilovalo, ale strážníky mnohdy lidé přezdívají „botičkáři“...
„No ano, ale to tak vůbec není. (pousměje se) Lidé se na nás historicky obracejí hlavně s oznámeními o dopravních přestupcích. Vždyť koho by nenaštvalo, že mu někdo zaparkuje auto před vjezd do domu, před garáž nebo na trávník?! Celkově každý rok řešíme přes osmdesát procent případů souvisejících s dopravními přestupky. Odtud tedy asi ta přezdívka. Samozřejmě že mě to mrzelo, protože jsme vždy řešili i daleko zásadnější případy na úseku veřejného pořádku, a dokonce trestné činy. Strážníci rozhodně ale žádní ‚botičkáři‘ nejsou!“
* Rozumní občané si to určitě také nemyslí...
„Podívejte se na to opačným úhlem. Když ne my, tak kdo bude řešit nevhodně parkující vozidla, dohled nad dodržováním obecně závazných vyhlášek města, kontroly pejskařů, čistotu města a tak dále? Od toho je tady právě městská policie, protože ta státní na podobné věci nemá kapacity. To jsou právě ty místní záležitosti veřejného pořádku, ke kterým je městská policie určena. Každé město tak řeší problematiky, které je trápí. Nikdo jiný by neměl čas to dělat.“
* Řekněte, jaké bylo po dvaceti letech setkání se současným primátorem Františkem Jurou? Pokud vím, tak právě on končil své působení u městské policie jako strážník v době, kdy vy jste se ujal funkce velitele.
„My jsme se tehdy v roce 2000 takzvaně potkali mezi dveřmi na služebně městské policie. Pan primátor tenkrát odcházel na vlastní žádost do státních služeb. Takže já si ho pamatuji z té doby jen vizuálně. Ale neodpustím si poznamenat, že naše město by mělo být rádo, že má nyní takového primátora. Vede ho správným směrem, má na to zkušenosti a prostě má na to nabito! A neříkám to proto, že bych mu chtěl pochlebovat.“ (smích)
* Jednadvacet let je velice dlouhá doba. Myslel jste si, že tak dlouho vydržíte v této funkci?
„Představte si, že ano! Měl jsem svoji vizi, a když člověk hodně chce a snaží se, tak se mu to podaří. Uteklo to ale neskutečně rychle a přiznám se, že jsem doposud neměl časový prostor, abych si těch necelých jednadvacet roků v pozici ředitele Městské policie Prostějov sám zhodnotil a udělal si svoji vlastní revizi. Na to budu mít spoustu času v důchodu.“
* Jak oficiálně vypadal váš odchod od městské policie?
„V úterý 23. února proběhlo jednání zastupitelstva, na kterém jsem ještě přednesl zprávu o činnosti městské policie za rok 2020. Této chvíle jsem také krátce využil k rozloučení s představiteli města. A v pátek jsem se rozloučil se všemi strážníky.“
*A co teď? Neříkejte, že si zapálíte fajfku, sednete si do křesla a budete sledovat televizi...
„Tak to určitě ne, ostatně televize mě vůbec nebere. V první řadě se chci teď naplno věnovat rodině. Mám už osm vnuků! Dále se chci motat kolem domu, na kterém je práce více než dost, budu zahradničit a kutit, což mě vždycky bavilo. A samozřejmě budu rybařit, což je můj největší koníček. A baví mě také motorismus a turistika.“
* Bydlíte v Hranicích na Moravě, takže jaký vztah si zachováte k Prostějovu?
„Pořád ten nejvřelejší! Mám tu spoustu přátel a také doktory... (smích) Na mém vztahu k Prostějovu se nic měnit nebude, zamiloval jsem se do tohoto města a vždy se sem budu rád vracet.“
JAN NAGY
* narodil se 17. února 1955 v Hranicích na Moravě
* od roku 1977 ženatý, syn je policista obvodního oddělení, dcera policistka – vyšetřovatelka na Krajském ředitelství Policie ČR Olomouckého kraje, kde se zabývá hospodářskou trestnou činností
* má celkem osm vnuků ve věku od sedmi do osmnácti let
* v roce 1974 maturoval na Střední ekonomické škole ve Valašském Meziříčí
* o tři roky později absolvoval základní policejní školu v Brně, kurz kriminalistické techniky, v roce 1997 ukončil úspěšně bakalářské studium Policejní akademie v Praze, Fakultu bezpečnostně právní, a v roce 2006 absolvoval magisterské studium Policejní akademie v Praze, Fakultu veřejné správy a krizového managementu
* po maturitě pracoval v Sigmě Hranice jako referent staveb čistíren odpadních vod
* vojenskou základní službu vykonal v letech 1975 až 1977 ve Staré Boleslavi
* poté nastoupil do služeb tehdejšího SNB – hlídková, okrsková služba, kriminalistický technik, zpracovatel trestních spisů
* v roce 1992 se stal vedoucím obvodního oddělení Policie ČR a od roku 1997 byl zástupcem ředitele okresního ředitelství pro pořádkovou a správní službu
* v roce 2000 působil pár měsíců jako učitel teoretické a praktické výuky řidičů u Armády ČR
* dne 1. června 2000 se stal ředitelem Městské policie Prostějov, funkci opustil 28. února 2021
* mezi koníčky patří motorismus, rybaření, turistika, zahrádkaření a kutilství
* jeho životním krédem je heslo: ´co tě nezabije, to tě posílí´ a chovat se ke druhým tak, jak chceš, aby se chovali oni k tobě...
zajímavost: podílel se na vzniku 2. skupiny české sekce mezinárodní policejní asociace International Police Association a v roce 1997 řídil bezpečnostní a záchranné práce při povodních na oblasti Hranicko
